Wang Čung-jü
| Wang Čung-jü | |
|---|---|
| Narození | únor 1933 (91 let) Čchang-čchun |
| Alma mater | Stranická škola ústředního výboru Komunistické strany Číny High School Attached to Northeast Normal University |
| Povolání | inženýr a politik |
| Politická strana | Komunistická strana Číny (od 1956) |
| Funkce | guvernér Ťi-linu (1989–1992) Generální sekretář státní rady (1998–2003) místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (2003–2008) člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wang Čung-jü (čínsky pchin-jinem Wáng Zhōngyǔ, znaky 王忠禹; * únor 1933) je bývalý čínský komunistický politik, první místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (2003–2008), státní poradce a generální sekretář státní rady (obojí 1998–2003), předtím místopředseda Státní plánovací komise a předseda Státní ekonomické a obchodní komise (obojí 1993–1998). Byl členem širšího vedení Komunistické strany Číny, jako kandidát (1987–1992) a člen (1992–2002) jejího ústředního výboru. Téměř tři desetiletí pracoval v papírně v provincii Ťi-lin, kde prošel cestu od technika po hlavního inženýra. Poté od roku 1980 působil v ťilinské provinční správě, naposled jako guvernér Ťi-linu (1989–1992). Od roku 1992 pracoval v centrálních vládních úřadech v Pekingu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Wang Čung-jü se narodil v únoru 1933 v Čchang-čchunu v provincii Ťi-lin, tehdy ve státu Mandžukuo. Navštěvoval střední školu při Severovýchodní pedagogické univerzitě v Čchang-čchunu a poté studoval na odborné škole lehkého průmyslu v Šen-jangu (1950–1953). Před vstupem do Komunistické strany Číny roku 1956[1] pracoval jako technik v papírně v Ťi-linu, v níž se (s přerušením v letech 1967–1970, kdy byl nucen odejít na venkov do zemědělství) do roku 1980 postupně vypracoval z pozice zástupce vedoucího dílny přes inženýra, zástupce ředitele továrny až na hlavního inženýra továrny.[1]
Roku 1980 byl přeložen do provinční vlády Ťi-linu na místo zástupce ředitele úřadu lehkého průmyslu. Po studiu na ústřední stranické škole v Pekingu v letech 1981–1982 se vrátil do Ťi-linu jako ředitel úřadu lehkého průmyslu provincie (1982–1983), poté byl přeložen do aparátu komunistické strany na post generálního sekretáře provinčního výboru.[1] Pak se vrátil do ťilinské provinční administrativy jako zástupce guvernéra a v letech 1989–1992 guvernér Ťi-linu. Mezitím byl na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 zvolen kandidátem ústředního výboru.[1] Během výkonu funkce zastupujícího a řádného guvernéra byl také zástupcem tajemníka provinčního výboru komunistické strany. Během Wangova působení se Ťi-lin začal přizpůsobovat reformní politice Teng Siao-pchinga, ale pomalu a polovičatě: musel věnovat více času boji s růstem byrokracie a přizpůsobovat politiku o několik let později než progresivnější provincie jako Šan-tung. Zvýhodněné postavení severovýchodního průmyslu za Mao Ce-tunga a absence přístavu v provincii omezovaly touhu a schopnost jejích obyvatel zapojit se do nové čínské ekonomiky.
Roku 1992 byl Wang Čung-jü pověřen úkoly na celostátní úrovni, když byl přeložen do Pekingu na místo zástupce vedoucího úřadu státní rady pro ekonomiku a obchod a úřadu státní rady pro výrobu. Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen 1997, do 2002).[1] Od roku 1993 převzal funkci místopředsedy Státní plánovací komise, a předsedy Státní ekonomické a obchodní komise,[1] jejímž úkolem bylo prosazovat tržní hospodářství. Zaměřovala se zejména na reformu státních podniků, aby se přizpůsobily alokaci svých zdrojů podle cen stanovených otevřenějším trhem, a na úpravu vládních politik, aby se tomu přizpůsobily.[2] V Ťi-linu bylo mnoho státních podniků, s nimiž měl Wang dlouholeté zkušenosti, a stal se jedním z nejhlasitějších zastánců politiky jejich modernizace a zlepšení.[2]
V tomto období byl Wang blízkým spolupracovníkem místopředsedy vlády Ču Žung-ťiho a jedním z nejvlivnějších představitelů čínské administrativy.[3] Byl členem poradní skupiny, která měla za úkol prozkoumat, jak daleko a jak rychle by se ČLR mohla posunout směrem k demokracii; konečné rozhodnutí skupiny bylo ponechat otevřené volby omezené na místní úroveň, kde umožňovaly řešit okamžité a každodenní stížnosti, aniž by to mělo dopad na obecné vedení Pekingu nad zemí.[3] Wang také využil svého celostátního vlivu k prosazení většího rozvoje v Ťi-linu, zejména k uzavření mezinárodních dohod umožňujících z Chun-čchunu na řece Tuman volný přístup k Japonskému moři přes úzký výběžek, který drží Severní Korea a Rusko.[4] To byl jeho oblíbený projekt již od roku 1988, kdy se v Čchang-čchunu konala první regionální konference na toto téma. Aby bylo možné využívat větší plavidla, pomalu se rozvíjela spolupráce mezi Čínou a Severní Koreou s cílem umožnit Číňanům využívat severokorejský námořní přístav Rason, přičemž Chun-čchun by fungoval spíše jako jeho železniční uzel.[4]
Od března 1998 do března 2003 působil Wang jako státní poradce a generální sekretář státní rady,[1] opět v těsné spolupráci s nyní již premiérem Ču Žung-ťim. V této době byl jmenován prezidentem Státní školy administrativy (nyní Akademie řízení), angažoval se v řízení politiky jednoho dítěte, byl vedoucím vedoucí skupiny, která dohlížela na 5. celostátní sčítání lidu v Číně, a zasedal jako člen řídícího výboru, který dohlížel na summity APEC v roce 2001 v okolí Číny. V roce 1999 se také podílel na převodu Macaa z portugalské pod čínskou kontrolu.
Od března 2003 do března 2008 byl prvním místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Roku 2008 odešel z politiky do penze.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wang Zhongyu (politician, born 1933) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Xinhua. Wang Zhongyu [online]. China Internet Information Center, 2003 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ZHENG, Yongnian. Globalization and State Transformation in China. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 9780521537506. S. 103–104. (anglicky)
- ↑ a b WINCKLER, Edwin A., et al. Governing China's Population: From Leninist to Neoliberal Biopolitics. Stanford: Stanford University Press, 2005. ISBN 9780804748803. S. 176–177. (anglicky)
- ↑ a b COTTON, James. China and Tumen River Cooperation: Jilin's Coastal Development Strategy. Asian Survey. 11. 1996, čís. 36, s. 1086–1101, na s. 1086 a 1094–1095. (anglicky)
