Oceánie
| Oceánie | |
|---|---|
.svg) | |
| Rozloha | 8 525 989 km² |
| Počet obyvatel | 44 491 724 (2021) |
 multimediální obsah na Commons | |
Oceánie je geografický region, který je popisován jako kontinent. Zahrnuje Australasii, Melanésii, Mikronésii a Polynésii.[1] Odhaduje se, že Oceánie pokrývající východní a západní polokouli má rozlohu asi 9 000 000 kilometrů čtverečních a přibližně 44,4 milionů obyvatel. Ve srovnání s ostatními kontinenty je Oceánie rozlohou nejmenší a po Antarktidě druhá nejméně osídlená.
Tvoří ji přes 20 000 tichomořských ostrovů a z politických i jiných důvodů se k ní počítá Austrálie, která je ovšem z tektonického hlediska plně samostatným kontinentem. Někdy se tato oblast označuje jako Austrálie a Oceánie nebo jen Austrálie. Souvisejícím označením, v češtině zřídka užívaným, je Australasie.
Vymezení pojmu
[editovat | editovat zdroj]Vymezení pojmu Oceánie není úplně jednoznačné. Za Oceánii se obvykle považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie a leží mezi oběma obratníky. Obvykle se člení na Melanésii, Polynésii, Mikronésii a Nový Zéland. Nový Zéland však není začleňován do Oceánie vždy, protože ze sociálního a ekonomického hlediska patří mezi vyspělé země světa.
Původ ostrovů v Oceánii
[editovat | editovat zdroj]
- Kontinentální – byly kdysi součástí kontinentu. Patří mezi ně největší ostrovy – Nová Guinea, Nový Zéland, Nová Kaledonie a Tasmánie.
- Sopečné ostrovy – menší vysoké ostrovy, tvořené často vrcholy podmořských sopek. Havajské ostrovy (nejvyšší hory na zeměkouli), Tahiti…
- Korálové ostrovy (atoly) – jejich vznik vysvětluje Darwinova teorie vzniku atolů (pokles podmořské sopky → koráli stavějí útes do výšky…). Proto mají atoly většinou tvar prstence. Největší klasický atol na světě je Kiritimati (Vánoční ostrov) ve státě Kiribati (rozloha 323 km2).[2]
Statistika
[editovat | editovat zdroj]
- Rozloha: 8 525 989 km2
- Počet obyvatel: cca 37 mil.
- Hustota obyvatelstva: 7,26 obyvatel na km²
- Střední výška: 340 m n. m.
- Nejvyšší vrchol: Puncak Jaya, Nová Guinea, Indonésie, 4884 m n. m.
- Nejdelší řeka: Murray, Austrálie, délka 3370 km
- Největší jezero: Eyre, Austrálie, 9500 km2
- Největší státy, rozloha:
- Austrálie 7 747 400 km2
- Indonésie (pouze východní část), 960 000 km2 – rozloha východní části
- Papua Nová Guinea 451 515 km2
- Nový Zéland 268 680 km2
- Šalomounovy ostrovy 29 785 km2
- Nová Kaledonie 19 103 km2
- Fidži 18 274 km2
- Největší města (obyvatel):
Rozloha podle Školní Atlas dnešního světa, 2001 (vlastní odečet):
- Austrálie a Oceánie: 8 513 268 km2
- Austrálie bez Oceánie (Australský svaz): 7 692 030 km2
- „Oceánie“ samotná: 821 328 km2
Správní členění
[editovat | editovat zdroj].png)
Nezávislé státy[editovat | editovat zdroj] |
Závislá území[editovat | editovat zdroj]
|
Alternativní členění dle polohy
[editovat | editovat zdroj]
Fidži • Indonésie (Západní Papua, popř. i souostroví Moluky a Malé Sundy) • Nová Kaledonie • Papua Nová Guinea • Šalomounovy ostrovy • Vanuatu • popř. Východní Timor
