Přeskočit na obsah

Sandra Day O'Connorová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sandra Day O'Connorová
Narození26. března 1930
El Paso
Úmrtí1. prosince 2023 (ve věku 93 let)
Phoenix
Příčina úmrtídemence a onemocnění dýchacího systému
BydlištěPhoenix
El Paso
Alma materStanfordova univerzita (do 1950)
Stanford Law School
Austin High School
Stanfordova univerzita
Radford School
Povolánísoudkyně, advokátka, politička a právnička
OceněníCena Elizabeth Blackwellové (1985)
Národní ženská síň slávy (1995)
Margaret Brent Award (2000)
Prezidentská medaile svobody (2009)
Women of the Year (2023)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníEpiskopální církev Spojených států amerických
ChoťJohn Jay O'Connor (1952–2009)
RodičeHenry A. Day[1]
PříbuzníAnn Day (sourozenec)
Funkcemember of the State Senate of Arizona (1969–1975)
Soudce nejvyššího soudu USA (1981–2006)
Chancellor of the College of William & Mary (2005–2012)
PodpisSandra Day O'Connorová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sandra Day O'Connorová (nepřechýleně O'Connor; 26. března 1930 El Paso, Texas1. prosince 2023 Phoenix, Arizona, USA) byla americká právnička, politička a první žena, která se stala soudkyní Nejvyššího soudu Spojených států, kterou byla od roku 1981 až do odchodu do důchodu v roce 2006.[2] Do funkce byla nominována prezidentem Ronaldem Reaganem a její hlas byl často považován za rozhodující ve vyvážených případech Rehnquistova soudu i v začátcích Robertsova soudu.

Před příchodem na Nejvyšší soud byla soudkyní a volenou zastupitelkou v Arizoně. Byla první ženou, která se stala za republikánskou stranu předsedkyní Senátu státu Arizona.[3] Po nominaci do Nejvyššího soudu byla v Senátu Spojených států potvrzena jednomyslně. 1. července 2005 oznámila svůj úmysl odejít do důchodu po potvrzení nominovaného nástupce.[4] Samuel Alito byl nominován v říjnu 2005 a Sandru Day O'Connorovou ve funkci nahradil od 31. ledna 2006.

Jako umírněná republikánka, O'Connorová přistupovala ke každému případu beze snahy tvořit precedens. Nejčastěji hlasovala s konzervativním křídlem soudu. Často psala souhlasné názory, které však limitovaly dosah většinového názoru. Nejvýznamnější případy, k nimž psala většinový názor, zahrnují Grutter v. Bollinger a Hamdi v. Rumsfeld. Napsala také část většinového názoru per curiam v případu Bush v. Gore, a byla jednou ze tří spoluautorů většinového názoru v klíčovém případu Planned Parenthood v. Casey.

O'Connorová vyrůstala v Arizoně, na dobytkářském ranči svého otce. Právnické vzdělání získala na Stanfordově univerzitě, kde potkala i svého budoucího muže. Později ve Phoenixu v Arizoně. V době, kdy byla soudkyní Nejvyššího soudu, ji některé publikace řadily k nejvlivnějším ženám světa.[5][6] 12. srpna 2009 jí prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody. Zemřela 1. prosince 2023 ve Phoenixu ve věku 93 let v důsledku komplikacích spojených s demencí a respiračním onemocněním.[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sandra Day O'Connor na anglické Wikipedii.

  1. Geni.com.
  2. WEISMAN, Steven R. Reagan Nominating Woman, an Arizona Appeals Judge, to Serve on Supreme Court. The New York Times. July 7, 1981. Dostupné online [cit. September 10, 2009]. 
  3. O'Connor, Sandra Day. www.fjc.gov. Federal Judicial Center. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 6, 2004. 
  4. STEVENSON, R. W. O'Connor, First Woman Supreme Court Justice, Resigns After 24 Years. The New York Times. July 1, 2005. Dostupné online [cit. September 10, 2005]. 
  5. MCCASLIN, John. Power Women. McCaslin's Beltway Beat. Washington, D.C.: Townhall.com, November 7, 2001. Dostupné online [cit. June 15, 2009]. 
  6. The World's Most Powerful Women. Forbes. August 20, 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 15, 2009. 
  7. Ex-Supreme Court Justice Sandra Day O'Connor dies aged 93. www.bbc.com. 2023-12-01. Dostupné online [cit. 2023-12-01]. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]