Leopold von Croÿ-Dülmen
Princ Leopold von Croÿ-Dülmen | |
---|---|
Velitel 9. armádního sboru a pevnosti Josefov | |
Ve funkci: 1889 – 1894 | |
Předchůdce | Philipp hrabě von Grünne |
Nástupce | Emanuel von Merta |
Generální inspektor jezdectva | |
Ve funkci: 1886 – 1889 | |
Předchůdce | Nikolaus Pejacsevich |
Nástupce | Otto von Gemmingen-Guttenberg |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál jezdectva (1891), polní podmaršál (1884), generálmajor (1879) |
Narození | 5. května 1827 Berlín |
Úmrtí | 15. srpna 1894 (ve věku 67 let) Vídeň |
Titul | princ |
Choť | Beatrix Gräfin Nugent von Westmeath (od 1864) Leopoldina ze Šternberka (od 1881) |
Rodiče | Filip František z Croÿ a Johana Vilemína ze Salm-Salmu |
Ocenění | Řád zlatého rouna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leopold Emanuel Ludvík princ z Croÿ-Dülmenu (německy Leopold Emanuel Ludwig Prinz von Croÿ-Dülmen) (5. května 1827 Berlín – 15. srpna 1894 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako nižší důstojník od roku 1852 a jako příslušník vysoké šlechty rychle postupoval v hodnostech. Zúčastnil se několika válečných tažení a sloužil u různých jednotek jezdectva. V letech 1886–1889 byl generálním inspektorem jezdectva, svou kariéru zakončil jako velitel 9. armádního sboru a pevnosti Josefov (1889–1894). V roce 1891 dosáhl hodnosti generála jezdectva, kromě řady rakousko-uherských a zahraničních vyznamenání se v roce 1892 stal rytířem Řádu zlatého rouna.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starého nizozemského šlechtického rodu Croÿů usazeného později v různých evropských zemích.[1][2] Narodil se jako nejstarší syn pruského generála prince Františka Ludvíka Croÿe (1801–1871) a jeho manželky Johanny, rozené princezny Salm-Salm (1796–1868).[3] Po otcově vzoru sloužil nejprve v pruské armádě a poprvé se vyznamenal v revolučním roce 1848. V roce 1852 přešel jako poručík do rakouské císařské armády, kde svou službu zahájil u 6. kyrysnického pluku v Hustopečích.[4] Později byl jako nadporučík přeložen k 7. kyrysnickému pluku a v roce 1859 byl již rytmistrem u 10. hulánského pluku.[5] Po sňatku v roce 1864 dočasně opustil aktivní službu, do armády se vrátil za prusko-rakouské války (1866) a získal hodnost majora, poté znovu sloužil u různých hulánských jednotek.[6] Jako podplukovník (1869) byl štábním důstojníkem u 1. hulánského pluku v Temešváru a souběžně působil jako pedagog na jezdecké škole ve Vídni.[7] V roce 1873 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 8. dragounského pluku v Prešpurku (1873–1878).[8][9]
V roce 1878 převzal velení 2. jezdecké brigády v Linzi[10] a v roce 1879 dosáhl hodnosti generálmajora.[11] Po druhém sňatku (1881) znovu armádu na několik let opustil a vzal si dovolenou.[12] V roce 1884 převzal velení 10. pěší divize v Josefově a téhož roku byl povýšen do hodnosti polního podmaršála, následně byl velitelem 30. pěší divize ve Lvově[13] V roce 1886 byl jmenován generálním inspektorem jezdectva[14] a zároveň získal titul c. k. tajného rady.[15] Nakonec v letech 1889–1894 zastával funkci velitele 9. armádního sboru a pevnosti v Josefově.[16][17] V roce 1891 dosáhl hodnosti generála jezdectva.[18][19][20] K datu 1. července 1894 byl penzionován[21] a zemřel krátce poté ve Vídni. Je pohřben v Gars am Kamp, kde jeho rodina vlastnila majetek.[22]
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Od narození užíval titul princ s nárokem na oslovení Jasnost (Seiner Durchlaucht). V roce 1886 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence a od roku 1889 byl čestným majitelem pěšho pluku č. 94 dislokovaného v Liberci.[23][24] Během své vojenské kariéry získal řadu ocenění. Byl nositelem Řádu železné koruny III. a I. třídy, komandérem Leopoldova řádu a držitelem Vojenského záslužného kříže. V zahraničí obdržel velkokříž saského Řádu Albrechtova a Řádu rumunské hvězdy, pruský Řád červené orlice II. třídy a bádenský Řád zähringenského lva, dále byl komandérem belgického Leopoldova řádu a ruského Řádu sv. Ondřeje a nositelem sicilského Řádu Františka I.[25] Byl též čestným rytířem Maltézského řádu[26] a v roce 1892 byl dekorován Řádem zlatého rouna.