Raimondo Boucheron

Raimondo Boucheron
Raimondo Boucheron
Základní informace
Narození	15. března 1800; Turín
Úmrtí	28. února 1876 (ve věku 75 let); Milán
Žánry	opera, duchovní hudba a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, muzikolog, teoretik a kritik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raimondo Boucheron (15. března 1800 Turín – 28. února 1876 Milán) byl italský hudební skladatel a muzikolog.

Život

Raimondo Boucheron se narodil v Turíně 15. března 1800 v rodině Michele Boucherona a Anny Marie rozené Bertolone. Otec, advokát a amatérský hudebník, poskytl synovi základní hudební vzdělání. Později ho v Cuneo učil mistr Goletti na klavír. Rodina se přestěhovala do Novary a později do Mondovi, kde Raimondo pokračoval ve studiu hry na housle a na dechové nástroje. Také začal studovat skladbu. Po smrti otce v roce 1817 se vrátil do Turína, aby studoval práva, ale brzy toho zanechal a věnoval se dalšímu hudebnímu vzdělávání.

V roce 1822 získal místo maestra a dirigenta v divadle Teatro Civico ve Vogheře a v roce 1829 vyhrál konkurz na místo kapelníka v katedrále ve Vigevanu. Oženil se v roce 1832 s Caterinou Fagnaniovou, která mu porodila sedm dětí. V té době komponoval převážně chrámovou hudbu a zabýval se hudební teorií. V roce 1842 publikoval v Gazzetta musicale di Milano jednotlivé části filosofického traktátu Filosofia della musica, o estetica applicata a quest'arte (Filosofie hudby aneb estetika tohoto druhu umění). V témže roce pak úplné dílo vyšlo v nakladatelství Ricordi.

V letech 1844–1847 byl Boucheron kapelníkem katedrály v Casale Monferrato a v roce 1847 byl jmenován kapelníkem Katedrály Narození Panny Marie v Miláně. Tuto funkci pak zastával až do své smrti. Pokračoval v komponování chrámové hudby a v teoretických studiích. V roce 1856 vydal v Miláně učebnici harmonie La scienza dell'armonia, spiegata dai rapporti dell' arte coll'umana natura, ve které studoval vztahy mezi hudbou a přírodními jevy. Na základě této práce a celoživotního díla se stal členem filharmonických společností Bologne, Říma a Florencie.

V roce 1868 ho Giuseppe Verdi pozval k účasti na komponování Messa per Rossini, velkého requiem, které mělo být provedeno na výročí úmrtí Gioacchina Rossiniho dne 14. listopadu 1869 v bazilice San Petronio v Bologni. Boucheron složil sekvence Confutatis a Oro supplex (basové sólo se sborem). Mše jako celek však byla provedena až po více než stu letech, v roce 1988.

Zemřel v Miláně 28. února 1876.

Dílo

Boucheronovo dílo zahrnuje převážně chrámovou a komorní hudbu. Napsal sice dvě opery, ale ty nebyly nikdy provedeny.

Chrámové skladby

Gran Messa a otto voci con orchestra (1825)
Messa da requiem a tre voci con orchestra (1829)
Messa funebre a quattro voci
Ingresso e offertorio pel primo giorno dell'anno
Grande Messe de requiem dédiée à A. de la Fage a quattro e cinque voci con orchestra (1840-1874)
Messa da requiem (1860, zádušní mše za vévodu Karla Alberta)
Miserere a quattro voci, con archi e arpa (1873)

Jiné skladby

Gran sinfonia per orchestra (1828)
Inno per le cinque giornate di Milano (text Pasquale Contini)

Muzikologická díla

Filosofia della musica o estetica applicata a quest'arte (Milán, 1842)
La scienza dell'armonia spiegata dai rapporti dell'arte coll'umana natura (Milán, 1856)
Esercizi d'armonia in 42 partimenti numerati (Milán, 1871)
Corso elementare completo di lettura musicale in brevi solfeggi

Literatura

Giovanni Masutto: I maestri di musica italiani del XIX secolo, Venezia, Stab. Tipografico Cecchini, 1884
Alessandro Maragliano: I teatri di Voghera Tip. Cerro, Casteggio, 1901
Mariateresa Dellaborra: Raimondo Boucheron (1800-1876). Compositore, didatta, critico, filosofo della musica. Milano, Rugginenti, 2000, ISBN 978-88-7665-186-1.
The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 2001

Externí odkazy