NGC 1491
| NGC 1491 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | oblast HII |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 28. prosince 1790 |
| Rektascenze | 4h 3m 15,9s[1] |
| Deklinace | +51°18′54″[1] |
| Souhvězdí | Perseus (lat. Per) |
| Úhlová velikost | 5′×4′[2] |
| Vzdálenost | 3,02 kpc |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 1491 |
| IRAS | IRAS 03595+5110 |
| Sharplessův katalog | SH 2-206 |
| Katalog Lyndsové | LBN 150.56-00.99, LBN 150.90-01.15, LBN 706 a LBN 704 |
| Jiná označení | NGC 1491,[1] LBN 704, Sh2-206, Ced 25,[1] GC 793[3] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 1491 je emisní mlhovina v souhvězdí Persea. Objevil ji William Herschel 28. prosince 1790.[3] Od Země je vzdálená přibližně 10 000 světelných let.[4]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]Mlhovina leží v severovýchodní části souhvězdí asi 1,1° severozápadně od hvězdy nazvané λ Persei s magnitudou 4,3. Na východní straně mlhoviny je vidět hvězda 11. magnitudy, kterou mlhovina obepíná a díky které také mlhovina září.[5] Jasná část mlhoviny má rozměr 5′×4′,[2] ale pomocí astrofotografie se dají zobrazit i vnější části mlhoviny, které mají celkový rozměr až 25′.[5]
Mlhovina je viditelná i pomocí menších dalekohledů, které ji ukážou jako slabou mlhavou skvrnku blízko výše zmíněné hvězdy. Ve středně velkých dalekohledech je možné při větším zvětšení pozorovat její vějířovitý tvar.[5]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Mlhovina je od Země je vzdálená přibližně 10 000 světelných let.[4] Pravděpodobně je členem OB asociace s názvem Camelopardalis OB3. Mlhovina obepíná hvězdu označovanou BD +7° 886 spektrální klasifikace O V, která je hlavním zdrojem její ionizace.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1491 [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1491 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-04. (anglicky)
- ↑ a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1491 (= LBN 704 = "PGC 3517585", in Sharpless 2-206) [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b FOSTER, T.; BRUNT, C. M. A CGPS Look at the Spiral Structure of the Outer Milky Way. I. Distances and Velocities to Star-forming Regions. S. 147. Astronomical Journal [online]. Listopad 2015 [cit. 2020-02-04]. Roč. 150, čís. 5, s. 147. Dostupné online. DOI 10.1088/0004-6256/150/5/147. Bibcode 2015AJ....150..147F. (anglicky)
- ↑ a b c KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- ↑ PISMIS, P.; HASSE, I. Internal motions in H II regions. XI. The emission nebula Sharpless 206. S. 209–212. Revista Mexicana de Astronomia y Astrofisica [online]. Červenec 1982 [cit. 2020-02-05]. Roč. 5, s. 209–212. Dostupné online. Bibcode 1982RMxAA...5..209P. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1491 na Wikimedia Commons - SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1491 [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1491 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1491 (= LBN 704 = "PGC 3517585", in Sharpless 2-206) [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
