Přeskočit na obsah

Nártouni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNártouni
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádStrepsirhini
Infrařádnártouni (Tarsiiformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nártouni (Tarsiiformes) představují jeden ze dvou infrařádů haplorhinních primátů. Historicky byli nártouni řazeni do podřádu primátů Prosimii (poloopice) společně se zástupci současných infrařádů Lemuriformes, Lorisiformes a Chiromyiformes, zatímco pro opice, lidoopy a lidi byl vyčleněn podřád vyšší primáti (Anthropoidea). Nicméně na základě molekulárních i anatomických analýz byli nártouni s vyššími primáty sloučeni dohromady coby dva infrařády do podřádu Haplorhini, zatímco pro poloopice bez nártounů byl vytvořen podřád Strepsirhini. Jiný systém vytyčuje pro odlišnosti nártounů tři samostatné podřády primátů: Prosimii, Tarsiiformes a Anthropoidea.[1]

Jedinou žijící čeledí nártounů je čeleď nártounovití (Tarsiidae). Zahrnuje několik druhů menších primátů živících se hmyzem a menšími obratlovci, kteří se vyskytují v jihovýchodní Asii (historicky nártouni obývali i oblasti Eurasie, Severní Ameriky a možná i Afriky). Vyznačují se obrovskýma očima a dlouhými zadními končetinami s podlouhlými chodidly. Celkový zubní vzorec činí I 1/1, C 1/1 P 3/3, M 3/3 = 32 zubů.[2] Ve většině znaků se nártouni podobají poloopicím, uzavřené očnice či chybějící rhinarium jsou zase znaky podobné vyšším primátům. Mnohé znaky jsou navíc typické pouze pro nártouny; z tohoto důvodu je zařazení nártounů do systému částečně problematické.[3]

V rámci infrařádu Tarsiiformes se řadí ještě několik vyhynulých skupin. Do infrařádu Tarsiiformes se obvykle řadí rody Xanthorhysis a Afrotarsius.[4] Omomyoidní primáti jsou obecně považováni za vyhynulé příbuzné nebo dokonce předky žijících nártounů a často jsou klasifikováni v rámci infrařádu Tarsiiformes. Do infrařádu byly někdy zařazeny i další fosilní skupiny, mezi něž patří čeledi Microchoeridae, Carpolestidae[5] a Eosimiidae, ačkoli fosilní nálezy jsou předmětem diskuse.[6] Například carpolestidé bývají často klasifikováni jako součást skupiny Plesiadapiformes,[2] Eosimiidae pak jako bazální vyšší primáti (Simiiformes).[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tarsiiformes na anglické Wikipedii.

  1. ROSE, Kenneth D. The Beginning of the Age of Mammals. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 2007. Dostupné online. S. 166. (anglicky) 
  2. a b BIRX, James. 21st Century Anthropology: A Reference Handbook. [s.l.]: Sage Publications, Inc, 2010. 1125 s. Dostupné online. S. 542. (anglicky) 
  3. VANČATA, Václav. Primatologie – Díl 1. Evoluce, adaptace, ekologie a chování primátů – Prosimii a Platyrrhina. Praha: Univerzita Karlova, 2002. S. 30. 
  4. Gunnell, G.; Rose, K. (2002). "Tarsiiformes: Evolutionary History and Adaptation". In Hartwig, W.C. (ed.). The Primate Fossil Record. Cambridge University Press.
  5. MCKENNA, M. C.; BELL, S. K. Classification of Mammals: Above the species level. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0-231-11013-8. S. 337–340. (anglicky) 
  6. SIMONS, E. L. The Fossil Record of Tarsier Evolution. In: WRIGHT, P. C. & kol. Tarsiers: past, present, and future. [s.l.]: Rutgers University Press, 2003. ISBN 978-0-8135-3236-3.
  7. Beard, C. (2002). "Basal Anthropoids". In Hartwig, W.C. (ed.). The Primate Fossil Record. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-66315-1.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]