Srstín krysí
 Srstín krysí | |
|---|---|
.jpg) | |
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hmyzožravci (Eulipotyphla) |
| Čeleď | ježkovití (Erinaceidae) |
| Rod | srstín (Echinosorex) Blainville, 1838 |
| Binomické jméno | |
| Echinosorex gymnura (Raffles, 1822) | |
 Rozšíření srstína krysího (zeleně) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srstín krysí, nebo také srstín Rafflesiův (Echinosorex gymnura), je druh velkého hmyzožravce z čeledi ježkovití, jediný druh rodu Echinosorex.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Srstín krysí je druhem orientální oblasti. Obývá prakticky celé Borneo a Sumatru, některé přidružené ostrovy (Labuan a ostrov Tebing Tinggi blízko Sumatry) a také Malajský poloostrov až po nejjižnější regiony Myanmaru. Výskyt v Singapuru nebyl potvrzen. Přirozeným prostředím bývají tropické pralesy i druhotné lesy, srstín často žije i ve velmi vlhkých oblastech, a to až do nadmořské výšky asi 1 000 metrů. Je schopen tolerovat i určitým způsobem narušená stanoviště, a to včetně obdělávaných ploch.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Srstín krysí dosahuje délky těla 26–46 cm, ocas měří 16,5–30 cm.[3] Srstín váží až 2 kg, a patří tak mezi největší druhy hmyzožravců.[4] Tělo je obecně dlouhé a úzké, s dlouhým, pohyblivým čenichem. Samice bývají o něco větší než samci. Srst je drsná, ocas má však šupinatou strukturu a porostlý je pouze řídkou srstí. Zbarvení je obecně černé, hlava je bělavá, s černými znaky v blízkosti očí. Ocas má částečně světlou barvu. Existují však i formy, které mají tělo pokryté celistvě bílou srstí.[5]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Srstín krysí je noční, samotářský druh hmyzožravce. Není příliš náročný na přirozené prostředí, často však sídlí na březích řek a potoků. Může být částečně vodní. Je to samotářsky žijící zvíře, agresivní vůči ostatním jedincům stejného druhu. Území, především pak okolí hnízda, si značí výměšky vylučovanými z análních žláz. Tyto sekrety jsou velmi aromatické a páchnou po česneku. Srstín krysí se většinou skrytě, ale svižně pohybuje pod podemletými břehy, mezi kořeny stromů a v husté vegetaci, kde pátrá po potravě. Loví především bezobratlé žijící na souši či na okrajích vodních toků, tj. červy, různý hmyz, kraby, krevety, plže a další, může se však živit i některými obratlovci, jako jsou ryby.[3][4]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Rozmnožovací systém je pravděpodobně polygynní, tj. jeden samec se páří s více samicemi. Samice mohou mít až dva vrhy ročně, rodí průměrně dvě mláďata, která po narození měří asi 8 cm a váží 15 g. Březost trvá 35–40 dnů.[3][4]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Navzdory tomu, že původní stanoviště v jihovýchodní Asii rychle ustupují lidským činnostem, srstín krysí se nezdá býti vážně ohrožen a Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za málo dotčený druh.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b CASSOLA, F. Moonrat [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c MCDADE, M. Grzimek's animal life encyclopedia, Mammals II.. 2. vyd. Detroit: Thomson/Gale, 2004. ISBN 0-7876-5362-4, ISBN 978-0-7876-5362-0. OCLC 49260053 S. 212.
- ↑ a b c ANDĚRA, Miloš. Savci (1): Ptakořitní, vačnatci, chudozubí, hmyzožravci, tany, letuchy, letouni, primáti. Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat). S. 64.
- ↑ FOX, David L. Echinosorex gymnura (moonrat). Animal Diversity Web [online]. 1999 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srstín krysí na Wikimedia Commons 
Taxon Echinosorex gymnura ve Wikidruzích