Federativní státy Mikronésie • Guam • Kiribati • Marshallovy ostrovy • Nauru • Palau • Severní Mariany
Americká Samoa • Cookovy ostrovy • Francouzská Polynésie • Havajské ostrovy • Niue • Nový Zéland • Pitcairnovy ostrovy • Samoa • Tokelau • Tonga • Tuvalu • Velikonoční ostrov • Wallis a Futuna
Základní údaje o státech a závislých území
[editovat | editovat zdroj]| Stát / Závislé území | Hlavní město | ISO 3166-2 kód | Rozloha [km²] [3] | Počet obyvatel (rok 2018)[4] | HDP (v paritě kupní síly) [dolarů/obyv./rok] (rok 2017)[5] |
|---|---|---|---|---|---|
 Americká Samoa
|
Fagatogo (Pago Pago) | AS | 224 | 50 826 | 11 200 |
 Austrálie
|
Canberra | AU | 7 741 220 | 23 470 145 | 50 400 |
 Cookovy ostrovy
|
Avarua | CK | 236 | 9 038 | 16 700 |
 Fidži
|
Suva | FJ | 18 274 | 926 276 | 9 800 |
 Francouzská Polynésie
|
Papeete | PF | 4 167 | 290 373 | 17 000 |
 Guam
|
Hagåtña | GU | 544 | 167 772 | 35 600 |
 Kiribati
|
Bairiki (Jižní Tarawa) | KI | 811 | 109 367 | 2 000 |
 Marshallovy ostrovy
|
Majuro | MH | 181 | 75 684 | 3 600 |
 Mikronésie
|
Palikir | FM | 702 | 103 643 | 3 400 |
 Nauru
|
není stanoveno (Yaren/Meneng) | NR | 21 | 9 692 | 12 300 |
 Niue
|
Alofi | NU | 260 | 1 618 | 5 800 |
 Norfolk
|
Kingston | NF | 35 | 1 748 | 0 |
 Nová Kaledonie
|
Nouméa | NC | 18 575 | 282 754 | 31 100 |
 Nový Zéland
|
Wellington | NZ | 268 838 | 4 545 627 | 39 000 |
 Palau
|
Ngerulmud | PW | 459 | 21 516 | 14 700 |
 Papua Nová Guinea
|
Port Moresby | PG | 462 840 | 7 027 332 | 3 700 |
 Pitcairnovy ostrovy
|
Adamstown | PN | 47 | 54 | 0 |
 Samoa
|
Apia | WS | 2 831 | 201 316 | 5 700 |
 Severní Mariany
|
Saipan | MP | 464 | 51 994 | 24 500 |
 Šalomounovy ostrovy
|
Honiara | SB | 28 896 | 660 121 | 2 200 |
 Tokelau
|
každý atol má své vlastní | TK | 12 | 1 285 | 1 000 |
 Tonga
|
Nuku'alofa | TO | 747 | 106 398 | 5 900 |
 Tuvalu
|
Funafuti | TV | 26 | 11 147 | 3 800 |
 Vanuatu
|
Port Vila | VU | 12 189 | 288 037 | 2 700 |
 Wallis a Futuna
|
Matāʻutu | WF | 142 | 15 763 | 3 800 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Cookovy ostrovy jsou přidružený stát Nového Zélandu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Four Sub-regions Of Oceania. WorldAtlas [online]. 2017-12-28 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oceánie | Skompasem.cz. Skompasem.cz. 2014-08-23. Dostupné online [cit. 2018-11-21]. Archivováno 22. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Country Comparison : Area [online]. World Factbook - CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. (anglicky)
- ↑ Country Comparison : Population [online]. World Factbook - CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18. (anglicky)
- ↑ Country Comparison : GDP - per capita (PPP) [online]. World Factbook - CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oceánie na Wikimedia Commons 
Průvodce Austrálie a Oceánie ve Wikicestách
Slovníkové heslo Oceánie ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Okeánie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- WorldDataSheet Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine.
