Michal Prokop

Mgr. Michal Prokop
Mgr. Michal Prokop
	Michal Prokop (6. března 2007)
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
	Ve funkci:; 1. června 1996 – 19. června 1998
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
	Ve funkci:; 7. června 1990 – 4. června 1992
Předseda Rady Českého rozhlasu
	Ve funkci:; 30. června 2004 – 26. února 2006
Předchůdce	Richard Seemann
Nástupce	Jiří Florian
Člen Rady Českého rozhlasu; (v letech 2002-2004 také místopředseda rady)
	Ve funkci:; 26. února 2002 – 26. února 2006
Stranická příslušnost
Členství	ODA (1991-1998)
Narození	13. srpna 1946 (78 let); Praha
Choť	Nina Prokopová (od 1972)
Děti	Petr Prokop
Alma mater	VŠE v Praze; Univerzita Karlova v Praze
Profese	zpěvák, skladatel, moderátor, politik
Commons	Michal Prokop
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Prokop (* 13. srpna 1946 Praha) je český rockový zpěvák, hudební skladatel, bývalý politik Občanské demokratické aliance, moderátor a kulturní činitel. Působí v hudební skupině Framus Five. V roce 2007 byl uveden do beatové síně slávy v kategorii osobnost.

Životopis

V roce 1968 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (bez diplomu a titulu Ing.) a v roce 1988 vystudoval obor kulturologie na Filozofické fakultě UK.

V roce 1963 začal veřejně vystupovat v rockové hudební skupině, později pojmenované Framus Five, zpočátku jako kytarista, od roku 1967 coby zpěvák. Skupina se žánrově postupně orientovala na soul a rhythm and blues, což se projevilo už na debutovém albu Framus Five z roku 1969. Později přibyly i vlivy progresivního rocku (album Město ER s texty Josefa Kainara z roku 1970, vyšlo 1972). Pak přijal angažmá v divadle Semafor, zároveň vystupoval jako partner v programu Hany Zagorové. V roce 1975 vystupoval se skupinou Mahagon a od roku 1978 v obnovených Framus Five, s nimiž působil až do roku 1990. Od roku 2000 Michal Prokop opět veřejně vystupuje s obnovenou skupinou Framus Five a s akustickým triem. A také vydal několik nových CD a DVD. V 80. letech tato skupina vyprodukovala kritikou oceňovaná alba Kolej Yesterday (1984), Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti… (1989).^[1]

V roce 1977 podepsal komunistický pamflet Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, takzvanou Antichartu v divadle hudby, nikoliv v Národním divadle.^[2] V roce 1989 podepsal petice Za osvobození Václava Havla a poté Několik vět.^[3]

Po sametové revoluci působil jako československý politik a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů (volební obvod Praha) za Občanské fórum. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu ODA. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.^[4]^[5]

Od roku 1992 vykonával funkci náměstka ministra kultury.^[5] Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ODA a poslanecký mandát držel do předčasných voleb roku 1998. Zastával funkci předsedy Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.^[6]

Členem Občanské demokratické aliance byl v letech 1991–1998. Zasedal i ve vedení strany, ale na podzim 1997, v souvislosti s vyhrocováním krize uvnitř ODA i v rámci koalice, patřil k předním politikům ODA, který oznámil, že na nadcházející celostátní konferenci dá svou funkci k dispozici.^[7]

V letech 1998–2001 byl ředitelem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Na konci 90. let uváděl politicky orientovaný pořad Nic ve zlým v televizi Prima. Od roku 2000 moderoval v České televizi do prosince 2013 televizní talk show Krásný ztráty. Vydal také knižní podobu těchto televizních rozhovorů ve dvou knihách. V roce 2020 měl premiéru Vondrákův dokument o životě zpěváka Michal Prokop: Až si pro mě přijdou….

Výběr hitů

Michal Prokop během koncertu Framus Five (2019)

Blues o spolykaných slovech (Až si pro mě přijdou funebráci)
Kolej Yesterday
Bitva o Karlův most
V baru jménem Krásný ztráty
Nic ve zlým, nic v dobrým
Noc je můj den

Diskografie

Alba Michala Prokopa a Framus Five

Studiová

Framus Five + Michal Prokop, exportní verze z roku 1971 pod názvem Blues in Soul, Supraphon/Bonton Music, 1969/1995/2008
Město ER, Supraphon/Sony Music, Bonton, 1971/1990/1999/2008/2016
Holubí dante, Panton/Bonton Music, 1980/2002
Kolej Yesterday, Panton/Bonton Music, 1984/1997/jubilejní edice 2014
Nic ve zlým, nic v dobrým, Panton/Bonton Music, 1987/1998
Snad nám naše děti…, Panton/Sony Music, Bonton, 1989/2000/2008
V nijakém městě, Supraphon/Sony Music, Bonton, 1990/2017 (album Heleny Arnetové, Michal Prokop s ní nazpíval duety „Odněkud někam“ a „Zvolna“)
Sto roků na cestě, Joes garage/ 2012
Mohlo by to bejt nebe…, Supraphon, 2021

