Přeskočit na obsah

Rumunská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rumunská socialistická republika
Republica Socialistă România (196589)
 Rumunská lidová republika 19651989 Rumunsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Te slăvim Românie (1965–1977)
Trei Culori (1977–1989)
Geografie
Mapa
Rozloha
238 391 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
23 102 000 (1987, počátek osmdesátých let)
rumunština (oficiální)
Státní útvar
Vznik
1965 (přechod z RLR)
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Rumunská lidová republika Rumunská lidová republika
Následující
Rumunsko Rumunsko

Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.

Stručný přehled dějin

[editovat | editovat zdroj]
Propagandistický plakát v Bukurešti z roku 1986, šířící kult osobnosti velkého vůdce (ceaušismus).

RSR byla oficiálně vyhlášena na IX. sjezdu komunistické strany v roce 1965 jako nástupnice dosavadní Rumunské lidové republiky. Vedoucí úlohou v zemi měla komunistická strana Rumunska, nástupnická po Rumunské dělnické straně. V jejím čele stál diktátor Nicolae Ceauşescu, který měl značnou moc. Zpočátku vystupoval jako liberál, zaváděl reformy, ale posléze se přiklonil k neostaliniskému proudu a reformy opět rušil. Během své vlády vybudoval tajnou službu Securitate, která potírala jakýkoli odpor proti režimu.

Dalším znakem komunistické moci v Rumunsku byla aktivní represivní politika vůči národnostním menšinám, především početným skupinám rumunských Maďarů a Němců. Tyto osoby se oficiálně směly přihlásit pouze jako Rumuni maďarského, respektive německého původu. Na hranicích s Jugoslávií a Maďarskem byly zbudovány pohraniční zátarasy ve snaze zmírnit případné vlny nelegálních útěků do sousedních zemí.

V počátečním období Rumunská ekonomika prospívala, avšak v roce 1979 přišel druhý ropný šok a země nebyla schopna splácet velké půjčky. Byla tak nucena přijmout opatření, která znamenala snižování státních výdajů a nákladů. V následujících letech vyšla vládní doporučení aby např. rolníci nekupovali traktory ani nákladní automobily, nýbrž používali koni tažené vozíky. Škrtalo se také ve zdravotnictví, kultuře, vědě, vzdělání a bytové kultury. Byl zvýšen vývoz rumunského zboží, ve snaze splatit dluhy, v důsledku byl v obchodech nedostatek potravin a spotřebního zboží a běžní občané si mohli koupit nejvýš 30 litrů pohonných hmot na měsíc.

Na konci roku 1989, podobně jako v okolních zemích, i v Rumunsku došlo k občanským nepokojům ve velkých městech. Demonstraci v Temešváru nechal Ceauşescu krvavě potlačit, což vedlo k vypuknutí celostátní revoluce a nakonec ke svržení diktátorského režimu. V prosinci byl Ceauşescu i jeho žena v rychlosti odsouzeni a zastřeleni. V zemi byl nastolen pluralitní demokratický systém v čele s Ionen Iliescuem.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TEJCHMAN, Miroslav. Jak se dělá revoluce: cesty rumunských komunistů k moci v letech 1944–1945. Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 177–182. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]