Přeskočit na obsah

Tonalit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tonalit
Tonalit
Tonalit
Zařazenívyvřelé horniny
(hlubinné)
Hlavní minerálykřemen, plagioklas, ortoklas, biotit
Akcesoriehornblend, zirkon, monazit
Texturazrnitá
Barvašedá

Tonalit je hlubinná magmatická hornina, patřící mezi granitoidy. Obsahuje křemen, ze živců plagioklas a méně andezin a tmavé minerály.

Pojmenována byla podle průsmyku Tonale na severu Itálie zavedl v roce 1864 G. Roth.[1]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
Tonalit v diagramu QAPF

Tonalit má faneritickou texturu. Ze živců obsahuje hlavně plagioklasy (obvykle oligoklas nebo andezin) a všeobecne jen 10 % nebo méně procent alkalických živců. Křemen tvoří více než 20 % horniny. Amfiboly (hornblendit) a pyroxeny jsou poměrně běžnými akcesoriemi.

Starší členění někdy termín tonalit zaměňovala s křemenným dioritem. Současná klasifikace IUGS považuje za tonalit horninu s obsahem křemene nad 20 %, zatímco křemenný diorit má obsah křemene od 5 do 20 %.

Trondhjemit je na oligoklas bohatá varieta tonalitu s malým obsahem biotitu jako jediným mafickým minerálem. Variety naopak bohaté na ortoklas, jsou označovány křemenné monzonity nebo adamellity.

Výbrus tonalitu v polarizačním mikroskopu ve zkřížených nikolech. Viditelné amfiboly, plagioklas a křemen

Tonality vznikají diferenciací granitoidních intruzí. M-typy granitoidů mohou vznikat frakční krystalizací bazaltového magmatu v oblastech ostrovních oblouků. Většinou jde o amfibolické tonality a trondhejmity. Někdy jsou všeobecně označovány i jako „plagiogranity“ (podle klasifikace IUGS jde o leukotonality). Horniny tzv. tonalit-trondhjemitové skupiny se významnou mírou podílejí na složení prekambrické zemské kůry.

V Českém masivu se nachází pyroxenové tonality například v středočeském plutonu na Benešovsku. Jde o některé biotit-amfibolové tonality sázavského typu (Mrač, Žampach), Chrášťany a Bystřice u Benešova.

Menší výskyty jsou v dyjském masivu (okolí Dobšice), častější jsou v brněnském masivu. Amfibol-biotitové tonality jsou známy od Žulové v okrese Jeseník, amfibolové se vyskytují v Železných horách i v okolí Mariánských Lázní a v brněnském masivu (okolí Dolních Kounic).

Na Slovensku jsou biotitické leukotonality (biotitický tonalit až granodiorit) známé jako typ Sihla, podle typové lokality Sihla v Nízkých Tatrách. Nacházejí se například v modranském masivu Malých Karpat a masivu Považského Inovce, též v Tribeči a pohořích Čierna hora, Malá Fatra.[2]

Těžba tonalitu

[editovat | editovat zdroj]

Amfibol–biotitický tonalit[p. 1] se těžil ve formě kamenných bloků v lokalitě nalézající se na Šumavě v místě označovaném jako turistický rozcestník „Chaloupky“ na cestě mezi Bučinou (Kvilda) a Knížecími Pláněmi (Borová Lada).[3] Těžba v této povrchové lokalitě (malém lomu) se prováděla původně pomocí ocelových klínů a místní obyvatelé používali vytěžený kámen jako materiál na stavby, výrobu kamenných koryt a k úpravě cest.[3] V letech 19661967 se k ruční těžbě kamenných bloků v tomto povrchovém lomu o rozloze asi 100 x 100 metrů používala metoda vrtání.[3] Firma Kusser v Německu zde vytěžila několik vagonů kamene, jenž se používal k výrobě pomníků.[3] V turisticky přístupné lokalitě tohoto bývalého lomu jsou stále zřetelně patrné stopy po předchozí těžební činnosti.[3]

  1. Tonalit je synonymum pro křemenný diorit.[3] Hornina se strukturou podobá žule.[3] Tvoří přechod od žul k pravým (bezkřemenným) dioritům.[3] Na rozdíl od žul obsahuje větší podíl tmavých součástek (biotit a amfibol) a má také bazičtější sodnovápenatý živec – oligoklas až andezín.[3] Naproti tomu obsahuje méně křemene a draselného živce (ortoklasu).[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tonalit na slovenské Wikipedii.

  1. Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  2. Broska, I., Petrík, I. 1993: Tonalit typu Sihla sensu lato: variský plagioklasovo-biotitický magmatit I-typu v Západných Karpatoch. Mineralia Slovaca, 25, s. 23-28
  3. a b c d e f g h i j Veřejně přístupná dvojjazyčná (česky / německy) informační tabule s názvem „Těžba tonalitu“ na Šumavě na červené turistické značce vedoucí z Bučiny (Kvilda) na Knížecí Pláně (Borová Lada) v místě, kde se křižuje se žlutou turistickou značkou (na rozcestí nazývaném „Chaloupky“) (GPS souřadnice informační tabule: 48.9552908N, 13.5995642E).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]