Přeskočit na obsah

Projekt 20386

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 20386
Model korvety projektu 20386
Model korvety projektu 20386
Obecné informace
UživatelRuské námořnictvo
Typkorveta
Lodě1 (ve stavbě)
9 (zrušeno)
Osudve stavbě (2023)
PředchůdceProjekt 22800
Technické údaje
Výtlak3000 t (standardní)
3400 t (plný)[1]
Délka109 m
Šířka13 m
Ponor4,3 m
Pohon2 plyn. turbíny, 2 elektromotory
Rychlost30 uzlů
Dosah5000 nám. mil
Posádka80
Výzbroj1× 100mm kanón
16× 3K96 Redut (VLS)
Kalibr (2×4)
2× 30mm kanón AK-630M
8× 330mm torpédomet Paket-NK (2×4)
Letadlavrtulník

Projekt 20386 je třída víceúčelových korvet vyvinutých pro ruské námořnictvo. Dle odhadů byla plánována stavba nejméně 10 plavidel této třídy.[2]

Třídu vyvinula konstrukční kancelář Almaz a její stavbou byla pověřena loděnice Severnaja Verf v Petrohradu.[2] Kýl prototypové korvety Děrzkij byl založen 28. října 2016.[1] Dokončení plavidla bylo plánováno na rok 2021, ale stavbu poznamenala zdržení.

Dne 7. července 2023 agentura TASS informovala s odvoláním na zdroj z ruského zbrojního průmyslu, že Rusko neplánuje v pokračování stavby dalších plavidel projektu 20386. Prototypová jednotka Děrzkij tak zůstane osamocena a námořnictvo se soustředí na akvizici korvet Projektu 20380/20385.[3]

Jednotky projektu 20386:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Děrzkij 28. října 2016 2021 (plán)[2] Během stavby přejmenována na Merkurij. V říjnu 2021 vráceno jméno Děrzkij. Ve stavbě.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Model korvety projektu 20386

Korveta má modulární konstrukci a stealth tvarování nástaveb.[4] Plánovanou hlavňovou výzbroj tvoří 100mm kanón A-190 a dva 30mm kanóny AK-630M. Na palubě bude 16násobné vertikální odpalovací zařízení systému Redut (pojme 16 protiletadlových řízených střel 9M96, nebo 64 protiletadlových řízených střel 9M100), osm protilodních střel Kalibr a dva čtyřnásobné 330mm torpédomety systému Paket-NK.[1][2] Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník Ka-27.[1] Počítá se také s nasazení bezpilotních prostředků.[4] Pod přistávací plochou se nachází hangár a prostor pro modulové vybavení, které se bude lišit dle typu mise.[2] Pohonný systém tvoří dvě plynové turbíny JSC Saturn M90FR o výkonu 27 500 hp a dva elektromotory o výkonu 2200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost přesáhne 30 uzlů. Dosah je 5000 námořních mil.[1]

  1. a b c d e Corvette Project 20386 [online]. Russianships.info [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Keel Laying of Russia's First Project 20386 Corvette "Derzky", the Russian LCS [online]. Navyrecognition.com, 2016-10-29 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Russia to close its advanced stealth corvette project — source [online]. TASS, 2023-07-07 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Derzkii Project 20386 Corvette [online]. Globalsecurity.org, 2016-10-31 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]