Max Reger

Max Reger
Rodné jméno	Johann Baptist Joseph Maximilian Reger
Narození	19. března 1873; Brand (Horní Falc)
Úmrtí	11. května 1916 (ve věku 43 let); Lipsko
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Lesní hřbitov v Mnichově
Národnost	německá
Povolání	varhaník, klavírista, hudební skladatel a pedagog
Příbuzní	Johann Baptist Ulrich (synovec)
Významná díla	Requiem (Reger)
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Baptist Joseph Maximilian Reger (19. března 1873 – 11. května 1916) byl německý hudební skladatel, varhaník, klavírista, dirigent a pedagog.

Život

Narodil se roku 1873 v městečku Brand v Horní Falci a vyrůstal v blízkosti města Weiden. Již velmi brzo byl veden k hudbě. Jeho matka byla klavíristka a otec amatérský hobojista. Počátky svého hudebního vzdělání získal u varhaníka Adalberta Linderna, studoval v Mnichově a v roce 1890 začal studovat u jednoho z nejdůležitějších hudebních teoretiků 19. století Huga Riemanna ve Wiesbadenu. Jeho hudební řeč úzce vychází z kontrapunktické dokonalosti J. S. Bacha, kterou umně zceluje s bohatou novoromantickou harmonií. Zasáhl svou tvorbou do všech hudebních žánrů mimo opery. Jeho varhanní díla patří k základům varhanního repertoáru, neméně významné jsou jeho klavírní a orchestrální kompozice nebo například smyčcové kvartety. Ve své době byl nejpopulárnějším hraným autorem spolu s Richardem Straussem. V druhé polovině 20. století frekvence provádění jeho děl poklesla (zejména u nás), pravděpodobně díky odporu k předchozímu stylu a křesťanské tematice většiny jeho děl, nicméně zájem o něj stále stoupá. V zahraničí (např. Německo, USA) jsou na koncertních pódiích Regerovy skladby od jeho smrti prováděny kontinuálně.

Dílo

Proslulost získal především díky svým skladbám pro varhany. Již v době, kdy pobýval ve Wiesbadenu, si vytvořil – ačkoliv sám sebe nazývá „katolíkem až do špiček prstů“ – výjimečný vztah k protestantskému chorálu, který je spojen s jeho velikým vzorem J. S. Bachem. Objevil znovu pozapomenuté hudební druhy – starou barokní chorální předehru, fantazie a fugy, stejně tak passacaglie, a pracoval na jejich dalším vývoji.

Přestože formální zdroje jeho díla se nacházejí v baroku, zvukově je možné jej zařadit spíše k tradici Brahmse a Liszta. Pravděpodobně byl také obohacen Richardem Wagnerem, jehož Parsifal jej kdysi oslovil, aby se stal hudebníkem. Ve svých 16 letech měl prý říct, že mezi harmonií a kontrapunktem neexistuje „žádný podstatný rozdíl“.

Ačkoli byl během svého života oslavován jako málokterý jiný hudební skladatel, byl Reger nacionalisticko-tradicionalistickou hudební scénou – jím nazývanou filistři – kritizován, a to kvůli svým varhanním skladbám. „Moje varhanní díla jsou těžká“, píše roku 1900 svému příteli, varhaníkovi Gustavu Beckmannovi, „patří svou technikou suverénním temperamentním hráčům...“

Odkazy

Literatura

Franz Rabich: Regerlieder. Studie, Beyer und Mann, Bad Langensalza 1914.
Else von Hase-Koehler (hrsg): Briefe eines deutschen Meisters. Ein Lebensbild, Leipzig 1928.
Prof. Dr. Fritz Stein: Max Reger – sein Leben in Bildern, Bibliographisches Institut Leipzig.
Lotte Taube: Max Regers Meisterjahre, Edition Bote und G. Bock, Berlin W8 1941.
Helmut Wirth: Max Reger. Mit Selbstzeugnissen und Bilddokumenten dargestellt, Hamburg 1973 (Rowohlt Bildmonographien).
O. und I. Schreiber (hrsg): Max Reger in seinen Konzerten, 3 Bde. Bonn 1981.
Susanne Popp und Susanne Shigihara: Max Reger am Wendepunkt zur Moderne, Ein Bildband mit Dokumenten aus den Beständen des Max-Reger-Instituts, Bonn 1987. ISBN 3-416-02051-0
Martin Weyer: Die Orgelwerke Max Regers. Wilhelmshaven 1989. ISBN 3-7959-0528-1
Rainer Cadenbach: Max Reger und seine Zeit, Laaber 1991. ISBN 3-89007-140-6
Susanne Shigihara: Reger-Studien, Wiesbaden 1993.
Hermann J. Busch: Die Orgelwelt Max Regers, Zur Interpretation der Orgelmusik Max Regers (Überarbeitete und aktualisierte Neuauflage), Berlin 2007.
Susanne Popp: "Thematisch-chronologisches Verzeichnis der Werke Max Regers und ihrer Quellen", Reger-Werk-Verzeichnis (RWV), München 2011, ISBN 978-3-87328-123-3
Herbert Eulenberg Max Reger in Schattenbilder - 20 Musikerporträts ECON-Verlag Düsseldorf 1965
Adalbert Lindner: Max Reger. Ein Bild seines Jugendlebens und künstlerischen Werdens, J. Engelhorn Nachf. Stuttgart 1923
Max Reger - Musik als Dauerzustand, Film-Biographie von Andreas Pichler und Ewald Kontschieder, Miramonte Film 2002

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Reger na Wikimedia Commons
Osoba Max Reger ve Wikicitátech
Max Reger na projektu Musopen
(česky) Max-Reger.de
(anglicky) Naxos.com Archivováno 8. 1. 2009 na Wayback Machine.
(anglicky) Max-Reger-Institut, Karlsruhe
Volně přístupné partitury děl od Maxe Regera v projektu IMSLP