Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně
Kostel sv. Máři Magdalény v Těšíně | |
---|---|
Kostel sv. Máři Magdalény v Těšíně | |
Místo | |
Stát | Polsko |
Slezské vojvodství | |
Těšín | |
Obec | Těšín – okres Těšín – Slezské vojvodství – Polsko |
Souřadnice | 49°44′53,88″ s. š., 18°37′56,28″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | Bílsko (Polsko) – Żywiec |
Děkanát | Těšín |
Farnost | Římskokatolická farnost |
Status | filiální kostel |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | Marie Magdalena |
Architektonický popis | |
Architekt | Karl Jacobi von Eckholm |
Stavební sloh | gotika, baroko, klasicismus, novorenesance |
Výstavba | 13. století okolo roku 1263 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | jižní |
Stavební materiál | kámen cihla |
Další informace | |
Adresa | Dominikánském náměstí 2, 43-400 Těšín, Polsko |
Oficiální web | parafiamagdaleny.pl |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně[1] patří mezi nejstarší kostely v polském Těšíně, je farním kostelem farnosti svaté Máří Magdalény.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní chrám byl postaven ve 13. století (1225–1263, dokončen 1289), jako románská stavba (kostel s klášterem) za městskými hradbami. Pravděpodobně z peněz Eufemie Velkopolské, ženy Vladislava I. Opolského, knížete opolského a ratibořského. Sloužil jako pohřebiště těšínských knížat. Kníže Přemysl I. Nošák nechal přistavět ke kostelu kapli svatého Spasitele.
Zpočátku byl kostel pod správou dominikánů (Řád bratří kazatelů) a byl zasvěcen Nejsvětější Panně Marii. Kostel původně zaujímal plochu pozdější příčné lodi (transeptu), později byl rozšířen, aby delší část byla dostatečně velká pro dominikánské mnichy a menší část pro věřící. Z původního dominikánského kostela se dochovaly gotické pilíře z přelomu 13. a 14. stol. a několik gotických portálů. Rovněž se stal součásti dominikánského kláštera.
Během reformace (1544–1611) byl pod správou evangelické církve, a to díky knížeti Václavovi III. Adamovi Těšínském, který jim tento objekt daroval. Byl to druhý městský kostel, kázání byla nejčastěji v němčině. Jižně od kláštera vyrostlo na místě původních klášterních zahrad Nové město.
V roce 1611 přešel zpět do vlivu dominikánského řádu, a to zásluhou Adama Václava Těšínského (syna). Dominikání jej spravovali do roku 1789. V roce 1784 se stal farním kostelem farnosti, pod kterou patřila východní část města Těšín a přilehlé vesnice. V roce 1789 byl zničen požárem. Po jeho obnově se stal hlavním farním kostelem a byl zasvěcen svaté Máří Magdaléně. Původní kostel sv. Máří Magdalény, který byl původně dřevěný a později zděný, byl na Divadelním náměstí (polsky Plac Teatralny), a byl požárem zcela zničen. Klášter dominikánů byl v tomtéž roce zlikvidován a mniši opustili město.
Chrám byl v roce 1789 obnoven díky Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské a jejímu manželovi Albertovi Kazimírovi Sasko-Těšínskému. Zachovaly se gotické zdi hlavní lodi, příčných lodí, sakristie a bočních kaplí. Vysoké křížové klenby s lomeným obloukem, které byly poničeny při požáru, byly nahrazeny sníženými křížovými klenbami a plochými klenbami, tzv. česká placka. To bylo za období, kdy byl děkanem a proboštem Karel Findinský (1833–1897).
Obnova dodala původnímu gotickému kostelu pozdně barokně-klasicistní fasádu. V roce 1796 vznikla nad hlavním vstupem nová pozdně barokní věž završená zvonicí s pilastry. Tato přestavba se dochovala do dnešní doby. Projekt obnovy vypracoval architekt Karl Jacobi von Eckholm, který se jako hlavní architekt podílel na celkové obnově Těšína po požáru roku 1784.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Chrám je postaven na půdorysu kříže (latinského) s prodlouženým kněžištěm a krátkou lodí. Hlavní gotický portál kostela pochází z přelomu 13. a 14. století.
Na jižní straně k hlavní lodi navazuje kaple postavená ke cti Matky Boží Pomocnice věrných. Nachází se v ní obraz Matky Boží s děťátkem a dřevořezby sv. Františka a sv. Dominika.
Na severní straně se nacházejí dvě kaple:
- Sv. Melchora Hradeckého s gotickým portálem a barokním oltářem ozdobený figurami sv. Mikuláše a sv. Judy.
- Sv. Kříže, kterou finančně podpořil Jan Bedřich Laryš (asi v roce 1660). Zde je rozměrný barokní krucifix, s dřevořezbami sv. Jana a Matky Bolestné a dvě vitráže znázorňující sv. Annu a Jáchyma s malou Marií.
