Podriní

Údolí řeky Driny. V pozadí město Bajina Bašta.

Podriní (bosensky/srbsky Podrinje/Подриње) je region na rozhraní Bosny a Hercegoviny (Republiku srbskou, Bosensko-podrinský kanton Federace Bosny a Hercegoviny). a Srbska (region Mačva v centrálním Srbsku).

Údolí řeky Driny obklopují z obou stran hory vysoké až 1500-2000 metrů.

Historie

Podriní představovalo východní hranici Srbska, a to jak hranici politickou, tak i kulturní. K sjednocení obou břehů řeky Driny do jednoho celku došlo na podzim 1918 vznikem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během existence tohoto státu byl region administrativně spravován nejdříve jako Podriňská oblast (1922-1929) a později byl začleněn do tzv. Drinské bánoviny.

Podriní bylo předmětem řady politických sporů a později i těžkých bojů během války v Bosně a Hercegovině. Bosenská část regionu byla (na rozdíl od té srbské) etnicky značně smíšená (s obyvatelstvem částečně muslimským a částečně srbským). Docházelo zde často ke zločinům a etnickým čistkám – světově proslulé obce Srebrenica a Kravica se obě nacházejí v oblasti Podriní. Po skončení konfliktu připadla většina regionu Republice srbské.

Ekonomika

Řeka Drina představuje hlavní osu. Většina dopravních tahů je vedena jejím údolím (např. trať Ruma - Zvornik). V údolí Driny, které by bylo v případě konfliktu mezi východem a západem dobře bránitelné, nechal jugoslávský režim vybudovat řadu průmyslových podniků. Samotná řeka Drina pak byla přehrazena na několika místech.

Na obou stranách řeky se nachází početné kamenolomy.

Lingvistika

Region Podriní je jako místo původu srbského reformátora Vuka Karadžiće považován za místo vzniku spisovného srbského, resp. srbochorvatského jazyka.

Města

Na území Bosny a Hercegoviny

Na území Srbska