Koloniální architektura

Koloniální architektura nebo koloniální styl je architektonický styl mateřské země, který byl začleněn do budov osad v koloniích. Kolonisté často stavěli osady, které syntetizovaly architekturu zemí původu s konstrukčními charakteristikami nových zemí, čímž vznikaly hybridní návrhy a stavby.^[1]

Mnoho dochovaných staveb koloniální architektury je na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Nejčastějšími příklady koloniální architektury jsou budovy připomínající anglickou a francouzskou nadvládu na severoamerickém kontinentě a v Africe, holandské budovy v Indonésii a Jižní Africe, portugalské v Brazílii a španělské ve zbytku Latinské Ameriky. Kolonizátoři někdy udržovali tradiční styly své původní vlasti nezměněné; častěji však asimilovali prvky typické pro novou zemi nebo dokonce pro třetí země (například v případě jihoafrického stylu nazývaného Cape Dutch). Proto koloniální budovy obsahují často zvláštní prvky vytvářející originální řešení úzce spojená s místní sociální a geografickou situací.^[2]

Španělské nebo portugalské budovy v Karibiku, Střední a Jižní Americe mají jen málo znaků původní domorodé architektury. Byly postaveny v 16. a 17. století, často v čistě barokním nebo stroze renesančním stylu, se stopami stylu mudejarského. V 18. století se zejména v Mexiku rozšířil churriguerismus (druh hispánského rokoka).

V Severní Americe vznikaly koloniální stavby od 17. do poloviny 19. století. Stavěny byly v soudobém evropském stylu, reprezentativní stavby užívaly především klasicistní prvky, časté jsou i na budovách bohatých majitelů plantáží a obchodníků. Formy a materiály se mohou lišit v závislosti na zemi původu osadníků v důsledku dostupnosti surovin a také klimatu. Běžné je použití místních materiálů, jako je dřevo namísto mramoru pro sloupy a pilíře. Vstupní části často kopírují antickou vstupní halu, nechybí portikus nebo atika stejně jako jako u některých anglických venkovských sídel. V bývalých francouzských koloniích tropické Ameriky se koloniální architektura přizpůsobila klimatu užitím galerií a žaluzií. Okna se mohou vzhledem k klimatickým rozdílům ve všech typech koloniální architektury značně lišit.

Nejznámějšími příklady koloniální architektury v USA jsou Mount Vernon a Bílý dům. Příkladem pozdější britské koloniální novogotiky může být nádraží čhatrapatiho Šivádžího v Bombaji.

Maják a Staatshaus (administrativní budova), Swakopmund v Namibii
Groot Constantia, Kapské Město
Corwin House, Salem Massachusetts, USA
Ruiny kostela svatého Pavla, Macao
Administrativní budova, Jakarta, Indonésie
Nádraží čhatrapatiho Šivádžího, Bombaj, Indie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolonialstil na německé Wikipedii.

↑ GUAITA, Ovidio. On distant shores: colonial houses around the world. [s.l.]: Monacelli Press, 1999. Dostupné online. ISBN 9781580930512.
↑ Enciclopedie on line, Istituto dell'Enciclopedia Italiana: coloniale, stile [online]. treccani.it [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. (italsky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu koloniální architektura na Wikimedia Commons

[1] GUAITA, Ovidio. On distant shores: colonial houses around the world. [s.l.]: Monacelli Press, 1999. Dostupné online. ISBN 9781580930512.

[2] Enciclopedie on line, Istituto dell'Enciclopedia Italiana: coloniale, stile [online]. treccani.it [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. (italsky)

[1]

[2]