Kompilační

Až si pro mě přijdou, Panton/Bonton Music, 1990/1996 výběr
Odněkud Někam, Sony Music Bonton, 2000, 2 CD
Pořád to platí 1968 – 1989, Supraphon, 2008 box obsahující prvních 6 alb
Už je to napořád 2000–2012, Supraphon, 2016
Čas je šťastnej lhář, Supraphon, 2023

Koncertní

Live 60, Framus Five & Hosté, Sony BMG, 2007, 2008, CD+DVD
Krásný ztráty Finále, Framus Five & Hosté, Joes garage/ 2014, CD+DVD

Alba Michala Prokopa

Studiová

Poprvé naposledy, Sony BMG, 2006

Koncertní

Unplugged - Live, Indies Records, 2005 – s Lubošem Andrštem a Janem Hrubým

Spolupráce na jiných albech

Černý ovce, Sony Music/Bonton, 1997, album houslisty Jana Hrubého

Bibliografie

Krásný ztráty
Krásný ztráty II.
Blues o spolykaných slovech (biografie – autor Jaroslav Císař, nakladatelství OFTIS)

Ocenění

1967 – 1. československý beatový festival, Praha, Palác Lucerna – nejlepší zpěvák
1984 – Vokalíza za nejlepší píseň „Kolej Yesterday“, Praha, Palác Lucerna
1988 – Cena časopisu Melodie – Zlatá nota – zpěvák roku
1988 – Cena časopisu Melodie – Zlatá nota – zpěvák roku
1988 – Cena časopisu Melodie – Zlatá nota – zpěvák roku
1989 – Výroční ceny vydavatelství Panton Zlatý štít za album Nic ve zlým, nic v dobrým
1995 – Řád umění a literatury (L'Ordre des Arts et des Lettres), Francie, hodnost: důstojník
2006 – Zlatá deska za album Poprvé naposledy
2007 – osobnost roku Radia Beat – Beatová síň slávy
2007 – Zlatá deska za DVD Live 60
2007 – Platinová deska za DVD Live 60
2013 - Zlatá deska za CD Sto roků na cestě
2014 – Platinová deska za CD Sto roků na cestě

Reference

↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 439. Dále jen: Kdo byl kdo.
↑ Viktor KARLÍK — Zásadní umělecký manifest [online]. revolverrevue.cz [cit. 2012-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-09.
↑ Málo známé Glastonbury (8) [online]. radiobeat.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Kdo byl kdo. 439
↑ Michal Prokop [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1542.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Prokop na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michal Prokop
Michal Prokop – oficiální stránky
Michal Prokop na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Michal Prokop: Až si pro mě přijdou… – dokument České televize

[1] kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 439. Dále jen: Kdo byl kdo.

[2] Viktor KARLÍK — Zásadní umělecký manifest [online]. revolverrevue.cz [cit. 2012-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-09.

[3] Málo známé Glastonbury (8) [online]. radiobeat.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[4] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.

[rfr1-5] Kdo byl kdo. 439

[6] Michal Prokop [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[7] kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1542.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Beatová síň slávy

Kapela	Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023) • Lucie a BSP (2024)

Osobnost	Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023) • David Koller (2024)

Osobnost in memoriam	Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023) • Richard Kybic (2024)

Píseň	Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023) • Máma táta (Hudba Praha, 2024)

Síň slávy Akademie populární hudby

1991 Karel Gott • 1992 Olympic – Petr Janda • 1993 Vladimír Mišík • 1994 Karel Kryl† • 1995 Hana Hegerová • 1996 Jiří Suchý • 1997 Petr Novák† • 1998 Marta Kubišová • 1999 Waldemar Matuška • 2000 Milan Hlavsa† • 2001 Helena Vondráčková • 2002 Michal Tučný† • 2003 Jaromír Nohavica • 2004 Zuzana Navarová† • 2005 Radim Hladík • 2006 Karel Svoboda† • 2007 Karel Černoch† • 2008 Katapult • 2009 Marie Rottrová • 2010 Petr Muk† • 2011 Václav Neckář • 2012 Pavel Bobek • 2013 Petr Hapka • 2014 Hana Zagorová • 2015 Michal Pavlíček • 2016 Věra Špinarová† • 2017 Vladimír Merta • 2018 Michal Prokop • 2019 Jiří Černý • 2020 Robert Křesťan • 2021 Jaroslav Uhlíř • 2022 Zdeněk Svěrák • 2023 Jiří Korn

† – in memoriam