Levhart čínský
Levhart čínský | |
---|---|
Levhart čínský v ZOO Hellabrunn | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | kočkovití (Felidae) |
Rod | Panthera |
Druh | levhart skvrnitý (P. pardus) |
Trinomické jméno | |
Panthera pardus japonensis (Gray, 1862) | |
Rozšíření levharta čínského je vyznačeno žlutě | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Levhart čínský či levhart skvrnitý čínský (Panthera pardus japonensis) je poddruh či nejnověji pouhá forma (taxonomická revize vydaná roku 2017 ho řadí k poddruhu levhart mandžuský)[2] levharta skvrnitého žijící ve východní a severovýchodní Číně. Podobá se levhartu mandžuskému, má však tmavší oranžovo–cihlové zbarvení. Živí se především savci malé a střední velikosti. Areál jeho výskytu je značně fragmentovaný. Jeho život v divočině je velmi málo probádán a IUCN tento poddruh podle stupně ohrožení nevyhodnocuje.[3][4][5][6]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Britský zoolog John Edward Gray popsal levharta čínského v roce 1862 na základě jedné kožešiny. Nazval ho nesprávně levhartem japonským (Leopardus japonensis), neboť se domníval, že kožešina pochází z Japonska.[7] Pojmenování binomické se sice změnilo na trinomické, ale jméno japonensis vypuštěno nebylo, ačkoliv alternativní názvy se objevily. V Číně je tato kočkovitá šelma nazývána 华北豹 nebo 中国豹 (podle pin-yin přepisu huáběi bào a zhōngguó bào), což znamená „čínský levhart“ nebo „severočínský levhart“. Někdy je zde označován jako „zlato-mincový levhart“, neboť jeho barva může mít zlatavý odstín a rozety připomínají mince.[8]
Nejnovější taxonomie (z roku 2017) publikovaná pod patronací Mezinárodního svazu ochrany přírody ho nevyděluje jako samostatný poddruh, nýbrž ho zařazuje k poddruhu Panthera pardus orientalis neboli k levhartu mandžuskému.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Levhart čínský se zbarvením své srsti liší od jiných poddruhů. Má obvykle velmi tmavou podkladovou barvu na bocích a hřbetu. Ta je výrazně okrová, žlutohnědá a někdy až cihlově oranžová. Spodní část bývá naopak velmi světlá. Rozety jsou velké a uvnitř nich místy bývají černé skvrny. Tím se levhart čínský podobá jaguárovi.[9] Rozměry jde o průměrný až mírně nadprůměrný poddruh. Celková délka se pohybuje mezi 1,8–2,2 metru, hmotnost osciluje mezi 22 kg (malé samice) až 75 kg (velcí samci).
Rozšíření, biotop, populace
[editovat | editovat zdroj]Levhart čínský žije pouze na území Číny. Je ostrůvkovitě rozšířen v mnoha provinciích ve středu, severovýchodě a východě země.[10] Zdá se, že provincie Šan–si je nejpříhodnějším místem pro jeho výskyt. Na jihu přichází jeho území do styku s územím levharta indočínského. V severovýchodních provinciích se dříve potkával s levhartem mandžuským, jehož areál výskytu se však výrazně zmenšil a dnes jsou tato setkání zcela výjimečná.
