Přeskočit na obsah

Pakicetus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPakicetus
Stratigrafický výskyt: eocén
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce pravděpodobného vzezření pakiceta
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Cetartiodactyla)
Podřádkytovci (Cetacea)
RodPakicetus
Philip Gingerich, Dale Russell, 1981
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pakicetus je vyhynulý sudokopytník, který je považován za možného předka současných kytovců. Název znamená doslova „pákistánský kytovec“, protože první fosilie tohoto rodu byly objeveny na území dnešního Pákistánu.[1] Formálně byl rod Pakicetus popsán roku 1981.[2]

Pakicetové se vyskytovali zhruba před padesáti miliony let v mělkých vodách třetihorního moře Tethys. Dorůstali zhruba velikosti vlka, žili ve vodě i na souši, pohybovali se po čtyřech končetinách a lovili ryby, vedli tedy podobný život jako dnešní krokodýli. Stavbou protáhlé lebky Pakicetus připomínal velryby, předpokládá se tedy, že u něj postupně došlo k druhotné adaptaci na vodní prostředí, končetiny postupně zakrněly a potomci pakiceta již byli plně vodními savci.[3]

Podobnými formami vývojově primitivních kytovců byl například Ambulocetus, rovněž známý z Pákistánu a Protocetus, jehož fosilie byly objeveny v Egyptě.[4]

  1. Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-28. 
  2. Gingerich, P. D. and Russell, D. E. (1981). Pakicetus inachus, a new archaeocete (Mammalia, Cetacea) from the early-middle Eocene Kuldana Formation of Kohat (Pakistan). Contributions from the Museum of Paleontology, University of Michigan, 25(11): 235-246.
  3. West, R. M. (1980). Middle Eocene large mammal assemblage with Tethyan affinities, Ganda Kas region, Pakistan. Journal of Paleontology, 54(3): 508-533.
  4. Thewissen, J. G. M.; Madar, S. I.; Hussain, S. T. (1996). Ambulocetus natans, and Eocene cetacean (Mammalia) from Pakistan. Courier Forschungsinstitut Senckenberg. 191: 1-86.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]