Karel III. Monacký
Karel III. Monacký | |
---|---|
Narození | 8. prosince 1818 Paříž |
Úmrtí | 10. září 1889 (ve věku 70 let) Marchais |
Místo pohřbení | Katedrála Neposkvrněné Matky Boží |
Povolání | politik |
Ocenění | Nejvyšší řád Kristův velkokříž Řádu Karla III. |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Antoinetta de Mérode (od 1846)[1] |
Děti | Albert I. Monacký |
Rodiče | Florestan I. Monacký a Marie Karolína Gibert de Lametz |
Rod | Grimaldiové |
Příbuzní | Florestina z Urachu (sourozenec) Ludvík II. Monacký (vnuk) |
Funkce | monacký kníže |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel III. Monacký (Charles Honoré Grimaldi; 8. prosince 1818 Paříž – 10. září 1889 Marchais) byl od 20. června 1856 do své smrti monacký kníže a vévoda z Valentinois. Byl zakladatelem proslulého kasina v Monte Carlu; jeho jméno v monégasque a italštině bylo Carlo III.[2] Narodil se v Paříži jako jediný syn monackého knížete Florestana a Marie Karolíny Gibert de Lametz.
Manželství a vláda
[editovat | editovat zdroj]Karel se oženil ještě jako dědičný kníže 28. září 1846 v Bruselu s hraběnkou Antoinettou de Mérode-Westerloo.[3]
Na trůn po svém otci knížeti Florestanovi nastoupil v roce 1856.
Během jeho panování vypukla vzpoura ve městech Menton a Roquebrune, jež tehdy představovala asi 80 procent monackého území. V důsledku toho byla postoupena Francii, což připravilo cestu k formálnímu francouzskému uznání monacké nezávislosti. Povstání, podporovaná Sardinským královstvím, nicméně na desetiletí vyčerpala monacké vojenské zdroje.[3]
Knížectví nutně potřebovalo nové zdroje příjmu,[4] takže kníže a jeho matka, princezna Karolína, přišli s plánem na vybudování kasina.[5] Kasino Monte Carlo bylo vybudováno, jak kníže chtěl, v německém stylu a umístěno na místě zvaném Les Spélugues.[6] Samotné Monte Carlo (v češtině Karlova hora) má své jméno odvozené od Karla, svého zakladatele.[5][7] Karel založil společnost, která měla kasino provozovat; tato společnost se dnes jmenuje Société des bains de mer de Monaco.[4]
Kníže též zintenzivnil diplomatickou činnost; například v roce 1864 uzavřel Smlouvu o přátelství s tuniským bejem, Muhammadem III. as-Sádikem, která také regulovala obchod a námořní záležitosti.[8]
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Ve středních letech jeho zrak velmi zeslábl a v posledním desetiletí svého života téměř úplně oslepl. Dr. Thomas Henry Pickering v roce 1882 dokonce napsal: „Už v roce 1860 kníže Karel ztratil zrak...“[6]
Zemřel 10. září 1889 v Château de Marchais.[3] Na trůn po něm nastoupil jeho syn Albert I. Monacký.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles III, Prince of Monaco na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Monaco- a place to be- for Income tax réfugés - Monte-Carlo, Monaco. VirtualTourist.com [online]. 2009-07-07 [cit. 2024-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c SAIGE, Gustave. Monaco: Ses Origines et Son Histoire. [s.l.]: Imprimerie de Monaco, 1897. (francouzsky)
- ↑ a b All that glitters in Monte Carlo - Europe - Travel. The Independent [online]. 2013-06-03 [cit. 2024-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-03.
- ↑ a b ENGLUND, Steven. Grace of Monaco : an interpretive biography. [s.l.]: Garden City, N.Y. : Doubleday 442 s. Dostupné online. ISBN 978-0-385-18812-8.
- ↑ a b THOMAS HENRY PICKERING. Monaco: the beauty-spot of the Riviera. [s.l.]: Fleet Printing Works 203 s. Dostupné online. (English)
- ↑ « Entretenir la flamme “Monte-Carlo” ». Monaco Hebdo [online]. 2016-06-16 [cit. 2024-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-16.
- ↑ MADMONARCHIST. Mad for Monaco: H.S.H. Prince Charles III [online]. 2009-07-10 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel III. Monacký na Wikimedia Commons