Levhart čínský obývá především vrchovinné až hornaté oblasti s dostatkem hustých lesů, ale může se vyskytnout i ve stepích a polopouštích. Velikost populace je těžko kvantifikovatelná a i kvalifikované odhady se navzájem značně liší. V roce 2010 se předpokládalo, že celkem v Číně žije méně než 4 000 levhartů ze čtyř poddruhů (l. čínský, l. indočínský, l. mandžuský a l. indický).[10] Novější průzkumy naznačují, že toto množství je s velkou pravděpodobností výrazně nižší, možná jen okolo 1 000 kusů. Studie z roku 2015 pak tvrdí, že počet kusů levharta čínského ve volné přírodě osciluje mezi 174-348, a doporučuje proto IUCN, aby zavedla samostatné ohodnocení poddruhu jako kriticky ohroženého.[6] Nicméně článek uveřejněný v témže roce v časopisu China Scenic hovoří o méně než 2 000 jedincích, což je ale velmi vágní odhad.[8]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Levhart čínský je velmi plachý, obtížně pozorovatelný živočich. Jeho život dosud nebyl detailně studován a je k němu, na rozdíl od například afrických nebo indických levhartů, jen minimum informací. Jedná se o samotářské zvíře, jehož teritorium zabírá mnoho desítek kilometrů čtverečních.[8]
Loví středně velké druhy kopytníků jako jsou goralové sečuánští, muntžaci chocholatí, divoká prasata, srnci a jeleni, dále pak různé hlodavce jako jsou hlodouni čínští, zajíci a krysy. Nepohrdne ani jezevci, makaky, cibetkami, ptáky a v nouzi i hmyzem. K útokům často využívá velké kameny a skalní převisy, z nichž napadá svou kořist překvapivým skokem. Zabíjí také lidmi chovaný dobytek.[8][10] Levhart čínský v současnosti (2016) nemá, kromě člověka, přirozeného nepřítele. Dříve mohl být příležitostně zabit tygrem čínským, ale ten už ve volné přírodě nežije. Pokud se vyskytuje v blízkosti lidí, přesouvá se jeho aktivita více na dobu po soumraku a hlouběji do lesa.[10]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Doba rozmnožování není striktně daná, ale obvykle jde o leden a únor.[11] Březost trvá asi 105–110 dní. Následně se rodí nejčastěji 2–3 mláďata. Ta zůstávají s matkou po dobu 18–24 měsíců. Mladé samice si pak zakládají teritorium poblíž své matky, samci odcházejí hledat si území podstatně dál.
Hrozby
[editovat | editovat zdroj]Hlavním nebezpečím pro levharta čínského byl a stále je člověk a jeho aktivity. Zhruba do 50. let 20. století byl poddruh poměrně hojný, ale pak se dostal na seznam tzv. škůdců v zemědělství a jeho stavy se začaly rapidně snižovat. Ročně bylo v Číně zabíjeno 2 000–3 000 levhartů, což se následně muselo nějak projevit. Mimo pronásledování jako škůdců a zároveň zvířat využívaných v čínské medicíně jim škodil i úbytek přirozené kořisti a fragmentace životního prostoru.[6] I přes rapidní úbytek je však zatím nepotkal osud v divoké přírodě již vyhubených tygrů čínských. Důvodů existuje několik: 1) leopard je adaptabilnější a využívá širší škálu kořisti. 2) je menší a dokáže se lépe skrývat. 3) není přece jen tak atraktivní pro tradiční čínskou medicínu.[12] Přesto není důvod k optimismu a stavy levhartů jsou státními úřady stále poněkud nadhodnocovány. I když je již podle zákona chráněn (tzv. Class I ), hrozba vyhubení nad ním stále visí, neboť zemědělci se často mstí, když levharti zabijí jejich dobytek například tím, že umísťují otrávené návnady.[10][12][13] Problémem je i izolace malých populací, což do budoucna hrozí příbuzenským křížením.[6]
Ochrana, chov v zajetí
[editovat | editovat zdroj]Chinese Felid Conservation Alliance (CFCA) je malá (roku 2016 měla 12 členů) nezisková organizace, která se zabývá monitorováním a ochranou různých druhů kočkovitých šelem, především pak levharta čínského. V roce 2008 začala s rozmisťováním fotopastí v provincii Šan-si a postupně jimi pokryla území více než 300 km². Kromě jiných záběrů se jim podařilo zachytit samice se třemi různými vrhy mláďat. Členové organizace navštěvují vesnice a shromažďují informace od místních, přičemž se snaží šířit osvětu. Byl zaveden i kompenzační program, kdy jsou zemědělci odškodňováni v případě, když jejich dobytek je usmrcen některým levhartem. Standardní cena je 800 až 3000 jüanů za jedno mrtvé zvíře. Například v roce 2015 bylo v provincii S’-čchuan vyšetřeno a odškodněno zabití 40 kusů dobytka levharty. Kompenzace však nejsou dlouhodobým řešením. Členové CFCA se pokouší přesvědčit místní úřady a zemědělce, aby nenechávali dobytek volně pást v horách a ohrazovali mu pastviny. Organizace se snaží s pomocí různých dobrovolníků co nejčastěji patrolovat a odhalovat či alespoň odrazovat pytláky.[8][13]
V zajetí je chováno asi 40–50 těchto šelem.[14] V Čechách je chovají v Zoo Liberec a Zoo Plzeň. Zoo Liberec chovala levharty čínské od roku 1954 do roku 1991, během této doby se zde narodilo přes 20 mláďat. Pak nastala v chovu delší přestávka, další levhart čínský se v Liberci objevil až roku 2005. Podařilo se sestavit chovný pár a v roce 2007 se zde narodila tři mláďata.[15] V roce 2022 se narodila další mláďata. V Zoo Plzeň byli chováni v letech 2002–2014, přičemž se zde narodila dvě mláďata, v roce 2019 byl chov obnoven.[16] Na Slovensku je chován od roku 2020 v ZOO Košice.[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 华北豹 na čínské Wikipedii.
