Plastika (výtvarné umění)

Plastika (z řeč.) je (nesprávně) obecné označení pro jakékoli plastické výtvarné dílo. Exaktně se v názvosloví výtvarného umění pojmem plastika označuje sochařské dílo, které vzniká nanášením hmoty (modelováním). Od plastického postupu se odlišuje postup skulptivní, při němž vzniká skulptura.^[1]

Související pojmy a jejich vysvětlení

Ačkoliv se termínu skulptura používá často synonymně s výrazem plastika (ve významu plastické výtvarné dílo obecně,^[2]^[3]zejména kamenné), podle některých encyklopedických slovníků vzniká skulptura odnímáním hmoty z jednoho bloku (masivu), kdežto plastika postupným přidáváním a nanášením hmoty.^[4]^[5]^[6]

Odborná literatura k dějinám umění pojmy skulptura a plastika rozlišuje exaktně, jako dva hlavní způsoby vzniku sochařského díla. Skulptura (z lat.) je socha, která vzniká ubíráním hmoty kamene, dřeva, kosti, kovu (kamenosochařství, řezbářství, glyptika – řezba gemm a kamejí). Plastika (z řeč.) je socha, jejíž vznik spočívá na principu přidávání hmoty, tj. modelování z vosku, štuku, hlíny (ceroplastika, štukatérství, terakotářství) a kovolitecké postupy, kdy většinou vzniká nejprve model, z něhož je následně pomocí formy odléváno finální dílo (bronzová plastika, aj.). Třetím způsobem vzniku sochařského díla je kovotepectví, toreutika.^[7]

Specifickým materiálem, který lze využít v sochařské tvorbě je sklo. Objekty z něho vytvořené mohou být plastikou (sklo foukané či jinak hutně ručně tvarované, sklo lité do formy vzniklé na základě modelu), ale v určitých případech i skulpturou (lité sklo dále zpracované rafinačními technikami – řezáním, broušením, rytím – glyptika). Skleněné sochy (povětšinou abstraktní) se obvykle označují jako skleněné objekty.

Jiným pojem v sochařství (v sochařském názvosloví) je reliéf.

Odkazy

Reference

↑ BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991. 246 s. Dostupné online. ISBN 80-207-0246-6, ISBN 978-80-207-0246-3. OCLC 26856869 S. 161.
↑ Slovník spisovného jazyka českého (přes databázi DEBDict 1.7.10)
↑ Slovník spisovné češtiny (přes databázi DEBDict 1.7.10)
↑ heslo sochařství v Encyklopedii Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10
↑ heslo sochařství v Malé československé encyklopedii (přes databázi http://cotoje.mlp.cz^{[nedostupný zdroj]})
↑ heslo plastika v Novém akademickém slovníku cizích slov, Academia 2006
↑ BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991. 246 s. Dostupné online. ISBN 80-207-0246-6, ISBN 978-80-207-0246-3. OCLC 26856869 S. 161 a 195.

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Plastika v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991. 246 s. Dostupné online. ISBN 80-207-0246-6, ISBN 978-80-207-0246-3. OCLC 26856869 S. 161.

[2] Slovník spisovného jazyka českého (přes databázi DEBDict 1.7.10)

[3] Slovník spisovné češtiny (přes databázi DEBDict 1.7.10)

[4] slo sochařství v Encyklopedii Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10

[5] slo sochařství v Malé československé encyklopedii (přes databázi http://cotoje.mlp.cz^{[nedostupný zdroj]})

[6] slo plastika v Novém akademickém slovníku cizích slov, Academia 2006

[7] BLAŽÍČEK, Oldřich J.; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991. 246 s. Dostupné online. ISBN 80-207-0246-6, ISBN 978-80-207-0246-3. OCLC 26856869 S. 161 a 195.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]