Přeskočit na obsah

Transalpský ropovod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Transalpine Pipeline)

Transalpský ropovod (Transalpine Pipeline, TAL) je ropovod vedoucí přes Alpy, propojující Itálii, Rakousko a Německo.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Studii proveditelnosti provedla společnost Bechtel v roce 1963. Ropovod byl uveden do provozu v roce 1967. Výstavba stála přibližně 192 milionů USD. Ropovod zásobuje ropou Německo, Rakousko.

Lehká ropa z Ázerbájdžánu, USA nebo Libye dovezená tankery do přístavu Terst je ropovodem TAL přepravena do Německa, odkud může pokračovat do Česka prostřednictvím napojeného ropovodu IKL (Ropovod Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov). Lehkou ropu přivedenou ropovodem z Terstu zpracovává v Česku rafinérie v Kralupech (od roku 2005 je majoritním vlastníkem polská společnost Orlen Unipetrol RPA), zatímco sirnatou ruskou ropu přivedenou ropovodem Družba zpracovává rafinérie v Litvínově (patřící stejnému majiteli).

Vedení ropovodu

[editovat | editovat zdroj]

Ropovod vede z italského přístavu Terst přes Alpy do Ingolstadtu (465 km) potrubím o průměru 40 palců (1 020 mm), dále do Neustadt an der Donau (21 km) s oběma částmi o průměru 26 palců (660 mm), dále do Karlsruhe (266 km). Ve Vohburgu se napojuje na ropovod IKL, který zásobuje ropou české rafinérie. Ropovod Družba tak může být použit v reverzním režimu pro zásobování Slovenska.[1] Kapacita ropovodu je 43 miliónů tun surové ropy, v roce 2012 přepravil 34,9 miliónu tun.[2]

Rozšíření ropovodu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 jednají vlády o rozšíření kapacity ropovodu TAL. Česká republika nabídla Evropské komisi, že zaplatí rozšíření prostřednictvím společnosti MERO.[3] Předpokládá se, že na změnu technologií budou při společném postupu a tlaku členských států i Evropské komise potřeba dva roky.[4] V květnu 2023 bylo oznámeno, že od roku 2025 pokryjí dodávky veškerou potřebu České republiky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem o zdvojnásobení kapacity na 8 milionů tun ropy ročně. Projekt rozšíření kapacity ropovodu TAL-PLUS za 1,6 miliardy korun zaplatí společnost Mero, státu nevzniknou žádné dodatečné náklady. Projekt by měl být dokončen v roce 2024, ještě před zákazem dovozu ruské ropy. Technické úpravy spočívají v posílení čerpadel a modernizaci částí ropovodu, které zrychlí proudění ropy v potrubí.[5]

Vlastnictví

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2012 vlastní v ropovodu TAL česká státní firma Mero podíl 5 %.[5] Dalšími podílníky jsou společnosti OMV, Shell, ENI, C-Blue, Exxon, Connoco a Total.[5]

Český podíl

[editovat | editovat zdroj]

Pokud by Česko chtělo nahradit ruské dodávky ropy ropovodem Družba (v roce 2021 byly 3,4 miliónu tun) alternativními dodávkami z jihu Evropy, je kapacita ropovodu TAL pro Česko nedostatečná (v roce 2021 měla ČR v ropovodu TAL přepravní podíl asi desetinu, tedy 4 milióny tun surové ropy).[6]

Spojení firem PKN Orlen a Unipetrol vyjednávalo o zakoupení zhruba 2% podílu od roku 2008[7] kvůli snížení závislosti na dovozu ropy z Ruska. Státní společnost MERO získala podíl v ropovodu TAL v roce 2012,[8] který činí v roce 2022 asi 5 %.[6] Jednání o navýšení kapacity ropovodu TAL pokračovala na Ministerstvu průmyslu a obchodu do roku 2013,[8] kdy byla závislost Česka na ruské ropě 64 %.[9] Jednání za vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše již nepokračovaly, přestože v roce 2014 došlo k válce na východní Ukrajině (anexe Krymu Ruskou federací a vznik světově neuznaných separatistických republik v Doněcké oblasti Ukrajiny). V roce 2019 varovalo vládu před válkou Vojenské zpravodajství, ale vláda ho nevyslyšela.[10] V roce 2021 byl podíl ruské ropy v Česku 54 %.[9] Obnovení jednání o navýšení kapacity ropovodu TAL nastalo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 za vlády Petra Fialy ve snaze úplně ukončit odběr ropy z Ruska s ohledem na zaváděné sankce Evropské unie proti Rusku.[9] V květnu 2023 oznámil premiér Petr Fiala, že se česká společnost Mero dohodla s akcionáři konsorcia TAL na projektu rozšíření ropovodu, aby se Česko mohlo zbavit závislosti na ruské ropě. Náklady na technické úpravy, které navýší jeho roční kapacitu o 7 až 8 milionů tun surové ropy ročně (Česko potřebuje ročně asi 7 miliónů tun, ale kapacita TAL pro ČR byla 4 až 5 miliónu tun ročně), se odhadují na 1,2 až 1,6 miliardy korun.[11]

  1. Slovakia in talks on reversing flow of Druzhba oil pipeline. www.forbes.com. Government of Croatia, 2008-04-15. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 4, 2011. 
  2. The company in figures [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-24. 
  3. MAŠKOVÁ, Martina. Rozšíření Transalpinského ropovodu klidně zaplatíme. Potřebujeme ale dva roky na změny technologií, říká náměstek ministra průmyslu. Plus [online]. český rozhlas, 2022-05-06 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  4. MAŠKOVÁ, Martina. Transalpinský ropovod rozšířit můžeme. Potrvá to ale dva roky, říká náměstek ministra průmyslu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-06 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  5. a b c Konec závislosti na ruské ropě. Dodávky z Itálie budou Česku stačit, Mero dohodlo rozšíření ropovodu TAL. Novinky.cz [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. 
  6. a b KOVANDA, Lukáš. Dieslový hladomor. Náhradu za ruskou ropu Češi nemají, trpět budou řidiči i průmysl | Názory. Lidovky.cz [online]. 2022-05-06 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  7. Czech Republic negotiating for 2 pct stake in Tal oil pipeline. Forbes. 2008-05-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 4, 2011. 
  8. a b KUBA, Martin. O důležitosti ropovodu TAL. Twitter [online]. 2022-05-06 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  9. a b c LACINA, Jiří. Obejde se Česko bez ruské ropy? Závislost je vysoká, hrozí další zdražování. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-05-04 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  10. HRBÁČEK, Jan; TRAMBA, David. Vojenští zpravodajci varovali před válkou už předloni. Vláda je ale ohledně energetické bezpečnosti nevyslyšela. Ekonomický deník. 2022-05-06. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. 
  11. Rozšířený ropovod TAL bude napřesrok, řekl Fiala. Umožní odstavit ruskou ropu. iDNES.cz [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]