Třída Bougainville
| Třída Bougainville | |
|---|---|
 Amiral Charner | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo Svobodní Francouzi |
| Typ | avízo |
| Lodě | 10 |
| Osud | 5 potopeno 4 vyřazeny 1 zrušeno |
| Nástupce | třída Élan |
| Technické údaje Bougainville[1] | |
| Výtlak | 1969 t (standardní) 2600 t (plný) |
| Délka | 103,7 m |
| Šířka | 12,7 m |
| Ponor | 4,5 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby 3200 hp |
| Rychlost | 15,5 uzlu |
| Dosah | 9000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 183 |
| Výzbroj | 3× 138mm kanón (3×1) 4× 37mm kanón (4×1) 6× 13,2 mm (3×2) 50 min |
| Letadla | 1× katapult, 1× hydroplán Gourdou-Leseurre GL-832 HY |
Třída Bougainville byla třída avíz francouzského námořnictva. Jejich hlavním úkolem byla služba ve francouzských koloniích. Celkem bylo rozestavěno 10 jednotek této třídy, přičemž dokončeno jich bylo osm. Ve službě byly v letech 1932–1959. Plavidla se účastnila druhé světové války. Po porážce Francie v roce 1940 zůstala většina věrna vládě ve Vichy, přičemž dvě převzali Svobodní Francouzi. Za války bylo pět plavidel zničeno.
Avíza byla nasazena rovněž za francouzsko-thajské války, probíhající v letech 1940–1941. V lednu 1941 se avíza Dumont d'Urville a Amiral Charner účastnila střetu s thajským královským námořnictvem v bitvě u Ko Čangu.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem bylo v letech 1927–1940 postaveno osm jednotek této třídy. Devátá byla zničena před dokončením a stavba desáté byla zrušena po spuštění na vodu.[1]
Jednotky třídy Bougainville:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Dumont D`Urville | 1927 | 1931 | 1932 | Vyřazeno 1958. |
| Bougainville | 1927 | 1931 | 1932 | Podřízeno vládě ve Vichy. Dne 9. listopadu 1940 potopeno v Libreville svou sesterskou lodí Savorgnan de Brazza, patřící ke Svobodným Francouzům. |
| Savorgnan de Brazza | 1928 | 1931 | 1932 | Roku 1940 převzato Svobodnými Francouzi. Vyřazeno 1957. |
| D`Entrecasteaux | 1928 | 1931 | 1933 | V prosinci 1942 těžce poškozeno britskými plavidly při obsazení Madagaskaru, neopraveno. |
| Rigault de Genouilly | 1930 | 1932 | 1933 | Dne 4. července 1940 v Oranu potopeno britskou ponorkou třídy P HMS Pandora (N42). Střet byl součástí britského útoku na Mers-el-Kébir. |
| Amiral Charner | 1930 | 1932 | 1933 | Dne 10. března 1945 potopeno v Indočíně, aby nebylo ukořistěno Japonci. |
| D`Iberville | 1930 | 1934 | 1935 | Dne 27. listopadu 1942 potopeno vlastní posádkou v Toulonu, neopraveno. |
| La Grandière (ex Ville d'Ys) | 1937 | 1939 | 1940 | Roku 1940 převzato Svobodnými Francouzi. Vyřazeno 1959. |
| Beautemps-Beaupré | 1937 | 1939 | – | Dne 24. června 1940 nedokončené potopeno. |
| Lapérouse | 1938 | – | – | Stavba zrušena. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Základní výzbroj představovaly tři 138mm kanóny chráněné štíty, čtyři 37mm kanóny, šest 13,2mm kulometů a až 50 min. Byly vybaveny katapultem pro průzkumný hydroplán Gourdou-Leseurre GL-832 HY. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 3200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,5 uzlu. Dosah byl 9000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d BOUGAINVILLE colonial avisos (sloops) (1932-1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Bougainville na Wikimedia Commons
