Pruchná

Pruchná ; Pruchna
	Pohled na Pruchnou
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°51′54″ s. š., 18°40′53″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Strumeň
	Pruchná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	19,03 km²
Počet obyvatel	2 477 (2011)
Hustota zalidnění	130,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni, ostatní
Správa
Status	starostenství
Starosta	Oton Czakon
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-523
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pruchná^[1]^[2] (polsky Pruchna, německy Pruchnau) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Strumeň. Leží na území Těšínského Slezska na řece Knajce a patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 2 477 obyvatel, rozloha obce činí 19,03 km².

Jedná se o řadovou ves rozkládající se podél silnice z Drahomyšle do Velkých Kunčic (Hlavní ulice). Západní část nese označení Horní Pruchná (Pruchna Górna), východní pak Dolní Pruchná (Pruchna Dolna). Kromě toho k obci patří několik dalších osad: Babusiów, Gawliniec, Klisztwo, Kopanina, Nové Chalupy (Nowe Chałupy), Podlesí (Podlesie) a na hranici s Bonkovem železničářská kolonie Nový Svět (Nowy Świat).

První zmínka o Pruchné pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna sepsané kolem roku 1305. Její název souvisí se slovem „práchnivý“ a ve starých listinách se uvádí česká podoba Práchná a polská Próchna. Dnešní pravopis se ustálil v 19. století pod německým vlivem. Horní Pruchná (původně Velká) patřila od začátku těšínským knížatům, zatímco Dolní (Malá) byla do roku 1798, kdy ji převzala Těšínská komora, šlechtickou vesnicí. V roce 1870 Komora zřídila v Dolní Pruchné velkostatek, jehož součástí byly lihovar a hřebčín. V rakouském sčítaní lidu z roku 1900 uvedlo 93,2 % obyvatel Pruchné obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 2,2 % německou a 1,3 % českou; 64,1 % se hlásilo ke katolictví, 35 % k evangelické církvi a 1,6 % k judaismu.

Po rozdělení Těšínska v roce 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku. V roce 1945 zde probíhaly urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, k obsazení vesnice došlo až 1. května. Po válce došlo především k rozkvětu místního hřebčína, jenž se stal hlavním místem chovu francouzských angloarabů v Polsku. Po uzavření v roce 1995 je jeho právním nástupcem hřebčín v Ochabech.

K místním památkám patří evangelický kostel z roku 1893 a katolický z roku 1873, zámeček Těšínské komory (1870), a také smírčí kříž se staročeským nápisem postavený v roce 1645 na místě vraždy jistého Jana Červenky, obyvatele starého Těšína.

Obcí probíhá železniční magistrála Krakov–Bohumín–Vídeň, historická Severní dráha císaře Ferdinanda. Ve stanici Pruchna zastavují osobní vlaky do Těšína, Čechovic-Dědic a Žibřidovic. Probíhá tudy také krajská silnice č. 938, nejkratší silniční spojení Těšína a Katovic.

Odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 891.
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 43.

Literatura

ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)
RASZKA, Ewa. Zarys dziejów i życia społecznego wsi Pruchna. Pruchná: Rada Sołecka Wsi Pruchna, 2010. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pruchná na Wikimedia Commons
O Pruchné na stránkách gminy Strumeň

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 891.

[2] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 43.

[1]

[2]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)