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1864 v Benátkách s hraběnkou Beatrix Nugentovou (1822–1880), dcerou rakouského polního maršála hraběte Lavala Nugenta. Po ovdovění se oženil podruhé v roce 1881 s hraběnkou Rosou Karolínou ze Šternberka (1836–1918), jedinou dcerou hraběte Jaroslava ze Šternberka.[27] a vdovou po knížeti Karlu Hohenlohe-Bartensteinovi. Rosa (v české literatuře uváděna též jako Růžena) byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nositelkou Alžbětina řádu.[28] Po otci byla dědičkou velkostatku Neděliště.[29] Ještě před tímto dědictvím koupila v roce 1873 za 631 000 zlatých velkostatek Bílé Poličany, kde se také konal její sňatek s princem Leopoldem. Oba velkostatky vynášely čistý roční zisk přibližně 28 000 zlatých.[30] Poličanský zámek byl v té době dvakrát přestavěn,[31] manželé zde příležitostně pobývali, organizovali kulturní a společenské akce. Obě manželství zůstala bezdětná.
Jeho mladší bratr Alexander (1828–1887) byl majitelem velkostatku Gars am Kamp v Dolním Rakousku a v letech 1879–1885 poslancem rakouské říšské rady.[32] Nejmladší z bratrů August Filip (1840–1913) sloužil v německé armádě a dosáhl hodnosti generálporučíka.[33] Jejich sestra Marie (1837–1915) byla manželkou knížete Karla Lichnowského z Woštic (1819–1901).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rodokmen rodu Croÿ na webu almanachdegotha dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 738–739 (heslo Croy-Dülmen) ISBN 80-7185-102-7
- ↑ Rodokmen rodu Croÿ-Dülmen dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 438 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 287 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 901 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 604, 739 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1874; Vídeň, 1873; s. 123, 423 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 233 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1879; Vídeň, 1879; s. 121, 472 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 243 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1882; Vídeň, 1881; s. 121 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1885; Vídeň, 1885; s. 117 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1887; Vídeň, 1886; s. 88 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 285 dostupné online
- ↑ 9. armádní sbor rakousko-uherské armády na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Anhang zum Schematismus für das k.u.k. Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 18, 36 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Leopold Croÿ-Dülmen in: Meyers Grosses Konservation Lexikon; s. 356 dostupné online
- ↑ Služební postup Leopolda Croÿe-Dülmena in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 29 dostupné online
- ↑ Pohřebiště rodiny Croÿ-Dülmen na webu royaltyguide dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 94 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 566 dostupné online
- ↑ Pěší pluk č. 94 na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Leopolda Croÿ-Dülmena in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 226 dostupné online
- ↑ SCHEURING, Nikolai: Liste der Ehrenritter des Johanittenorden 1853–1918; 2021 dostupné online
- ↑ Rodokmen Šternberkůdostupné online
- ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Brandýs nad Labem, 2010; s. 412 ISBN 978-80-85955-39-2
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 320
- ↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 129–130 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 44
- ↑ Alexander von Croÿ-Dülmen na webu rakouského parlamentu dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 132–133 dostupné online
- Croÿové
- Rakousko-uherští generálové
- Němečtí šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Osobnosti prusko-rakouské války
- Tajní radové
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Řádu Albrechtova
- Nositelé Řádu rumunské koruny
- Nositelé Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé Řádu červené orlice
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Nositelé Řádu zähringenského lva
- Nositelé Řádu Františka I.
- Maltézští rytíři
- Narození 5. května
- Narození v roce 1827
- Narození v Berlíně
- Úmrtí 15. srpna
- Úmrtí v roce 1894
- Úmrtí ve Vídni