Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová
Vlasta Štáflová
	Vlasta Štáflová
Rodné jméno	Vlasta Košková
Narození	1. dubna 1907; Petrovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. února 1945 (ve věku 37 let); Praha-Královské Vinohrady; Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	bombardování Prahy při náletu spojeneckých letadel během druhé světové války
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Bydliště	Mánesova 20, Praha
Povolání	spisovatel
Známá jako	česká horolezkyně a spisovatelka
Choť	Otakar Štáfl
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Štáflová, rozená Košková (1. dubna 1907 Petrovice u Rakovníka – 14. února 1945 Praha-Královské Vinohrady), byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla.

Život

S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou.

Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa.^[1] Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Královských Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou.

Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici (tato adresa se objevila mimo jiné ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!). Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě.

Dílo

Dana (Děvčátko, Kamarádka, Studentka, Skautka)
Deník patnáctileté
Hore zdar!
Kamzíček
Kavče z Dračích skal
Reflexy na hladině – Tatranské nálady
Se zatajeným dechem
Uličnice
Zorka, tuláček
Halo, kamaráde!

Publicistika v časopisech

Zora
Krásy Slovenska
Slovenský východ
Vysoké Tatry

Horolezectví

Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka^[2] na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára^[3] na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Odkazy

Reference

↑ Otakar Štáfl – Turistické informační centrum Vysočiny
↑ Štáflovka ve Vysokých Tatrách
↑ Východní spára Strubichova věž^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 130 s.
ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 2. vyd. Praha: ASA, 2017. 176 s. ISBN 978-80-87353-09-7.
VANĚČEK, Michael. Spisovatelka a horolezkyně Vlasta Štáflová - osobnost spjatá s rakovnickým regionem. Vyd. vlastním nákladem, 2020. 44 s.

Související články

Letecký útok na Prahu 14. února 1945

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlasta Štáflová na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlasta Štáflová
Vlasta Štáflová v informačním systému abART
Vlasta Štáflová na webových stránkách Horolezeckého klubu Rakovník

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Otakar Štáfl – Turistické informační centrum Vysočiny

[2] Štáflovka ve Vysokých Tatrách

[3] Východní spára Strubichova věž^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]