Přeskočit na obsah

Josef Serlin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Serlin
יוסף סרלין
Serlin na fotografii ze září 1951
Serlin na fotografii ze září 1951
4. ministr zdravotnictví Izraele
Ve funkci:
29. prosince 1953 – 29. června 1955
PředchůdceJosef Sapir
NástupceDov Josef
5. ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
24. prosince 1952 – 29. prosince 1953
PředchůdceDavid Ben Gurion
NástupceJosef Sapir
Stranická příslušnost
ČlenstvíGachal (dříve Liberální strana, Všeobecní sionisté)

Narození24. února 1906
Białystok, Ruské impérium (nyní Polsko)
Úmrtí15. ledna 1974 (67 let)
Izrael
Místo pohřbeníhřbitov Nachalat Jicchak
Kneset1., 2., 3., 4., 5., 6., 7.
Alma materVaršavská univerzita
Profesepolitik a advokát
CommonsYosef Serlin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Serlin (hebrejsky: יוסף סרלין, žil 24. února 190615. ledna 1974) byl sionistický aktivista, právník a izraelský politik. Více než 20 let byl poslancem izraelského parlamentu a v 50. letech zastával posty ministra dopravy a zdravotnictví.

Narodil se v BiałystokuRuském impériu (dnešní Polsko), kde navštěvoval hebrejskou střední školu. Vystudoval právo na Varšavské univerzitě v roce 1929 se stal certifikovaným právníkem. Aktivně se angažoval v polském sionistickém hnutí a byl předsedou Federace akademických sionistů ve Varšavě. V roce 1930 se stal osobním tajemníkem Nachuma Sokolova. Rovněž tak byl členem ústřední komise polských Radikálních sionistů.

V roce 1933 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny, kde pracoval jako právník v Tel Avivu. Byl jedním ze zakladatelů Všeobecných sionistů a později místopředseda Světové konfederace společnosti Všeobecných sionistů. Mimo to byl taktéž členem Akčního sionistického výboru.

Po založení Izraele v květnu 1948 byl členem prozatímní státní rady. V prvních parlamentních volbách v roce 1949 byl zvolen poslancem za Všeobecné sionisty a v roce 1954 se přidal k Josefu Sapirovi a Simchovi Erlichovi ve snaze pevněji uchopit vedení strany. V roce 1957 však došlo k rozkolu mezi ním a Sapirem a Serlinova pozice v rámci strany začala postupně upadat. V roce 1961 se stal jedním z vůdců Liberální strany, za kterou téhož roku kandidoval do parlamentních voleb. Liberální strana se posléze sloučila v Gachal, za nějž kandidoval ve volbách v letech 1965 a 1969. Během svého působení v Knesetu byl členem parlamentních výborů pro bydlení, práci, ústavu, právo a spravedlnost, ekonomického výboru a finančního výboru. Rovněž tak zastával funkci místopředsedy Knesetu.

V letech 1952 až 1953 zastával post ministra dopravy a následně až do roku 1955 též funkci ministra zdravotnictví. Snažil se o posílení národní kontroly nad systémem zdravotnictví na úkor nemocenských pokladen.[1] Byl pokládán za „jestřábího“ ministra a Moše Šaret si o něm do svého deníku poznamenal, že jej Serlin v roce 1954 požádal o útok na Pásmo Gazy v odvetě za nájezdy arabských fedajínů.[2] V roce 1958 navrhl smíšený volební systém, na jehož základě by byli poslanci voleni ve třiceti volebních obvodech.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yosef Serlin na anglické Wikipedii.

  1. The Founding of the University Medical Center - Soroka [online]. Clalit [cit. 2008-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-13. (hebrejsky) 
  2. Who Called for Military Intervention in Lebanon? [online]. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě [cit. 2008-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-18. (hebrejsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]