V jižní boční lodi kostela se nacházejí tři oltáře:
- Oltář Srdce Ježíšova s figurkami andělů a na pilastrech figury sv. Ambrože a sv. Mikuláše.
- Oltář sv. Jana Sarkandera.
- Oltář sv. Josefa s řezbami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského.
V severní boční lodi byly také tři oltáře:
- Oltář sv. Anny s řezbami sv. Barbory a sv. Hedviky.
- Oltář Matky Boží z Lurd s figurami andělů a sv. Hedviky a sv. Barbory.
- Oltář Matky Boží Čenstochovské.
Zde byl také epitaf Mikuláše Rudzkého z Rudz († 1658). V presbyteriu kostela se nachází náhrobník knížete Přemysla I. Nošáka.
V interiéru kostela převažuje barokní styl, a to vč. oltářů, kazatelny a křtitelnice, které zhotovil slezský sochař Jan Józef Schubert z Opavy. Stěny jsou zdobeny obrazy Křížové cesty od Ignáce Günthera z Opavy, z konce 18. století.
Pozdně barokní hlavní oltář z roku 1795 vytvořil moravský umělec Andreas Kasper Schweigl z Brna. Na základně sochař umístil sochy svatých Petra a Pavla a na vrcholu symbol Božské prozřetelnosti.
V roce 1858, byla na oltář umístěna malba zobrazující Marii Magdalenu, která ošetřuje Ježíši Kristu nohy. Obraz byl vyhotoven v Benátkách.
V roce 1997 zde byl umístěn obraz z 17. století, který vyobrazuje Matku Boží Těšínskou, zdobenou korunkami z filigránu.
Od roku 2002 kostel slouží jako svatostánek Matky Boží Těšínské.[4] (polsky Sanktuarium Matki Bożej Cieszyńskiej).
Nekropole
[editovat | editovat zdroj]Kostel, resp. jeho podzemní krypta, slouží jako nekropole. Jsou zde pochováni téměř všichni těšínští Piastovci (např. Přemysl I. Nošák, Václav III. Adam, Kateřina Sidonie, Adam Václav, Markéta Kostlachowna) a významní představitelé šlechty (Mikuláš st. Rudzký z Rudz, Markéta Kostlachowna).
Z původních náhrobků se dochovala gotická plastika, ležící postava knížete ve zbroji, jde o Přemysla I. Nošáka, z přelomu 14. a 15. století od Petra Parléře, nebo jeho žáků. Je podobná těm od Přemyslovců a Lucemburků, z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Plastika se v novorenesančním arkádovém výklenku, který navrhoval Albín Prokop v roce 1860.
Mimo náhrobních skulptur je v kostele malá figurka pražského Jezulátka, kterou zde umístil biskup z Diecéze ostravsko-opavské Msgre. František Lobkowicz.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlavní loď
-
Kněžiště
-
Oltář
-
Prozřetelnost - Boží oko
-
Náhrobník Přemysla I. Nošáka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ S.R.O, Hrady cz. kostel sv. Maří Magdaleny, Cieszyn. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.
- ↑ ŻERAŃSKI, Marcin. Cieszyn i Czeski Cieszyn : śladem tramwaju : przewodnik turystyczny. 2.. vyd. Cieszyn: Pracownia na Pastwiskach 168 s. ISBN 9788393310906, ISBN 8393310903. OCLC 802383447
- ↑ Kościół rzymskokatolicki św. Marii Magdaleny w Cieszynie | Nasza Historia. historia.luter2017.pl [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.
- ↑ MOSKAL, Tomasz. Nowenna do Matki Bożej Przedziwnej w jej cudownym wizerunku w Grybowie. Bazylika mniejsza i sanktuarium Matki Bożej Przedziwnej w Grybowie, red. Grzegorz Szczecina. Roczniki Teologiczne. 2018, roč. 65, čís. 4, s. 164–165. Dostupné online. ISSN 2353-7272.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Konečný, Michal: Civilní inženýr na Moravě v časech osvícenství. Kariéry Jana Antonína Křoupala z Krünnenbergu a Karla Jacobiho z Eckholmu
- Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Roč. 6, č. 2 (2016), s. 7-14
- Hollender, Henryk: Miasto książek. Popularny przewodnik po cieszyńskich zbiorach bibliotecznych i archiwalnych, 2010
- Żerański, Marcin: Cieszyn i Czeski Cieszyn - śladem tramwaju. Cieszyn: Pracownia na Pastwiskach, 2011, s. 60-62. ISBN 978-83-933109-0-6.
- Kowalski, Michał: Śląsk Cieszyński - Po obu stronach Olzy. Wyd. II. Kraków: Amistad Sp. z o.o. - Program PolskaTurystyczna.pl, 2009, s. 46. ISBN 978-83-7560-069-8.
- Szewczyk, Weronika: Wokół Beskidu Śląskiego - przewodnik turystyczny. Wyd. 1. Kraków: Wydawnictwo "Compass", 2012, s. 18. ISBN 978-83-7605-333-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně na Wikimedia Commons