- ↑ Mammal Species of the World
- ↑ a b KITCHENER, A. C., a kol. A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group. Cat News Special Issue 11 [online]. IUCN/SSC Cat Specialist Group, Winter 2017 [cit. 2017-12-25]. Dostupné online.
- ↑ STEIN, A.B., Athreya, V., Gerngross, P., Balme, G., Henschel, P., Karanth, U., Miquelle, D., Rostro, S., Kamler, J.F. & Laguardia, A. Panthera pardus:. IUCN Red List of Threatened Species. 2016. Dostupné online [cit. 2016-10-06]. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t15954a50659089.en.
- ↑ DOU, Hailong; FENG, Limin; XIAO, Wenhong. The complete mitochondrial genome of the North Chinese Leopard (Panthera pardus japonensis). Mitochondrial DNA Part A. 2016-03-03, roč. 27, čís. 2, s. 1167–1168. PMID: 25028790. Dostupné online [cit. 2016-03-08]. ISSN 2470-1394. DOI 10.3109/19401736.2014.936421. PMID 25028790.
- ↑ KOŘÍNEK, Milan. levhart čínský [online]. BioLib.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d LAGUARDIA, Alice; KAMLER, Jan F.; LI, Sheng. The current distribution and status of leopards Panthera pardus in China. Oryx. 2015-10-01, roč. FirstView, s. 1–7. Dostupné online [cit. 2016-05-27]. ISSN 1365-3008. DOI 10.1017/S0030605315000988.
- ↑ GRAY, J. E. Description of some new species of Mammalia. Proceedings of the Scientific Meetings of the Zoological Society of London for the Year 1862. 1862, s. 262. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-30. (anglicky) Archivováno 30. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d e DAZHAO, Song. Leopards of Northern China. China Scenic [online]. Chinese National Geography Press, 2015 [cit. 2016-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. (anglicky)
- ↑ The Cat House: North Chinese Leopard (Panthera pardus japonensis) [online]. www.cathouse-fcc.org [cit. 2016-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e JUTZELER Eva, WU ZHIGANG, LIU WEISHI and BREITENMOSER Urs. Leopard Panthera pardus. Cat News Spacial Issue 5: Cats in China. Autumn 2010, s. 30–33. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZOO LIBEREC. Levhart čínský [online]. www.zooliberec.cz [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b LU JUN, HU DEFU and YANG LIANGLIANG. Legal status and conservation of cat species in China. Cat News Spacial Issue 5: Cats in China. Autumn 2010, s. 5–6. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LIN, Xu. Small group claws its way up [online]. usa.chinadaily.com.cn, rev. 2016-03-25 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EAZA Yearbook 2007/2008. eaza.portal.isis.org [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09.
- ↑ Levhart čínský / O našem chovu [online]. ZOO Liberec [cit. 2019-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Levhart čínský [online]. Zoologická a botanická zahrada města Plzně [cit. 2019-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Po 30 -tich rokoch leopardy opäť v ZOO. www.zookosice.sk [online]. [cit. 2021-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-05.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOBRORUKA, Luděk J. Über nordchinesische Leoparden, besonders über den Namen Panthera pardus japonensis (Gray 1862). Zoologischer Anzeiger. 1963, roč. 170, s. 164–171. (německy)
- GRAY, J. E. Description of some new species of Mammalia. Proceedings of the Scientific Meetings of the Zoological Society of London for the Year 1862. 1862, s. 262. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-30. (anglicky) Archivováno 30. 9. 2015 na Wayback Machine.
- JUTZELER Eva, WU ZHIGANG, LIU WEISHI and BREITENMOSER Urs. Leopard Panthera pardus. Cat News Spacial Issue 5: Cats in China. Autumn 2010, s. 30–33. Dostupné online. (anglicky)
- LU JUN, HU DEFU and YANG LIANGLIANG. Legal status and conservation of cat species in China. Cat News Spacial Issue 5: Cats in China. Autumn 2010, s. 5–6. Dostupné online. (anglicky)
- SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 318-342. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu levhart čínský na Wikimedia Commons
Taxon Panthera pardus japonensis ve Wikidruzích