Vilém II. z Pernštejna

Vilém II. z Pernštejna
Vilém II. z Pernštejna
	Fiktivní portrét z Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského
Nejvyšší zemský hofmistr ; Českého království
	Ve funkci:; 1490 – 1514
Panovník	Vladislav II.
Předchůdce	Jaroslav Lev z Rožmitálu
Nástupce	Vojtěch z Pernštejna
Nejvyšší maršálek Českého království
	Ve funkci:; 1483 – 1490
Panovník	Vladislav II.
Předchůdce	Bertold z Lipé
Nástupce	Jindřich z Lipé
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství (Brno)
	Ve funkci:; 1475 – 1487
Panovník	Vladislav II.
Předchůdce	Jan z Pernštejna
Nástupce	Vratislav I. z Pernštejna
Narození	1435
Úmrtí	8. dubna 1521 (ve věku 85–86 let); Pardubice ; České království
Místo pohřbení	Klášter v Doubravníku
Choť	Johanka z Liblic
Rodiče	Jan II. z Pernštejna ; Bohunka z Lomnice
Děti	Bohunka z Pernštejna; Jan IV. z Pernštejna ; Vojtěch z Pernštejna
Příbuzní	Vratislav I. z Pernštejna a Zikmund z Pernštejna (sourozenci); Vratislav II. z Pernštejna, Marie Těšínská z Pernštejna, Vojtěch II. z Pernštejna a Jaroslav z Pernštejna (vnoučata)
Sídlo	Helfštýn
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Commons	Vilém II. z Pernštejna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reliéfní deska s výjevem heraldické erbovní pověsti Pernštejnů na hradě Helfštejně z roku 1480

Vilém z Pernštejna a na Helfštejně (* kolem 1435 – 8. duben 1521 Pardubice), příslušník moravského rodu pánů z Pernštejna, byl jedním z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků konce 15. a počátku 16. století. Byl to vynikající hospodář a politik, za nějž moc jeho rodu dosáhla vrcholu. Zastával řadu vysokých úřadů, zejména byl komorníkem moravského zemského soudu (1475–1484)^[1], nejvyšším českým maršálkem (1483–1490)^[2] a nejvyšším královským hofmistrem (1490–1514).

V mládí sídlil na svém rodovém hradě Pernštejně, v letech 1472/1473 se tituloval „na Meziříčí“, které bylo dříve sídlem jeho dědečka z matčiny strany Jana z Lomnice. Od roku 1475, kdy si koupil mohutný hrad Helfštejn, se pak psal po něm. Jeho dalším důležitým sídlem se stal po roce 1482 Moravský Krumlov, odkud vyjížděl na důležitá jednání do Prahy. Nakonec převzal rezidenční funkci přestavovaný zámek v Pardubicích.

Ve službách králů

Byl synem Jana II. z Pernštejna a Bohunky z Lomnice. Od mládí se s bratrem Zikmundem účastnil bojů za zájmy Jiřího z Poděbrad proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Později podporoval ve sporu o český trůn proti uherskému králi také Vladislava Jagellonského. V roce 1472 však v zájmu propuštění svého bratra Zikmunda z vězení byl donucen se přiklonit k Matyáši Korvínovi a stal se dokonce jeho vojevůdcem.

Když v roce 1473 bratr Zikmund a v roce 1475 také Vilémův otec Jan zemřeli, byl Vilém jediným dospělým dědicem již tehdy rozsáhlého rodového majetku a stal se jeho správcem. Díky sňatku s Johankou z Liblic získal značné jmění a roku 1475 si tak mohl koupit hrad Helfštejn. O rok později získal hrad Plumlov s městečkem a města Prostějov a Kostelec na Hané, které zdědil po svém zemřelém bratru Vratislavu I. z Pernštejna. Krátce na to koupil hrad Drahotuš a města Přerov a Hranice. Z titulu poručnictví ovládal od roku 1482 Moravský Krumlov. Roku 1503 koupil panství Tovačov a Kojetín. Kromě toho měl v zástavním majetku další statky, např. Třebíč nebo v jižních Čechách panství Hluboká.

