Münze Österreich
| Münze Österreich | |
|---|---|
 Logo | |
 Budova Münze Österreich na vídeňské ulici Am Heumarkt 1 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1194 |
| Zakladatel | Leopold V. Babenberský |
| Sídlo | Vídeň, Rakousko |
| Adresa sídla | Vídeň, Rakousko |
| Souřadnice sídla | 48°12′13″ s. š., 16°22′58″ v. d. |
| Počet poboček | Vídeň |
| Klíčoví lidé | Gerhard Starsich |
| Charakteristika firmy | |
| Produkty | zpracování drahých kovů, ražba mincí a medailí |
| Služby | mincovnictví |
| Majitel | Oesterreichische Nationalbank (OeNB) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www.muenzeoesterreich.at |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Münze Österreich, neboli Rakouská mincovna, patří mezi přední světové mincovny. Razí všechny oběžné mince Rakouska a prestižní sběratelské mince a medaile.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie této mincovny sahá 800 let do historie. V roce 1194 rakouský a štýrský vévoda Leopold V. Babenberský zajal poblíž Vídně anglického krále Richarda I. Lví srdce, který se vracel do Anglie z třetí křížové výpravy. Jako výkupné za své propuštění tehdy Richard I. vyplatil Leopoldovi 100 000 hřiven stříbra. Leopold V. se rozhodl z poloviny této kořisti vyrazit mince.
O 200 let později je mincovna poprvé zmiňována v historických pramenech. Nejlépe jsou zmapovaná místa, kde se nacházela a doposud nachází – nejprve se nacházela v blízkosti Hoher Markt, později na ulici Wollzeile a v zimním paláci prince Eugena v Himmelpfortgasse. V první polovině 19. století byla mincovna přesunuta na ulici Am Heumarkt v centru Vídně, kde se nachází doposud.
Během existence mincovny se zde využívalo nepřeberné množství způsobů ražby. Do 16. století se například využívalo k ražbě kladivo, následoval válcový, kolébkový a šroubový lis. Od roku 1830 až do současnosti se používá k ražbě prstencový mincovní lis, který je v současnosti schopný vyrazit až 750 mincí za minutu[1].
V průběhu let vzniklo v Rakousku ještě několik dalších mincoven – například v Grazu, Kremsku, Salcburku či Innsbrucku. V roce 1918, kdy se začala formovat Rakouská republika, vídeňská mincovna se stala hlavní mincovnou pro Rakousko. A tento status jí patří doposud.
Současná produkce
[editovat | editovat zdroj]Mince z této mincovny jsou vyhledávané investory a sběrateli po celém světě. Jedna z nejvíce mezinárodně uznávaných mincí rakouské mincovny je mince Maria Theresa Taler. Vznikla v roce 1780, kdy tato císařovna zemřela. V současnosti se jedná o nejslavnější stříbrnou minci na světě a také minci s vyraženým největším počtem kusů. Známou mincí je také zlatá investiční mince s názvem Wiener Philharmoniker[2].
Münze Österreich mimo jiné také dodává investiční zlaté slitky, které pro ni vyrábí rafinerie Argor-Heraeus S. A., jejíž čtvrtinový podíl taktéž vlastní.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Unternehmensgeschichte. www.muenzeoesterreich.at [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-05. (anglicky)
- ↑ Münze Österreich | Česká mincovna. ceskamincovna.cz [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Münze Österreich na Wikimedia Commons
