SU-14
| SU-14 | |
|---|---|
 Prototyp SU-14 v roce 1934 | |
| Typ vozidla | samohybné dělo |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | Závod č. 185 Im. Kirova[1] |
| Období výroby | 1934–1936 |
| Vyrobeno kusů | 1 (SU-14) 1 (SU-14-1) |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 7 |
| Délka | 9,45 m |
| Šířka | 3,24 m |
| Výška | 3,05 m |
| Hmotnost | 47 t (SU-14) 64 t (SU-14-1) |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 10–20 mm (SU-14) 30–50 mm (SU-14-1) |
| Hlavní zbraň | 203mm dělo B4 vz.1931 152mm dělo Br-2 |
| Sekundární zbraně | 2x kulomet DT ráže 7,62 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | zážehový dvanáctiválec M-17T (SU-14) M-17F (SU-14-1) |
| Výkon | 298 kW (SU-14) 500 kW (SU-14-1) |
| Max. rychlost | 27 km/h |
| Dojezd | 100 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SU-14 je sovětské samohybné dělo postavené na podvozku tanku T-35 a využívající díly z typu T-28. Původní prototyp z roku 1934 byl vyzbrojen dělem B-4 vz. 1931 ráže 203 mm. Samohybné dělo SU-14 bylo testováno v letech 1934–1935. V roce 1936 byl postaven upravený prototyp SU-14-1. Výzbroj poté tvořilo námořní dělo Br-2 ráže 152,4 mm.[2][3]
Vývoj a nasazení
[editovat | editovat zdroj]
Prototyp SU-14-1 měl rekonstruovanou převodovku, upravený podvozkový systém a výkonnější motor M-17F o výkonu 500 kW. Během zkoušek probíhajících od dubna do května 1936 prototyp najezdil cca 800 km. V plánu byla výroba pěti vozidel SU-14 s dělem Br-2, ke které ovšem nedošlo kvůli zatčení šéfkonstruktéra P. I. Sjačentova, jehož v roce 1937 popravili jako "nepřítele lidu" během Stalinských čistek. Oba prototypy byly poté uloženy v armádním skladu, kde zůstaly až do zimy 1939.
V roce 1940 dostala obě vozidla radiostanice a silnější pancéřování chránící bojový prostor, protože měla být nasazena v Zimní válce proti Finsku a ostřelovat bunkry Mannerheimovy linie. Úpravy však byly dokončeny až 20. března 1940 a do bojů této války již SU-14 nezasáhly. V září 1940 byly přesunuty na polygon v Kubince u Moskvy a o rok později během Operace Barbarossa na dálku ostřelovaly německé jednotky postupující na hlavní město.
První prototyp SU-14 byl v 60. letech sešrotován, ale druhý prototyp SU-14-2 se dochoval do současnosti a je k vidění v tankovém muzeu v Kubince v Ruské federaci.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOV - SU-14 [online]. forum.valka.cz, 2009-10-30 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b SOV - SU-14/2 [online]. forum.valka.cz, 2004-03-08 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.
- ↑ SU-14-1 [online]. wiki.worldoftanks.com [cit. 2014-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-30.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SU-14 na Wikimedia Commons
