Přeskočit na obsah

Vinzenz Fox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinzenz von Fox
Velitel 15. armádního sboru
Ve funkci:
1915 – 1915
PředchůdceMichael von Appel
NástupceRudolf Stöger-Steiner
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1915), polní podmaršál (1911), generálmajor (1907)

Narození1. dubna 1859
Bílsko
Úmrtí15. července 1931 (ve věku 72 let)
Pramet
Titulbaron (1918)
Alma materKriegsschule (1883–1885)
Profesevoják
OceněníVojenský záslužný kříž 3. třídy (1898)
Jubilejní pamětní medaile 1898 (1898)
Řád železné koruny 3. třídy (1905)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Pamětní (Mobilizační) kříž 1912/13 (1913)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc svobodný pán von Fox (německy Vinzenz Freiherr von Fox) (1. dubna 1859 Bílsko15. července 1931 Pramet, Rakousko) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1880 a působil u různých posádek v celé monarchii. Za první světové války byl nejprve divizním velitelem v Haliči, poté převzal velení 15. armádního sboru na východní frontě. V roce 1915 dosáhl hodnosti generála pěchoty a téhož roku byl převelen na italskou frontu. Na konci roku 1915 požádal o penzionování a poté žil v soukromí v Horním Rakousku. V roce 1918 byl povýšen na barona.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb generála Vinzenze Foxe (1918)

Pocházel z rodiny státního úředníka, studoval v Opavě, vojenskou průpravu získal na kadetní škole ve Vídni a do armády vstoupil v roce 1880 jako poručík pěšího pluku č. 74 v Jičíně. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1883–1885) a po jejím absolvování byl jako nadporučík zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil u posádek v Linzi, Krakově nebo Budapešti a mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1889, major 1895). Jako podplukovník (1897) se stal velitelem praporu u 53. pěšího pluku v Záhřebu.[1] V roce 1901 byl povýšen na plukovníka a poté byl v letech 1901–1907 náčelníkem štábu 2. armádního sboru ve Vídni.[2][3]

V roce 1907 dosáhl hodnosti generálmajora a poté byl velitelem 7. pěší brigády ve Znojmě.[4] V roce 1910 byl jako velitel 7. pěší divize převelen do Osijeku[5] a o rok později byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1911).[6] V červnu 1914 byl jmenován generálním inspektorem vojenských škol,[7] po vypuknutí první světové války převzal v září 1914 velení 35. pěší divize jako součásti II. armády a zúčastnil se bojů v Haliči.[8] V lednu 1915 se stal velitelem 15. armádního sboru na východní frontě[9] a k datu 1. května 1915 získal hodnost generála pěchoty.[10][11] Po vstupu Itálie do války na straně Dohody byl přeložen na italskou frontu, kde byl se svým sborem začleněn do V. rakousko-uherské armády a zúčastnil se bojů na Soči. Již v prosinci 1915 ale požádal o uvolnění z funkce a k datu 1. ledna 1916 byl penzionován.[12] Po zániku monarchie žil v Linzi, později vlastnil dům v obci Pramet v Horním Rakousku, kde zemřel a byl zde také pohřben.

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Během vojenské služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Většinu ocenění od cizích panovníků obdržel před první světovou válkou, kdy jako vysoký štábní důstojník sloužil ve Vídni.[13] Mimo aktivní službu získal v roce 1917 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[14] V roce 1918 byl povýšen do stavu svobodných pánů, příslušný diplom byl vydán k datu 26. května 1918 (Freiherr von Fox).[15]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]
  1. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 474 dostupné online
  2. Vinzenz Fox na webu valka.cz dostupné online
  3. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 112, 169 dostupné online
  4. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 124 dostupné online
  5. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 159, 180 dostupné online
  6. Generale und Oberste des k.und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 4 dostupné online
  7. Přehled velitelů vojenských škol v Rakousku-Uhersku 1848–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  8. Velitelé divizí rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  9. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  10. Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné online
  11. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. Služební postup Vinzenze Foxe in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 48 dostupné online
  13. Přehled řádů a vyznamenání Vinzenze Foxe in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 308 dostupné online
  14. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346 dostupné online
  15. ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 90 ISSN 0036-5246

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]