Orava (vodní nádrž)
Oravská přehrada Oravská priehrada Jezioro Orawskie | |
---|---|
Pohled na přehradu | |
Poloha | |
Kontinent | Evropa |
Státy | Slovensko Polsko |
Kraj | Žilinský kraj Malopolské vojvodství |
Okres | Námestovo Nowy Targ |
Souřadnice | 49°22′56″ s. š., 19°33′28″ v. d. |
Oravská přehrada | |
Hydrologické údaje | |
Povodí řeky | Orava |
Přítok | Bílá, Černá Orava |
Odtok | Orava |
Vodní nádrž | |
Rozloha | 3 500 ha |
Max. hloubka | 38 m |
Vodní elektrárna | |
Výkon současný | 21,75 MW |
Roční výroba | 31 GWh |
Typ turbíny | Kaplanova turbína |
Počet turbín | 2 |
Ostatní | |
Stav | v provozu |
Začátek výstavby | 1941 |
Dokončení | 1953 |
Oravská přehrada (slovensky Oravská priehrada, polsky Jezioro Orawskie) je přehradní nádrž na severu Slovenska. Malou částí zasahuje i do Polska[1]
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Byla vybudována na soutoku Bílé a Černé Oravy. První práce na projektu začaly 24. července 1941 a do provozu byla přehrada uvedena v roce 1954.[2] Po napuštění zůstaly pod vodou obce Slanica, Osada, Oravské Hámre, Ľavkovo, Ústie nad Oravou a dvě třetiny Námestova, proto Námestovo nyní nemá historické centrum. Nad hladinou zůstal malý kopec, z kterého vznikl Slanický ostrov.
K soustavě vodního díla Orava náleží také vyrovnávací nádrž Tvrdošín vybudovaná později v letech 1978–1979.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Přehrada se svými břehy a ostrovy patří k nejvýznamnějším lokalitám výskytu vodních ptáků na Slovensku, leží na migrační trase vodních a u vody žijících ptáků v přeshraniční poloze při hranicích s Polskem.
Ptačí ostrov
[editovat | editovat zdroj]Ptačí ostrov je malý ostrov (1,6 ha) nacházející se východně od Námestova. Vznikl z návrší nad soutokem Bílé Oravy a Polhoranky po zaplavení jeho okolí. V současnosti je významným hnízdištěm racků chechtavých, racků bělohlavých, rybáků říčních i několika druhů kachen, a proto je součástí chráněné krajinné oblasti Horní Orava a chráněného ptačího území Horní Orava v druhé nejpřísnější zóně B. Veřejnosti není přístupný.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Turistika
[editovat | editovat zdroj]Přehradní jezero patří mezi oblíbená turistická střediska. Každoročně sem přijíždějí tisíce turistů. V létě je turisty najvyhledávanější jižní a západní část přehrady.
Rekreace
[editovat | editovat zdroj]Na jejím pobřeží se nachází rekreační oblast s možnostmi koupání, provozování jachtingu, šlapadel, loděk, windsurfingu a jiných vodních sportů. V létě se zde pořádají vyhlídkové plavby lodí kolem ostrovů. Nejvýznamnějšími rekreačními středisky jsou kemp s pláží u Slanické Osady, přístav a pláže U Námestova a Tri Studničky.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Slanický ostrov, nazývaný také Ostrov umenia, o velikosti 3,5 ha je pozůstatek po zaplavené obci Slanica se zachovaným kostelem Povýšení sv. Kříže. Kostel byl vystavěn v letech 1766–1769 jako barokní kaple, v roce 1843 byl klasicistně přestavěn na kostel se dvěma věžemi a kaplí. V současnosti se v interiéru kostela nachází galerie lidového umění. Na ostrově se zároveň nachází původní dnes již historický hřbitov a lapidárium „Oravské kamenické tvorby 18. a 19. století“. V bývalé hrobce je nainstalována expozice historie zatopených obcí a budování Oravské přehrady. Ostrov byl od roku 1973 přírodní památkou, v roce 2004 zrušenou a začleněnou do CHKO Horná Orava.[3] Je pokryt parkovou vegetací okolo barokně-klasicistního kostela. V letní sezóně je dostupný lodí provozovanou z Námestova nebo z Prístavu (osada Trstené), v zimních měsících je možné přejít až na ostrov po zamrzlé vodní hladině.
Rybářství
[editovat | editovat zdroj]Pro rybáře přehrada nabízí lov candátů, kaprů, štik a hlavatek.
Elektrárna
[editovat | editovat zdroj]Součástí akumulační nádrže je i vodní elektrárna s dvojicí Kaplanových turbín, uvedená do provozu v roce 1953. Jejich instalovaný výkon je 21,75 MW a průtok 2 × 50 m³/s. Roční výroba elektrické energie dosahuje průměrně 31 GWh.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na přehradu (2007)
-
Přehrada ze satelitu Sentinel 2 (2021)
-
Hráz (2007)
-
Výletní loď na přehradě (2012)
-
Plachetnice (2011)
-
Kalvárie na Slanickém ostrově (2019)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Výběžek přehradní nádrže do Polska.
- ↑ Penzion Osada [online]. [cit. 2010-01-03]. Kapitola Oravská priehrada. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-20.
- ↑ Zoznam zrušených MCHÚ [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (slovensky)
- ↑ VE Orava Archivováno 6. 1. 2013 na Wayback Machine. Slovenské elektrárne, duben 2011.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oravská přehrada na Wikimedia Commons
- (slovensky) Oravská přehrada
- Vodstvo tvořící polsko-slovenskou státní hranici
- Přehradní nádrže na Slovensku
- Vodstvo Žilinského kraje
- Přehradní nádrže v Polsku
- Geografie Malopolského vojvodství
- Povodí Oravy
- Oravská Magura
- Postaveno na Slovensku 1953
- Postaveno v Polsku 1953
- Vodní stavby v Malopolském vojvodství
- Stavby v okrese Námestovo
- Stavby v Námestově