Přeskočit na obsah

Thiago Seyboth Wild

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thiago Seyboth Wild
Seyboth Wild v kvalifikaci Wimbledonu 2022
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození10. března 2000 (24 let)
Místo narozeníMarechal Cândido Rondon, Brazílie
BydlištěRio de Janeiro, Brazílie
Výška185 cm
Hmotnost79 kg
Profesionál od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 064 347 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů24–34
Tituly1 ATP, 3 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění74. místo (25. září 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2023)
US Open1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů6–11
Tituly0ATP, 1 challenger, 3 ITF
Nejvyšší umístění197. místo (22. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240206a6. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thiago Seyboth Wild (* 10. března 2000 Marechal Cândido Rondon) je brazilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj ve dvouhře, když triumfoval na Chile Open 2020. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2023 na 74. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 197. místě. Trénuje ho Duda Matos. Dříve tuto roli plnil bývalý brazilský tenista João Zwetsch.

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 zápasem proti Austrálii, v němž nestačil ve dvouhře na Johna Millmana. Do června 2023 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[2]

Na sociálních sítích 25. března 2020 oznámil, že měl pozitivní test na koronavirus.[3] Stal se tak vůbec prvním tenistou, který oficiálně toto onemocnění prodělal.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na Brasil Open 2018 v roli divoké karty. V úvodním kole neudržel náskok setu proti Argentinci Carlosi Berlocqovi a prohrál. První výhru v hlavní soutěži na okruhu pak zaznamenal na stejném turnaji o rok později, když zdolal Švéda Ymera. V prvním kole Rio Open 2020 porazil v prvním kole po třech hodinách a padesáti minutách Španěla Alejandra Davidoviche Fokinu. Zápas se stal nejdelším utkáním hlavní soutěže na túře ATP Tour od semifinále Mutua Madrilena Madrid 2009. Ve druhé fázi byl nad jeho síly hráč první světové čtyřicítky Borna Ćorić.

První titul získal na antukovém Chile Open 2020 v chilské metropoli Santiagu. Do dvouhry zasáhl na divokou kartu. V soutěži postupně porazil Argentince Facunda Bagnise a Juana Ignacia Londera, ve čtvrtfinále nasazenou jedničku a osmnáctého hráče žebříčku Cristiana Garína, který zápas skrečoval po prohraném prvním setu. V semifinále na jeho raketě skončil Renzo Olivo. Seyboth Wild se stal prvním brazilským finalistou turnaje ATP od dubna 2017. Ve svém premiérovém finále přehrál o dva roky staršího, druhého nasazeného Nora Caspera Ruuda ve třech sadách. V následném vydání žebříčku si polepšil o 69 příček na 113. pozici a stal se tak brazilskou tenisovou dvojkou. V 19 letech se rovněž stal nejmladším a – jako 182. hráč světa – nejníže postaveným brazilským vítězem na túře ATP, prvním šampionem narozeným v roce 2000 i nejmladším v sérii Golden Swing, hrané ve Střední a Jižní Americe, od titulu 18letého Nadala v Acapulku 2005.[4]

Jako 172. hráč žebříčku poprvé prošel pařížskou kvalifikací na French Open 2023. V úvodu hlavní soutěže si připsal první vítězný zápas na grandslamu, když vyřadil světovou dvojku Daniila Medveděva po pětisetové bitvě. Na Roland Garros se stal nejníže postaveným singlistou, který v úvodu vyřadil světovou dvojku, od výhry 213. hráče Mariana Zabalety nad Petrem Kordou v roce 1998. Turnajová dvojka v Paříži naposledy předtím v úvodním kole prohrála v roce 2000, když vypadl Pete Sampras. Na grandslamu se tak naposledy stalo na Australian Open 2002.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. března 2020 Santiago, Chile antuka Norsko Casper Ruud 7–5, 4–6, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. březen 2023 Santiago, Chile antuka Chile Matías Soto Itálie Andrea Pellegrino
Itálie Andrea Vavassori
4–6, 6–3, [10–12]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (5–2 D; 1–1 Č)
Futures (3–2 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 12 (8–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. říjen 2017 Antalya, Turecko antuka Španělsko Jordi Samper-Montaña 6–0, 4–6, 4–6
Vítěz 1. listopad 2017 Antalya, Turecko antuka Itálie Riccardo Bonadio 6–4, 6–4
Vítěz 2. duben 2018 São José do Rio Preto, Brazílie antuka Argentina Camilo Ugo Carabelli 7–6(7–5), 6–3
Finalista 2. květen 2018 Curitiba, Brazílie antuka Brazílie João Lucas Reis da Silva 7–6(7–1), 3–6, 2–6
Vítěz 3. červen 2019 Montauban, Francie antuka Francie Hugo Gaston 6–4, 6–2
Vítěz 4. listopad 2019 Guayaquil, Ekvádor antuka Bolívie Hugo Dellien 6–4, 6–0
Finalista 3. září 2020 Aix-en-Provence, Francie antuka Německo Oscar Otte 2–6, 7–6(7–4), 4–6
Finalista 4. březen 2023 Santiago, Chile antuka Bolívie Hugo Dellien 6–3, 3–6, 3–6
Vítěz 5. březen 2023 Viña Del Mar, Chile antuka Francie Hugo Gaston 7–5, 6–1
Vítěz 6. duben 2023 Buenos Aires, Argentina antuka Itálie Luciano Darderi 6–3, 6–3
Vítěz 7. září 2023 Como, Itálie antuka Španělsko Pedro Martínez 5–7, 6–2, 6–3
Vítěz 8. září 2023 Janov, Itálie antuka Itálie Fabio Fognini 6–2, 7–6(7–3)

Čtyřhra: 6 (4–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. listopad 2017 Antalya, Turecko antuka Ekvádor Diego Hidalgo Turecko Koray Kırcı
Japonsko Takashi Saito
6–2, 6–3
Vítěz 2. květen 2018 Brasília, Brazílie antuka Argentina Tomás Martín Etcheverry Brazílie Oscar José Gutierrez
Brazílie Igor Marcondes
6–7(1–7), 7–6(7–3), [11–9]
Finalista 1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„jun“.0101a Jun 2019 Montauban, Francie antuka Francie Dan Added Kolumbie Alejandro Gomez
USA Junior Alexander Ore
2–6, 2–6
Vítěz 3. červenec 2019 Ajaccio, Francie tvrdý Francie Yanais Laurent Německo Fabian Fallert
Německo Hendrik Jebens
6–4, 1–6, [10–8]
Finalista 2. listopad 2019 Guayaquil, Ekvádor antuka Brazílie Pedro Sakamoto Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
6–7(4–7), 6–7(5–7)
Vítěz 1. duben 2023 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Francisco Comesaña Argentina Hernán Casanova
Argentina Santiago Rodríguez Taverna
6–3, 6–7(5–7), [10–6]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2018 US Open tvrdý Itálie Lorenzo Musetti 6–1, 2–6, 6–2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thiago Seyboth Wild na anglické Wikipedii.

  1. Thiago Seyboth Wild na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230531a31. května 2023
  2. Thiago Seyboth Wild na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230531a31. května 2023
  3. Dvacetiletý Seyboth Wild je prvním nakaženým tenistou. TenisPortal.cz [online]. 2020-03-25 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  4. #NextGenATP Seyboth Wild Captures Maiden Title In Santiago [online]. ATP Tour, Inc., 2020-03-01 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  5. Thiago Seyboth Wild Defeats Daniil Medvedev At Roland Garros | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]