Kladivník
Kladivník | |
---|---|
Kladivník nádherný (Cestrum elegans) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lilkotvaré (Solanales) |
Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
Rod | kladivník (Cestrum) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kladivník (Cestrum) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými trubkovitými květy. Plodem je bobule. Rod zahrnuje asi 230 druhů a je rozšířen výhradně v tropické a subtropické Americe. Kladivníky jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny, vyznačující se pohlednými a u některých druhů i intenzivně vonnými květy. Rostliny obsahují různé alkaloidy a glykosidy a jsou jedovaté. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně nebo šamanských rituálech.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kladivníky jsou beztrnné, stálezelené nebo řidčeji opadavé keře a stromy (výjimečně liány) s jednoduchými řapíkatými listy. Listy jsou střídavé, někdy v párech. Odění je složeno z jednoduchých nebo větvených chlupů. Květy jsou vonné, pravidelné, uspořádané nejčastěji ve vrcholových nebo úžlabních vrcholičnatých latách. Kalich je trubkovitý až zvonkovitý, zakončený 4 krátkými laloky, vytrvalý. U některých druhů se kalich za plodu zvětšuje. Koruna je trubkovitá, zakončená 5 krátkými laloky. Tyčinek je 5, jsou přirostlé v korunní trubce a většinou nevyčnívají z květů. Semeník je stopkatý nebo přisedlý, srostlý ze 2 plodolistů. Obsahuje několik až mnoho vajíček. Čnělka je zakončená drobnou bliznou a někdy poněkud vyčnívá z květu. Plodem je nevelká, šťavnatá nebo dužnatá bobule. Semena jsou úzce vejcovitá, s hladkým povrchem.[1][2]
-
Květenství Cestrum diurnum
-
Detail květů Cestrum fasciculatum
-
Plody kladivníku nádherného
-
Plod Cestrum coriaceum
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod kladivník zahrnuje asi 230 až 250 druhů, pocházejících z tropické a subtropické Ameriky. Je rozšířen od Mexika přes Střední Ameriku a Karibské ostrovy po jih Jižní Ameriky.[3] Kladivníky jsou rozšířeny zejména v Andách, některé druhy však rostou i v podrostu nížinných tropických deštných lesů a v poříčních lesích nebo i na vrcholech jihoamerických stolových hor.[1][4]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Druhy s červenými nebo žlutými květy jsou opylovány kolibříky. Řada druhů má bledé a silně vonné květy, které se rozvíjejí na noc a lákají můry, zejména lišaje.[5][6][7] Bobulovité plody jsou šířeny především ptáky, u některých druhů pravděpodobně i netopýry.[5] Na listech kladivníků se živí housenky řady druhů babočkovitých motýlů (Epityches eupompe, Godyris zavaleta, Greta diaphana, Pseudoscada timna, Mechanitis lysimnia aj.), dále otakárka Protesilaus lysithous, lišajů Hyles euphorbiarum, Manduca afflicta a Manduca diffissa a různých můr.[8]
-
Babočka Epityches eupompe
-
Housenka Mechanitis lysimnia
-
Lišaj Manduca diffissa
Obsahové látky a jedovatost
[editovat | editovat zdroj]Kladivníky jsou podobně jako řada jiných zástupců čeledi lilkovité jedovaté rostliny. Toxické látky jsou obsaženy ve všech částech rostlin, zejména v bobulích. K otravám dochází zejména u pasoucích se zvířat, otravy u lidí nebo domácích mazlíčků jsou zřídkavé. Některé druhy obsahují hepatotoxiny, zejména ze skupiny kaurenových glykosidů (např. karboxyparquin). U postižených zvířat se rozvíjí nekrózy jater s následným selháním orgánu. Druh Cestrum diurnum obsahuje glykosid 1,25-dihydroxycholecalciferolu, který se v trávicím traktu přeměňuje na aktivní formu vitamínu D3. Nadměrné množství tohoto vitamínu způsobuje ukládání vápníku v tkáních. U pasoucích se zvířat (nejčastěji koní) vede otrava následně ke chronické ztrátě hmotnosti, ztuhlosti a nechuti k pohybu a někdy i k úhynu.[9] Kladivník noční obsahuje alkaloidy příbuzné atropinu, vyznačující se anticholinergickým efektem. Intoxikace se projevuje mj. suchem v ústech, obtížemi s mluvením, zrychleným tepem a retencí moči.[10] V Cestrum parqui byly zjištěny alkaloidy solasonin a solasonidin.[11] Cestrum purpureum obsahuje alkaloidy soladinin a solasodin.[12]
-
Strukturní vzorec alkaloidu solasoninu
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Cestrum je v rámci čeledi Solanaceae řazen do podčeledi Browallioideae a tribu Cestreae. Podle výsledků molekulárních studií jsou nejblíže příbuzné rody Sessea (19 druhů v Jižní Americe) a monotypický chilský rod Vestia.[2] Rod Sessea se odlišuje zejména typem plodů (tobolky). Rod Cestrum je tradičně členěn do dvou sekcí, sekce Cestrum a sekce Habrothamnus. Několik druhů tohoto rodu bylo popsáno ze Starého světa, tyto sem však byly introdukovány z Ameriky.[13]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- kladivník nádherný (Cestrum elegans)
- kladivník noční (Cestrum nocturnum)[14][15]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Kladivníky jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné rostliny. Mají pohledné a někdy i silně, příjemně vonné květy. Mezi častěji pěstované náleží zejména kladivník nádherný (C. elegans), Cestrum aurantiacum a Cestrum parqui. Vyžadují slunné stanoviště a výživnou, dobře propustnou půdu. V mírném pásu je lze pěstovat jako kbelíkové či pokojové rostliny.[16]
Sušené listy kladivníku Cestrum parqui jsou v jižním Chile tradičně kouřeny Mapuči v šamanských rituálech na ochranu proti čarodějnictví a černé magii.[11] Některé druhy mají význam v domorodé medicíně.[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. (anglicky)
- ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 14. Berlin: Springer, 2016. ISBN 978-3-319-28532-0. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
- ↑ a b DE ROJAS, Carmen Benitez; D'ARCY, William G. The Genera Cestrum and Sessea (Solanaceae: Cestreae) in Venezuela. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(2). Dostupné online.
- ↑ FAEGRI, K.; VAN DER PIJL, L. The principles of pollination ecology. [s.l.]: Pergamon Press, 1979. Dostupné online. ISBN 0-08-021338-3. (anglicky)
- ↑ BAWA, K.S. et al. Reproductive biology of tropical lowland rain forest trees. II. Pollination systems.. American Journal of Botany. Mar. 1985, čís. 72(3).
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)
- ↑ NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky)
- ↑ a b SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Plants of the Gods. Vermont: Healing Arts Press, 1957. ISBN 0-89281-979-0. (anglicky)
- ↑ BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky)
- ↑ D'ARCY, W.G. Flora of Panama: Solanaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1973, čís. 60(3).
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ Botany.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
- ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kladivník na Wikimedia Commons
- Taxon Cestrum ve Wikidruzích