Přeskočit na obsah

Lazce (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lazce
Vila Roberta Schneidera v Černochově ulici, chráněná kulturní památka
Vila Roberta Schneidera v Černochově ulici, chráněná kulturní památka
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 871 (2021)[1]
Katastrální územíLazce (1,06 km²)
PSČ779 00
Počet domů529 (2011)[2]
Lazce na mapě
Lazce
Lazce
Další údaje
Kód části obce110591
Kód k. ú.710598
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazce (německy Laske; místně dříve také Lazka[3]) jsou bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na sever od centra statutárního města Olomouce s cca 6 tisíci obyvateli.

Nejstarší doložená podoba jména (1298) zní Lazec, což byla zdrobnělina obecného láz. To bylo označení pozemku na okraji lesa vzniklého vypálením lesního porostu. Další doklady ukazují, že jméno kolísalo: buď se používala podoba Lazce, což je množné číslo od lazec, nebo podoba Lazky, což bylo množné číslo jinak utvořené zdrobněliny od láz. Z posledního byl utvořen (záměnou rodu) i tvar jednotného čísla Lazka (zapisovaný často jako Laska, v němčině Laske). Koncem 19. století se v češtině ustálila dnešní podoba Lazce.[4]

První písemná zmínka o Lazcích pochází z roku 1298, kdy král Václav II. daroval klášteru klarisek na Předhradí území za Rohelskou bránou s vodním mlýnem a malou osadou, v níž žilo osm rolníků a čtyři rybáři. Kvůli výstavbě olomoucké pevnosti byla osada roku 1746 zbořena a osm zde dosud žijících rodin se přesunulo asi jeden kilometr severněji. Zachován byl ale u nově postavené Františkovy brány zdejší starodávný mlýn, jehož majitelé se postupně střídali a který fungoval až do roku 1932, kdy vyhořel (dnes je na jeho místě novostavba finančního úřadu). Po vzniku obecních samospráv roku 1850 byly Lazce nejdříve osadou Černovíra, s nímž je pojil dřevěný most přes řeku Moravu, samostatnou obcí se staly až roku 1884. Ovšem už roku 1919 svou samostatnost ztratily, protože se staly součástí nově vytvořené Velké Olomouce.[3]

Původně velmi malá ves se začala rozvíjet, až když zde byla roku 1876 vybudována Zweigova sladovna nebo roku 1907 Königův závod na rybí konzervy, pozdější konzervárny a mrazírny Andersen a spol., a především když na území u ramene Moravy pod katedrálou zvaném Královská louka začala na počátku 20. století výstavba vilek a rodinných domů. Této nové čtvrti se říkalo Nové Lazce nebo také Letná. Rozvíjel se i sport, bylo zde postaveno první olomoucké fotbalové hřiště (1914), kluziště, na němž se v Olomouci poprvé hrál hokej, také plovárna, dostihové závodiště nebo další fotbalové hřiště pro SK Černovír. V roce 1978 zde byla také otevřena univerzitní sportovní hala nadregionálního významu a území mezi starými a novými Lazci bylo v tu dobu zastavěno panelovým sídlištěm.[3]

Vývoj Lazců podle sčítání lidu[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 149 234 273 360 601 822 1709[p. 1]
Domů 17 23 22 27 43 77 185
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 2861 3140 3185 4728 7660 6899 5983
Domů 334 ? 357 418 503 511 529

Sport a kultura

[editovat | editovat zdroj]
Sportovní hala UP

Nachází se zde nový baseballový stadion, na kterém se konalo i Mistrovství Evropy v baseballu, Sportovní hala Univerzity Palackého, v níž hraje např. ženský volejbalový klub VK UP Olomouc, a i jiná sportoviště. Za první republiky a kolem roku 1968 zde fungovala dostihová dráha pro rovinové dostihy a proutěné překážky.

V minulosti se zde konal každoroční festival piva „Beerfest“ neboli Pivní festival Česka (největší pivní festival v ČR).

  1. Z toho 1537 osob národnosti československé, 133 německé a 39 ostatních.[7]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 73–77. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 492.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEICHTEROVÁ, Hana; ŠTĚPÁN, Jan. Pečeti ze 16. století – Velký Týnec, Ostrovy, Nové Sady a Lazce u Olomouce. Olomoucký archivní sborník. 2012, roč. 10, s. 47–53. ISSN 1214-4811. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]