Maria de Zayas
| María de Zayas y Sotomayor | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | María de Zayas Sotomayor y Barrasa |
| Narození | před 12. 9. 1590 Madrid |
| Úmrtí | po 1647 Madrid nebo 1647 |
| Povolání | spisovatelka, romanopiskyně, dramatička a básnířka |
| Národnost | španělská |
| Rodiče | Fernando de Zayas y Sotomayor, María Catalina de Barrasa |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
María de Zayas y Sotomayor (před 12. zářím 1590 Madrid – po 1647) byla španělská spisovatelka zlatého věku španělské literatury. Řadou kritiků je považována za jednu z průkopnic literárního feminismu, jiní ji považují pouze za úspěšnou barokní autorku. Ženské postavy v jejích příbězích byly použity jako prostředky k tomu, aby čtenářům osvětlily neutěšenou situaci žen ve španělské společnosti nebo je poučily, jak správně žít svůj život.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Byla pokřtěna ve farnosti San Sebastián v Madridu 12. září 1590. Její rodiče Fernando de Zayas y Sotomayor rytíř řádu sv. Jakuba (1566) a María Catalina de Barrasa patřili k nižší šlechtě. María byla ve službách hraběte z Lemos, který byl v Neapoli místokrálem. Není známo, zda byla svobodná nebo vdaná a jak dlouhou dobu žila v Neapoli.
V roce 1637 vydala María svou sbírku novel Novelas amorosas y ejemplares (Kouzla lásky) v Zaragoze a o 10 let později svou druhou sbírku Desengaños amorosos (Rozčarování lásky). Mj. napsala hru La traicion en la amistad (Zrazené přátelství) a také poezii. Její přítelkyní byla spisovatelka Ana Caro de Mallén.
Autorka se těšila respektu a obdivu některých mužských spisovatelů své doby. K jejím obdivovatelům patřili např. Lope de Vega, který jí věnoval část své poezie, a Alonso de Castillo Solórzano, který ji pojmenoval „Sibila de Madrid“ (Sibyla Madridu).
Navzdory přetrvávající popularitě jejích děl během 17. a 18. století došlo v 19. století k poklesu popularity její práce u některých kritiků, kteří ji považovali za vulgární. Její novely se vytratily do relativního neznáma, dokud nebyly koncem 20. století „znovu objeveny“. Po vydání své poslední sbírky novel v roce 1647 mizí ze záznamů a není s jistotou známo, kdy zemřela.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Próza
[editovat | editovat zdroj]María proplétala svou prózu verši, i dlouhými skladbami.
- La traición en la Amistad (1632)
- Novelas amorosas y ejemplares, o Decamerón español (1637)
- Novelas amorosas y exemplares [Adventurarse perdiendo; La burlada Aminta y venganza de honor; El castigo de la miseria; El prevenido engañado; La fuerza del amor; El desengañado amando y premio de la virtud; Al fin se paga todo, El impossible vencido; El ivez de su causa; El jardín engañoso] – Barcelona: 1646[1]
- Novelas y Saraos (1647)
- La esclava de su amante
- La más infame venganza
- El verdugo de su esposa
- Tarde llega el desengaño (Pozdě se dochází k poznání)
- Amar sólo por vencer
- Mal presagio casar lejos
- El traidor contra su sangre
- La perseguida triunfante
- Estragos que causa el vicio
Drama
[editovat | editovat zdroj]- La traicion en la amistad
V češtině
[editovat | editovat zdroj]- Pozdě se dochází k poznání – z 2. svazku Biblioteca de autores espaňoles; přeložil Otokar Jindřich Janota; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 35. Praha: J. R. Vilímek, 1912
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maria de Zayas na anglické Wikipedii a Maria de Zayas na španělské Wikipedii.
- ↑ SOTOMAYOR, María de Zayas y. NOVELAS AMOROSAS, Y FXEMPLARES. [s.l.]: Por Gabriel Noguès, en la Calle de Sante Domiago 250 s. Dostupné online. (španělsky) Google-Books-ID: pDlsptu9GwQC.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu María de Zayas y Sotomayor na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Frederick A. de Armas, The Invisible Mistress: Aspects of Feminism and Fantasy in the Golden Age (Charlottesville: Biblioteca Siglo de Oro, 1976).
- Marina S. Brownlee, The Cultural Labyrinth of María de Zayas (Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2000).
- Sandra Foa, Feminismo y forma narrativa: Estudio del tema y las técnicas de María de Zayas y Sotomayor (Valencia: Albatros, 1979).
- Margaret R. Greer, Maria de Zayas Tells Baroque Tales of Love and the Cruelty of Men (University Park: Penn State University Press, 2000)
- Daniel L. Heiple, "Profeminist Reactions to Huarte's Misogyny in Lope de Vega's La prueba de los ingenios and María de Zayas's Novelas amorosas y ejemplares. Stoll, Anita K. and Dawn L. Smith, (eds). The Perception of Women in Spanish Theater of the Golden Age (Lewisburg: Bucknell University Press, 1991), 121–134.
- Eavan O'Brien. Women in the Prose of Maria de Zayas. London: Tamesis, 2010.
- Elizabeth J. Ordóñez, "The Woman and her Text in the Works of María de Zayas and Ana Caro," Revista de Estudios Hispánicos, 19 (1985), 3–15.
- Lisa Vollendorf, Reclaiming the body: María de Zayas's early modern feminism (Chapel Hill: University of North Carolina Press, 2001)
- Elizabeth Rhodes, Dressed to Kill: Death and Meaning in Zayas's Desengaños. Toronto: University of Toronto Press, 2011.
- Judith A. Whitenack and Gwyn E. Campbell, eds. Zayas and Her Sisters, 1. An Anthology of 'Novelas' by Seventeenth-Century Spanish Women. Asheville, NC: Pegasus Press, 2000.
- Judith A. Whitenack and Gwyn E. Campbell, eds. Zayas and Her Sisters, 2. Essays on 'Novelas' by Seventeenth-Century Spanish Women. Binghamton, NY: Global Publications, 2000.
- Amy R. Williamsen and Judith A. Whitenack, eds. Maria de Zayas: The Dynamics of Discourse (Cranbury, NJ: Associated University Presses, 1995).
