Přeskočit na obsah

Rudolf Kalčík

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Kalčík
Narození13. září 1923
Berehovo, Podkarpatská Rus
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. února 1980 (ve věku 56 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymJosef Šimůnek,
Rudolf Jánský,
Pavel Karták
Karel Pavlík
Povolánístředoškolský učitel, spisovatel, redaktor, filmový scenárista
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Žánrdobrodružné prózy
Témataliteratura, filmová scenáristika, editace a školství
Významná dílaKrál Šumavy
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Kalčík (13. září 1923, Berehovo, Podkarpatská Rus – 15. února 1980, Praha) byl český středoškolský učitel, spisovatel, redaktor a filmový scenárista, autor ideově prokomunisticky orientovaných dobrodružných próz, zachycujících život pohraničníků a jejich namáhavou a nebezpečnou službu v šumavských lesích.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Kalčík se narodil v Berehově na Podkarpatské Rusi (dnes součást Ukrajiny), kde jeho otec sloužil jako strážník. V šesti letech mu zemřela matka a otec jej poslal na výchovu k příbuzným do jižních Čech. Když se jeho otec přestěhoval do Nového Bohumína, vzal si chlapce zpět k sobě. Zde začal Kalčík studovat gymnázium, ve studiu pak pokračoval Českém Krumlově a v roce 1943 složil maturitu v Českých Budějovicích. Zde a v Třeboni byl pak v letech 1943–1945 totálně nasazen jako úředník.[2]

Po skončení války vstoupil do KSČ a začal studovat češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studium úspěšně ukončil roku 1950. Již v průběhu studia učil na střední škole ve Velvarech a pracoval jako externí lektor v nakladatelství Svoboda. Základní vojenskou službu vykonával v letech 1950–1952 u Pohraniční stráže (PS) na Šumavě, což značně ovlivnilo jeho spisovatelskou práci. Zde působil jako politický pracovník nejprve roty a pak praporu a stal se předsedou ústřední komise Fučíkova odznaku v PS. V letech 1952–1954 učil ve Veltrusích a pracoval rovněž jako redaktor časopisu Pohraniční stráž. Spolupracoval také s časopisem Československý voják, jehož redaktorem byl v letech 1955–1974.[2]

V letech 1970–1972 se podílel na vzniku nového normalizačního Svazu českých spisovatelů a byl vedoucím jeho komise pro práci s mladými autory. Krátce byl šéfredaktorem Literárního měsíčníku (pouze jeho prvního čísla)[3], roku 1973 se stal předsedou Českého literárního fondu a roku 1974 tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Roku 1978 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Kalčík začal publikovat ještě v době svého vysokoškolského studia. Debutoval roku 1947 románem s okupační tematikou Setkání s válkou a sbírkou básní Dvanáct stalinských zpěvů (1949) s náměty ze života J. V. Stalina (oboje pod pseudonymem Josef Šimůnek). Tato díla nebyla příliš výrazná, vyznačovala se však jasnou ideovostí.

Později se v jeho knihách začalo prosazovat jeho stěžejní téma – nesmiřitelný boj socialistických pohraničníků s kapitalistickými narušiteli hranic. Vědomě v nich navázal na tradice dobrodružné prózy (především na londonovské příběhy mužných zápasů s drsnou divočinou) a někdy využíval i ustálené schéma rodokapsu. Snažil se ale také o vykreslení morálního profilu socialistického strážce hranic a o jeho psychologickou charakteristiku. Jeho prózy charakterizuje dějový spád, napínavost a množství zápletek a důvěrná znalost zobrazovaného prostředí. Jeho styl je úsporný a srozumitelný.[2]

Roku 1960 vydal své nejznámější dílo, román Král Šumavy, napsaný podle scénáře k úspěšnému stejnojmenného filmu režiséra Karla Kachyni z roku 1959. V duchu komunistické ideologie psal také povídky s armádní tematikou a od šedesátých let i dokumentárně stylizované detektivní povídky. Přispíval do mnoha novin a časopisů a napsal scénáře k několika filmům. Některá jeho díla byla rovněž zfilmována.[1] Roku 1977 obdržel Výroční cenu Svazu českých spisovatelů za novelu Bílý list.[4]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Setkání s válkou (1947), román s okupační tematikou, pod pseudonymem Josef Šimůnek.
  • V hraničních horách (1954), sbírka dobrodružných povídek, které se odehrávají na Šumavě počátkem padesátých let minulého století, rozšířeno roku 1959.
  • Oheň v srdci (1955), sbírka povídek vyprávějících o vlivu Říjnové revoluce na české vojáky v rakousko-uherské armádě a v armádě nově vzniklého československého státu, o hrdinství lidí při Slovenském národním povstání, o nacistické okupaci jižních Čech a také o statečnosti ochránců našich státních hranic.
  • Stráže na pomezí (1958), kniha reportážních fotografií Jaroslava Zimy, které Rudolf Kalčík opatřil texty.
  • Král Šumavy (1960), dobrodružný román vzniklý na základě scénáře ke stejnojmennému filmu. Jde o příběh z poúnorového života dřevařské vesnice u bavorských hranic a ze života pohraničníků, kteří dlouho marně pátrají po nepolapitelném diverzantovi zvaném Král Šumavy, pro jehož postavu si Kalčík vypůjčil skutečnou šumavskou legendu, Kiliána – Franze Nowotného.
  • Bílý list (1964), sbírka povídek a črt zahrnujících autorovy vzpomínky na Slovensko, na konec války, na Šumavu i na společenské reality jeho současnosti. Titulní povídka byla roku 1976 přepracována, rozšířena a vydána samostatně.
  • Zákon celých mužů (1964), povídkový triptych o pohraničnících, společně s Václavem Erbenem a Vladimírem Michnou.
  • Tady Bezpečnost (1966), sbírka detektivních povídek, společně s Janem Vítkem pod pseudonymem Rudolf Jánský.
  • Bezpečnost zasahuje (1967), sbírka detektivních povídek, společně s Janem Vítkem pod pseudonymem Rudolf Jánský.
  • Bartolomějská 10 (1968), sbírka detektivních povídek pod pseudonymem Pavel Karták.
  • Cena smrti (1971), sbírka detektivních povídek pod pseudonymem Karel Pavlík.
  • V ruce samopal 1972), společně s Václavem Janečkem, kronika jednoho pohraničního útvaru SNB z let 1946 až 1949.
  • Bílý list (1976), novela, vzniklá přepracováním titulní povídky stejnojmenné povídkové sbírky z roku 1964, vyprávějící příběh někdejšího kapitána Státní bezpečnosti.
  • Bartolomějská ulice (1980), soubor deseti kriminálních, reportážně pojatých povídek.

Poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • Dvanáct stalinských zpěvů (1949), sbírka básní s náměty ze života J. V. Stalina, pod pseudonymem Josef Šimůnek.

Překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Rita Thermesová: Jan nevychází z údivu (1948), pod pseudonymem) Josef Šimůnek.
  • Arnold Zweig: Sekyra z Wandsbeku (1949), pod pseudonymem Josef Šimůnek.

Filmové scénáře a adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 314-315
  2. ↑ a b c Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 357-358
  3. ↑ Slovník české literatury po roce 1945 - Literární měsíčník
  4. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR - Rudolf Kalčík (ocenění)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Rudolf Kalčík, s. 280. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Kalčík&oldid=24246605“