Osoblaha
| Osoblaha | |
|---|---|
_-_litinov%C3%A1_ka%C5%A1na_na_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_(stav_duben_2023)_(1).jpg) Litinová kašna na náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Osoblaha |
| Obec s rozšířenou působností | Krnov (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Moravská enkláva ve Slezsku |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′31″ s. š., 17°42′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 022 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,25 km²[2] |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| PSČ | 793 99 |
| Počet domů | 164 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Na Náměstí 106 793 99 Osoblaha podatelna@osoblaha.cz |
| Starosta | Ing. Antonín Rous |
| Oficiální web: www | |
  Osoblaha | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597716 |
| Kód části obce | 113298 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osoblaha (německy Hotzenplotz[4], polsky Osobłoga) je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha nedaleko hranic s Polskem v Osoblažském výběžku. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km. Sousedními obcemi sídla jsou Bohušov, Slezské Pavlovice, Hlinka a Dívčí Hrad.
Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).
Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.
Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:
- Osoblaha
- Studnice u Osoblahy
Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).
Názvy existujících a zaniklých částí
[editovat | editovat zdroj]- Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
- Česky Tošovice, německy Taschenberg.
- Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
- Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)[5][6]
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolních vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé.
V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro.
Na konci druhé světové války bylo město z 90 % zničeno. Po válečné zkáze následovalo vyhnání sudetskoněmeckého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly, i dle tehdejších zákonů nezákonně, odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině poválečná. Výjimku tvoří zachovalý hodnotný židovský hřbitov, na kterém se zachovalo přes 300 náhrobků, některých až z 17. století.[8][9][10][11]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[12][13][14][15]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3682 | 4012 | 3622 | 3199 | 2853 | 2664 | 2383[p 1][p 2] | 563 | 770 | 821 | 828 | 1127 | 1153 | 1107[p 3][p 4] |
- ↑ z toho: Osoblaha 1940, Židovská Čtvrť 274, Tošovice 23, Studnice 146
- ↑ z toho: 58 Čechoslováků (55 Osoblaha, 3 Studnice) , 2242 Němců (2113 Osoblaha, 126 Studnice); 2337 řím. kat. (2198 Osoblaha, 139 Studnice), 23 evang. (18 Osoblaha, 5 Studnice), 3 čsl. (2 Osoblaha, 1 Studnice), 13 izrael. (Osoblaha), 5 bez vyzn. (4 Osoblaha, 1 Studnice)
- ↑ z toho: Osoblaha 1107, Studnice 0
- ↑ z toho: 1 011 Čechů, 27 Moravanů, 5 Slezanů, 73 Slováků, 3 Němci, 6 Poláků; 289 řím. kat., 2 čsl. hus., 9 evang., 16 pravosl., 755 bez vyzn.
V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.
Cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.
Doprava
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- silnice II/457
- silniční hraniční přechod do Polska Osoblaha – Pomorzowiczki
- úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha („Osoblažka“)
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Městské opevnění
- Kostel svatého. Mikuláše
- Historická litinová kašna na náměstí Osvobození
- Židovský hřbitov
- Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha
- výklenková kaple na Pavlovické ulici
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník
- Eduard Richter (1821–1897) lékař, historik
- Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr
- Oskar Gutwinski[17] (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník
- Oswald Hillebrand (1879–1926), politik
- Siegried Gessler (1854–1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově
Odraz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Německý název obce (Hotzenplotz) zaujal v dětství budoucího německého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973).
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713.
- ↑ http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647
- ↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.yumpu.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 197-199.
- ↑ Klíč k domovu. krnov.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Proč se na Osoblažsku slaví.. www.obeccasy.cz [online]. [cit. 2021-1219]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny. Obec Osoblaha [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Osoblaha | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
- Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osoblaha na Wikimedia Commons - Osoblaha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
