Joseph Gudernatsch
| Josef Kudrnáč | |
|---|---|
| Narození | 4. května 1814 Kašparova Hora  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. srpna 1866 (ve věku 52 let) Heřmanice Rakouské císařství |
| Povolání | římskokatolický kněz |
| Nábož. vyznání | římskokatolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Joseph Gudernatsch (Khudernatsch, nebo v českém přepisu Josef Kudrnáč; 4. května 1814, Kašparova Hora[1] – 10. srpna 1866, Heřmanice[2]) byl původem německý katolický duchovní. Zabýval se také botanikou.[3][4][5]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Joseph se narodil jako třetí z šesti sourozenců, jeho stejnojmenný nejstarší bratr zemřel krátce po narození v roce 1807. Rodina pocházela ze skromných poměrů a živila se drobným zemědělstvím. Otec Joseph byl tkadlec, matka Weronika pocházela z Ferdinandova. Protože dědicem hospodářství byl jeho další starší bratr Franz (1808–1862), dal se Joseph na duchovní dráhu.
Během studia na gymnáziu v Hradci Králové v něm zdejší prof. Reichel probudil zájem o botaniku[3]. Po absolvování gymnázia byl přijat do pražského kněžského semináře. Na kněze byl vysvěcen v roce 1839. Působil jako kaplan v Choustníkově Hradišti, Starých Bucích a od 4. 4. 1864 do své smrti jako farář v Heřmanicích.
Václav Vladivoj Tomek o něm v 1. díle svých pamětí, v oddíle vztahujícím se k Vánocům 1837, napsal:
| „ | Odpoledne navštíwili jsme se Sýkarau býwalé spolužáky swé z Hradeckého gymnasia, kteří byli toho času co theologowé w semináři Pražském, a poseděli jsme s nimi trochu w refektáři. Byli dwa, Štěpánek a Kudrnáč (Gudernatsch) a krom nich seděl s námi ještě jeden theolog, rodilý z Hradce, jménem Daubrawa. Nejwíc zajímal nás z nich Kudrnáč, rodilý Němec z krajiny u Králowé Dwora, který se wšak od té doby, co jsme ho newiděli po odbytí gymnasia, naučil spráwně mluwiti česky, pilně čítal knihy české a smýšlel také docela vlastenecky. Newiděl jsem ho od té doby, ale slýchal jsem o něm později, že se stal farářem w krajině swého rodiště, kdež měl dwa kostely, jeden w mistě českém, druhý w německém; w onom kázal čístau češtinau, w tomto nářečím německým té krajiny. Míwal jsem několik let chuť, jednau se u něho na některém wýletu w tom okolí zastawiti; ale než k tomu přišlo, slyšel jsem, že zemřel, někdy snad okolo roku 1867. | “ |
| — [6] | ||
V botanice Joseph Gudernatsch spolupracoval s významným botanikem Filipem M. Opizem.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika N, sign. 61-8, SOA Zámrsk. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 6.[nedostupný zdroj]
- ↑ Matrika Z, sign. 37-7273. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 8.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b MAIWALD, Vincenz. Geschichte der Botanik in Böhmen. Wien und Leipzich: Kaiserl. und königl. Hof-Buchdruckerei, 1904. S. 157.
- ↑ GUDERNATSCH Josef 1814-1866 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ČELAKOVSKÝ, Ladislav. Prodromus der Flora von Böhmen. Praha: Comité für die naturwissenschaftliche Durchforschung Böhmens, 1875. 689 s. Dostupné online. S. 411–412.
- ↑ TOMEK, Václav. Paměti z mého žiwota. Praha: František Řivnáč, 1904. 501 s. Dostupné online. S. 110–111.
- ↑ KLÁŠTERSKÝ, Ivan; DUDA, Josef; HRABĚTOVÁ-UHROVÁ, Anežka. Botanikové na Českém a moravskoslezském územi od nejstaršich dob. Praha: Československá akademie věd, 1970. 211 s. Dostupné online. S. 84.