Kurt Taussig
Kurt Taussig | |
---|---|
Narození | 28. srpna 1923 Teplice, Československo |
Úmrtí | 19. září 2019 (ve věku 96 let) Londýn, Spojené království |
Povolání | stíhací pilot RAF |
Ocenění | Medaile Za hrdinství In memoriam (2019) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kurt Taussig (28. srpna 1923 Teplice[1] – 19. září 2019 Londýn) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force (RAF).
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Teplicích v rodině obchodníka s kůžemi. Během ekonomické krize ve 30. letech se jeho rodina ocitla bez prostředků vlivem ekonomické krize, jež zničila jejich podnikání. Vyučil se v Mostě optikem. V patnácti letech byl odvlečen do internačního tábora, ve kterém strávil několik týdnů. Díky organizaci sira Nicholase Wintona se jemu a jeho bratrovi Karlovi podařilo vyhnout se koncentračnímu táboru; byl v jednom z dětských transportů, které Winton organizoval.[2] V roce 1939 se dostal do Velké Británie, kde si následně podal přihlášku do RAF; prodělal výcvik v Jižní Rhodesii a Palestině.[3] Sloužil u britské 225. perutě. V roce 1942 se přihlásil do československých jednotek, nebyl ovšem přijat. Důvodem byl jeho německý původ. Do bojových operací v řadách britského letectva se zapojil až začátkem roku 1945, přičemž létal na Spitfiru.[4][5]
V RAF sloužil i po skončení války, a to v Itálii a Rakousku. Ze služby odešel v roce 1947, po jejím skončení žil ve Velké Británii.
Jeho životní příběh poprvé zmapoval až slovenský historik Milan Herčút, který o něm v roce 2016 napsal knihu Spitfiry nad bojištěm: příběh československého pilota R.A.F. F/Lt Kurta Taussiga.[6] Širší veřejnosti jeho příběh zprostředkovala až série reportáží a následný dokument reportéra České televize Jana Beránka Nikam nepatřit z roku 2019.[7] Dokument byl později oceněn Zvláštní cenou Mileny Jesenské, kterou uděluje Česko-německý fond budoucnosti.[8]
Na základě usnesení Zastupitelstva města Teplic ze dne 14. září 2018 mu byl udělen titul Čestný občan města Teplic.[9] Zemřel v Londýně 19. září 2019.[3][10][11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Taussig, Kurt, 1923 [online]. Jicin.cz [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ www.mzv.cz [online]. [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel jeden z posledních dvou žijících československých letců RAF Kurt Taussig. V mládí ho zachránil Nicholas Winton. Hospodářské noviny [online]. 2019-09-20 [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
- ↑ BOUŠKOVÁ, Pavlína; CHLEBORÁDOVÁ, Bohuslava; MICHLOVÁ, Jana Perutz; SPÁLA, Radek. Židovské osobnosti Teplicka. Teplice: Ulpan Teplice, 2019. 227 s. ISBN 978-80-270-6981-1. Kapitola V. Ostatní, s. 216, 217.
- ↑ Zemřel jeden z posledních československých letců RAF. Taussig patřil mezi Wintonovy děti. Lidovky.cz [online]. 2019-09-19 [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Za kanálem není nic zajímavého až na rodné Teplice. Válečný veterán Taussig je jejich čestným občanem. ČT24 [online]. [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Jan. Nikam nepatřit. TV dokument, Česká televize, 2019.https://www.ceskatelevize.cz/porady/10997918455-mimoradne-porady-ct24/219411033380001-nikam-nepatrit/
- ↑ Česko-německá novinářská cena [online]. [cit. 2021-06-15]. Dostupné online.
- ↑ ZLÁMALOVÁ, Gabriela. Žít Teplice [online]. [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNKOVÁ, Tereza; MUSILOVÁ, Anna. V 96 letech zemřel Kurt Taussig, jeden ze dvou posledních žijících pilotů RAF. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-9-19 [cit. 2019-9-20]. Dostupné online.
- ↑ Kurt TAUSSIG [online]. Fcafa.com, 2019-9-19 [cit. 2019-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HERČÚT, Milan. Spitfiry nad bojištěm: příběh československého pilota R.A.F. F/Lt Kurta Taussiga. Cheb: Svět křídel, 2016. ISBN 9788087567951
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Taussig na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kurt Taussig
- Imperial War Museum (oral history)_Kurt Taussig