Po uklidnění vztahů mezi Vladislavem II. Jagellonským a Matyášem mohl proto českému králi půjčovat značné částky a tak si vytvořit příznivé podmínky pro své majetkové aktivity v 80. a 90. letech, které se ještě umocnily po smrti krále Matyáše a volbě Vladislava Jagellonského uherským králem.

Budovatel

Od roku 1491 začala Vilémova expanze do východních Čech, kde postupně získal panství Pardubice, Kunětickou horu, Potštejn, Rychnov nad Kněžnou, Litici, Brandýs nad Labem, Častolovice, Lanšperk, Rychmburk, Lanškroun, Holice, Dašice a další statky. Měl v plánu si z pardubického hradu vytvořit své reprezentační sídlo, aby měl blíže do Prahy, kam musel často dojíždět za výkonem svých funkcí. Původní hrad přestavěl v letech 1492–1511 na skvostný pozdně gotický opevněný zámek podle návodu Albrechta Dürera.

Podporoval řemesla, živnosti a obchod, rozvoj zemědělství a hornictví. Zakládal tehdy zvláště výnosné rybníky, kterých jen na pardubickém panství bylo přes dvě stě. Podporoval i výrobu piva. Ve městě Prostějov udělil právovárečné jedenatřiceti majitelům domů města Prostějov.^[zdroj?] Na všech svých statcích byl k poddaným laskavý a spravedlivý, snižoval robotní břemena a všem poskytoval náboženskou svobodu. Jeho manželka Johanka z Liblic byla ochránkyní Jednoty českých bratří.

Ze svých hospodářských výnosů se znažil zvelebovat panství a investoval do rozšiřování i oprav svého majetku. Ještě koncem 15. století opravoval hrad Zubštejn, kam nechal převézt z Pernštejna polovinu houfnic a tarasnic. Stavební činnost pokračovala na jeho rodném hradě Pernštejně, rozšířil i hrad Helfštejn, který proměnil v důležitou pevnost. Také město Pardubice, které plnilo funkci reprezentačního předzámčí a také funkci obrannou (přístup do zámku byl jedině přes město), silně opevnil a pomohl je měšťanům dále budovat. Vybavil je také základními městskými výsadami a cechovními artikulemi.

Vilém zemřel ve vysokém věku 85 let a pohřben je v rodinné hrobce v Doubravníku.

Odkazy

Reference

↑ Podle VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 91. přestože měl svolení krále Vladislava II. i Matyáše Korvína, uvedl svého bratra Vratislava I. do úřadu nejvyššího komorníka brněnského až v roce 1487, protože Vratislav byl příliš mladý a moravští páni by ho nepřijali.
↑ Podle Vorel, s. 91 se stal nejvyšším maršálkem už v roce 1482.

Literatura

VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.

Související články

Pernštejnové

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém II. z Pernštejna na Wikimedia Commons
Seznam prací o Vilémovi II. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Osoba Vilém II. z Pernštejna ve Wikicitátech
Genealogie na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

[Vorel-1] Podle VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 91. přestože měl svolení krále Vladislava II. i Matyáše Korvína, uvedl svého bratra Vratislava I. do úřadu nejvyššího komorníka brněnského až v roce 1487, protože Vratislav byl příliš mladý a moravští páni by ho nepřijali.

[2] Podle Vorel, s. 91 se stal nejvyšším maršálkem už v roce 1482.

[1]

[2]

Pernštejnové

páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici		Rodový erb

1. generace	neznámý z Medlova

2. generace	Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)

3. generace	Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)

4. generace	Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)

5. generace	Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)

6. generace	Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)

7. generace	Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)

8. generace	Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)

9. generace	Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)

10. generace	Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)

11. generace	Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)

12. generace	Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)

13. generace	Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)

14. generace	Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)

15. generace	Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)

Sídla	Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn

Pohřebiště	Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)