Kopys
| Kopys Копысь | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°19′28″ s. š., 30°17′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Vitebská |
  Kopys | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 609 (2024)[1] |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 216 |
| PSČ | 211038 |
| Označení vozidel | 2 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kopys (bělorusky Копысь) je sídlo městského typu ve Vitebské oblasti v Bělorusku.
Poloha a doprava
[editovat | editovat zdroj]Kopys leží na levém, východním břehu Dněpru, který zde tvoří hranici mezi Vitebskou a Minskou oblastí. Je vzdálen přibližně pětatřicet kilometrů jihozápadně od Orši, správního střediska Aršanského rajónu, do kterého Kopys patří.
Na druhém břehu Dněpru od města je stanice Kopys na železniční trati z Orši do Mohyleva.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
_(2).jpg)
První zmínka o Kopysu je z roku 1059, kdy byl součástí Polockého knížectví. Od 14. století náležel k Litevskému velkovévodství. V 16. století bylo s přispěním německých kolonizátorů vysazeno město podle magdeburského práva na obdélném půdorysu s pravoúhlou sítí ulic. V nich ovšem zůstala většina domů dřevěných, nikoliv zděných.
Městu vládla rodina vévodů z Ostrogu. V roce 1594 Kopys spolu s městem Romanovo (po roce 1920 Lenino) připadl sňatkem Radziwillům. Založili zde hrad s dvojitým valem na obranu před Ruskem. Při rusko-polské válce v letech 1654-1667 se 11. srpna 1654 města zmocnilo moskevské vojsko. Rusové okupovali Kopys znovu v letech 1655-1659, v roce 1707 jej carské vojsko Petra I. vypálilo. Z této doby byl ve městě památný domek, ve kterém car údajně bydlel. Při dělení Polska v roce 1772 Rusové Kopys zabrali definitivně. Od 19. století městské hospodářství prosperovalo především výrobou keramických obkladaček.
V osmnáctém a devatenáctém století bylo město nábožensky rozděleno na židovské centrum chasidismu a sídlo evangelické reformované církve. Významná židovská menšina zde zůstala až do druhé světové války. Při sčítání lidu roku 1897 měl Kopys 3384 obyvatel, z toho 1399 Židů. V roce 1926 měl 3584 obyvatel, z toho 1926 Židů.
V červenci 1941 začala německá okupace následovaná holocaustem. V bývalé textilní továrně u Kopysu bylo zřízeno ghetto, ve kterém bylo 12. ledna 1942 zavražděno na 250 židovských obyvatel. Počet obětí do roku 1944 přesáhl 430.[2]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1991 město patří Běloruské republice. Roku 2007 byl postaven nový most přes řeku Dněpr.
.jpg)
Znak města
[editovat | editovat zdroj]Dělený znak se zajícem a poloviční orlicí ruského impéria město užívalo od roku 1710 až do zrušení znaků feudální heraldiky v roce 1918. Ve zjednodušené verzi bez orlice byl znovu zaveden v období perestrojky a užívá se dosud.
Zaniklé památky
[editovat | editovat zdroj]- Knížecí hrad Radziwillů
- Domek cara Petra I.
- Svatyně: pravoslavný kostel, evangelický kostel, synagoga, radnice
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- David Remez (1886–1951), izraelský politik
- Venjamin Blažennyj (původním jménem Benjamin Eisenstadt), (1921–1999), běloruský židovský básník-disident; jeho básně časopisecky vyšly poprvé r. 1982, knižně po roce 1990[3]
- Alexandr Lukašenko (* 1954), běloruský prezident
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kopys na německé Wikipedii a Копысь na běloruské Wikipedii.
- ↑ Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.
- ↑ databáze holocaustu
- ↑ Archivovaná kopie. www.golos.de [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-13.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopys na Wikimedia Commons
