Leaellynasaura
 LeaellynasauraStratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 118 až 110 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstrukce lélynasaury | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Cerapoda |
| Infrařád | Ornithopoda |
| Čeleď | Hypsilophodontidae |
| Rod | Leaellynasaura |
| Binomické jméno | |
| Leaellynasaura amicagraphica Rich a Rich, 1989 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leaellynasaura („Leaellynin ještěr“ - podle dcery manželů Richových, kteří dinosaura popsali) byl rod menšího, pouze po zadních končetinách se pohybujícího býložravého dinosaura, který žil zřejmě v menších skupinách na jihu dnešní Austrálie (lokalita Dinosaur Cove, geologické souvrství Eumeralla) zhruba před 115 miliony lety v období rané křídy.[1]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Tento ornitopod z kladu Elasmaria patří mezi několik dnes známých "polárních" dinosaurů z jižní polokoule.[2] Při dospělé délce kolem 3 metrů vážil tento ornitopod asi 90 kg.[3] Mláďata však dosahovala délky jen kolem 90 centimetrů.[4] Podle jiných údajů byl však tento druh podstatně menší, dosahoval délky jen kolem 1 metru.[5][6]
Tito dinosauři patří k prvním objeveným zástupcům tzv. polární dinosauří fauny, druh L. amicagraphica byl formálně popsán v roce 1989.[7]
Paleobiologie
[editovat | editovat zdroj]Stavba kostní dřeně lelynasaury naznačuje, že rostla nepřetržitě a rychle. Kolísání teploty mezi sezónami nijak nezpomalovalo růst, proto se někteří vědci domnívají, že Leaellynasaura byl teplokrevný dinosaurus. Zdá se, že na lebce a mozkovně jsou zjistitelné stopy po adaptacích na chladné a temné období polární zimy (zvětšené optické laloky a očnice). Stavba kostní dřeně lelynasaury naznačuje, že rostla nepřetržitě a rychle. Dosud nebyla objevena žádná kompletní kostra tohoto dinosaura, je však znám podle mnoha izolovaných fragmentů. Podivné rodové jméno je poctou pro dceru objevitelů dinosaura, manželů Richových (oba jsou paleontologové).[8]
Paleoekologie
[editovat | editovat zdroj]Mezi predátory, kteří tohoto menšího dinosaura lovili, patřili teropodní dinosauři menší a střední velikosti a možná také obří temnospondylní obojživelníci, jako byl až 5 metrů dlouhý rod Koolasuchus.[9]
Ve stejných ekosystémech se vyskytovali i další menší ornitopodi, jako byl zhruba stejně velký druh Atlascopcosaurus loadsi.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 50-51)
- ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=4247
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 276 (anglicky)
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 42). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_l/leaellynasaura.php
- ↑ http://www.dinochecker.com/dinosaurs/LEAELLYNASAURA
- ↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://www.australianageofdinosaurs.com/page/75/australian-age-of-dinosaurs-leaellynasaura-amicagraphica
- ↑ http://dinosaurusblog.com/2017/03/13/posledni-obojzivelny-mohykan/
- ↑ SOCHA, Vladimír. Ještěr společnosti Atlas Copco. OSEL.cz [online]. 8. června 2021. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Rich, T. and Rich, P. (1988). “Polar dinosaurs and biotas of the Early Cretaceous of southeastern Australia”. National Geographic Research. 5(1) 1989: 15-53.
- Matthew C. Herne, Alan M. Tait and Steven W. Salisbury (2016). Sedimentological reappraisal of the Leaellynasaura amicagraphica (Dinosauria, Ornithopoda) holotype locality in the Lower Cretaceous of Victoria, Australia, with taphonomic implications for the taxon. In: Khosla, A. and Lucas, S.G., eds. Cretaceous Period: Biotic Diversity and Biogeography. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 71: 121-147. (http://econtent.unm.edu/cdm/compoundobject/collection/bulletins/id/6146/rec/77)
- BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin; SCANLON, John D.; WILLIS, Paul. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3: Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.
- Ruairidh J. Duncan, Alistair R. Evans, Patricia Vickers-Rich, Thomas H. Rich & Stephen F. Poropat (2021). Ornithopod jaws from the Lower Cretaceous Eumeralla Formation, Victoria, Australia, and their implications for polar neornithischian dinosaur diversity. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1946551. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1946551
Česká literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 162-163)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leaellynasaura na Wikimedia Commons - Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Dinosaurus od jižního pólu. OSEL.cz [online]. 19. prosince 2023. Dostupné online. (česky)
