Třída Frankenthal (typ 332)
| Třída Frankenthal (typ 332) | |
|---|---|
 Grömitz (M 1064) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Německé námořnictvo Námořnictvo SAE |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 12 |
| Osud | aktivní (2021) |
| Předchůdce | třída Hameln (typ 343) |
| Nástupce | třída Kulmbach (typ 333) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 590 t (standardní) 690 t (plný) |
| Délka | 54,4 m |
| Šířka | 9,2 m |
| Ponor | 2,6 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Posádka | 43 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón Bofors 2× 12,7mm kulomet (2×1) 8× Stinger (2×4) |
| Radar | SPS-64(v) |
| Sonar | DSQS-11A |
| Ostatní | 2× Pinguin B3 USV DR-2000 ECM 2× Hot Dog/Silver Dog SATAM CCS |
Třída Frankenthal (typ 332) je třída pobřežních minolovek německého námořnictva. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy, které byly do služby přijaty v letech 1992–1998. Derivátem třídy Frankenthal je třída A, postavená pro turecké námořnictvo. Minolovky Frankenthal a Weiden byly roku 2006 prodány námořnictvu Spojených arabských emirátů.[1]
Pozadí vzniku
[editovat | editovat zdroj]V letech 1993–1998 bylo postaveno celkem 12 jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Abeking & Rasmussen v Lemwerderu, Krögerwerft v Rendsburgu a Lürssen ve Vegesacku.
Jednotky třídy Frankenthal:[2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Fulda (M 1058) | Abeking & Rasmussen | 1995 | 29. září 1997 | 16. června 1998 | Aktivní. |
| Weilheim (M 1059) | Lürssen | 1995 | 26. února 1998 | 3. prosince 1998 | Aktivní. |
| Weiden (M 1060) | Abeking & Rasmussen | 1990 | 14. května 1992 | 3. března 1993 | Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Hasbah. |
| Rottweil (M 1061) | Krögerwerft | 1990 | 12. března 1992 | 7. července 1993 | Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní. |
| Sulzbach-Rosenberg (M 1062) | Lürssen | 1992 | 27. dubna 1995 | 23. ledna 1996 | Aktivní. |
| Bad Bevensen (M 1063) | Lürssen | 1990 | 21. ledna 1993 | 9. prosince 1993 | Aktivní. |
| Grömitz (M 1064) | Krögerwerft | 1991 | 29. dubna 1993 | 23. srpna 1994 | Aktivní. |
| Dillingen (M 1065) | Abeking & Rasmussen | 1992 | 26. května 1994 | 25. dubna 1995 | Aktivní. |
| Frankenthal (M 1066) | Lürssen | 1989 | 6. března 1992 | 16. prosince 1992 | Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Murjan. |
| Bad Rappenau (M 1067) | Abeking & Rasmussen | 1991 | 3. června 1993 | 19. dubna 1994 | Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní. |
| Datteln (M 1068) | Lürssen | 1991 | 27. ledna 1994 | 8. prosince 1994 | Aktivní. |
| Homburg (M 1069) | Krögerwerft | 1992 | 21. dubna 1994 | 26. září 1995 | Aktivní. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Plavidla jsou postavena z nemagnetické oceli. Trup, nástavba a pohonné ústrojí vychází z konstrukce minolovek třídy Hameln. Minolovky nesou protiminový systém Atlas Elektronik MWS80-4, skládající se z taktického velícího systému TCD, navigačního a označovacího systému NBD, trupového sonaru DSQS-11M a sonaru DDSX-11, který je přímo v dálkově ovládaném prostředku pro hledání a likvidaci min typu Pinguin B3 (každá minolovka má na palubě dva tyto prostředky). Minolovky jsou dále vybaveny dekompresní komoru, umožňující nasazení potápěčů. K vlastní obraně slouží jeden 40mm kanón Bofors a dvě čtyřnásobná vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Stinger s dosahem 4,8 km. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 16V 538 TB91. Během likvidace min loď pomalu manévruje pomocí dvou elektromotorů. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 18 uzlů.[1]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V letech 2006–2011 byl instalován vylepšený sonar DSQS-11M a původní 40mm kanón nahradil jeden 27mm kanón MLG-27 se systémem řízení palby MSP-500. Po roce 2010 byl radar SPS-64(v) nahrazen typem Sperry E340.[2]
Roku 2008 byly minolovky Rottweil a Bad Rappenau modifikovány na verzi Typ 332B. Podmořské prostředky Pinguin nahradily tři čluny pro nasazení až 15 potápěčů.[2]
V letech 2009–2012 bylo pět minolovek této třídy vybaveno integrovaným minolovným systémem IMCMS (Integrated Mine Counter Measure System) a dálkově ovládaným minolovným prostředkem Atlas Elektronik SeaFox. Zároveň získaly schopnost ovládat dálkově ovládaná odminovací plavidla Seehund. V prosinci 2016 byla u společnosti Atlas Elektronik objednána obdobná modernizace dalších tří minolovek, takže jich bude modernizováno osm z deseti provozovaným německým námořnictvem.[3] Modernizována byla plavidla Fulda, Weilheim, Sulzbach-Rosenberg, Bad Bevensen, Grömitz, Dillingen, Datteln a Homburg.
Od roku 2014 v Německu probíhal program výběru náhrady minolovek třídy Frankenthal. Námořnictvo chtělo do roku 2031 získat nejméně jedenáct nových plavidel. Kvůli značnému překročení plánovaných nákladů však bylo v roce 2022 upřednostněno prodloužení životnosti stávajících minolovek o deset let.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Frankenthal Class (Type 332), Germany [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATLAS ELEKTRONIK wins order for the modernization of minehunting vessels of the German Navy [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ German MCM-Replacement Fails, Current Fleet To Receive Life-Extension [online]. Navyrecognition.com, rev. 2023-12-11 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Frankenthal na Wikimedia Commons
