Přeskočit na obsah

Všečínské shromáždění lidových zástupců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Všečínské shromáždění lidových zástupců
中华人民共和国全国人民代表大会
Znak
Velký sál lidu, místo jednání Všečínského shromáždění lidových zástupců
Velký sál lidu, místo jednání Všečínského shromáždění lidových zástupců
Základní informace
Typjednokomorový
SídloVelký sál lidu
Vedení
PředsedaČao Le-ťi
Složení
Počet členů2980
SubjektyKomunistická strana Číny
Společnost 3. září
Čínské sdružení pro rozvoj demokracie
Čínská demokratická liga
Čínské sdružení pro demokratickou národní výstavbu
Demokratická strana čínských rolníků a dělníků
Revoluční výbor čínského Kuomintangu
Čínská strana snahy o spravedlnost
Liga pro demokratickou samosprávu Tchaj-wanu
Volby
Volební období5 let
Poslední volbyprosinec 2022 – leden 2023
Oficiální web
http://www.npc.gov.cn/
Složení parlamentu – větší část zástupců má Komunistická strana Číny, zbytek připadá na menší strany Lidové fronty

Všečínské shromáždění lidových zástupců (čínsky v českém přepisu Čchüan-kuo Žen-min Taj-piao Ta-chuej, pchin-jinem Quánguó Rénmín Dàibiǎo Dàhuì, znaky zjednodušené 全国人民代表大会, tradiční 全國人民代表大會) je jednokomorový parlament Čínské lidové republiky. Všečínské shromáždění lidových zástupců zastupuje de facto – na základě ústavy – čínský lid. Tvoří základ čínského politického systému.[1]

Jeho vývoj coby součásti politického systému se datuje od 11. 2. 1953, kdy se podle volebního zákona uskutečnily čtyři roky trvající volby – mnohastupňové a nepřímé.[2]

Všečínské shromáždění lidových zástupců zasedá v hlavním městě Pekingu a je největším parlamentem světa.[3] Zástupci jsou voleni na pět let, po posledních volbách v roce 2023 tvoří většinu poslanci Komunistické strany Číny a předsedou je od 10. března 2023 Čao Le-ťi.[4] Tito zástupci jsou poslanci lidových shromáždění na příslušných (autonomních) úrovních. Voliči mají nad nimi právo kontroly. Zahrnují zástupce všech národností, profesí, regionů, společenských tříd a vrstev. Jsou povinni odrážet a přihlížet k názorům a požadavkům lidí.[zdroj⁠?!] V praxi to znamená, že při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech tlumočí stanoviska voličů a také je realizují. Jde fakticky o prezentaci veřejného mínění a podnětů občanů, takto se také realizuje právo lidí ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti.[1] Téměř všichni kandidáti Všečínského shromáždění lidových zástupců jsou nominováni Komunistickou stranou Číny nebo jinými politickými stranami a občanskými organizacemi, protože opoziční strany nejsou v Číně povoleny. Tito kandidáti jsou dále tzv. prověřováni významnými funkcionáři strany a až potom se mohou objevit na kandidátkách. Při volbách do vyšších struktur jsou voliči taktéž z řad těch, co podporují systém vlády strany. V této souvislosti se systém nejen zákonodárné moci v Číně významně odlišuje od západních demokracií.[5]

Zbylé zastoupené strany jsou členy Lidové fronty a jsou taktéž do značné míry ovládány komunistickou stranou.

Z pohledu struktury má Všečínské shromáždění lidových zástupců 2980 členů, schází se jednou za rok, a to v březnu v průběhu 10–14 dnů.[2] V mezidobí je zastoupen svým stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců, menším orgánem o zhruba 150 členech,[6] v jehož čele stojí předseda stálého výboru a několik místopředsedů. Doslovně lze uvést, že stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců prakticky funguje jako hlavní legislativní orgán v hranicích vytyčených Všečínským shromážděním lidových zástupců a zároveň je to jediný orgán, který má právo interpretovat ústavu.Tento stálý výbor se schází zhruba jednou za dva měsíce. Součástí struktury Všečínského shromáždění lidových zástupců jsou speciálně zaměřené výbory, v jejichž čele jsou předsedové, místopředsedové a členové. Pracují na podnětech k návrhům zákonů.[6]

Mezi pravomoci parlamentu patří volba prezidenta Čínské lidové republiky a schvalování premiéra Čínské lidové republiky navrženého prezidentem.

  1. a b ZÁZNAM Z PRACOVNÍ CESTY. www.senat.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  2. a b TOMÁŠEK, MICHAL,. Právní systémy Dálného východu. II. [Prague]: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3920-8, ISBN 80-246-3920-3. OCLC 1091899577 
  3. Čínský parlament je i přehlídkou desítek miliardářů. Týden [online]. 2013-03-08 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  4. Zhao Leji elected chairman of NPC Standing Committee. China Daily [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  5. GABRIELA GREGUŠOVÁ. Voľby v Čínskej ľudovej republike. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  6. a b HEBNAR, JAN, 1981-. Obchod s Čínou bez rizika a se ziskem. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 213 s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-4183-6, ISBN 80-204-4183-2. OCLC 970630128 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]