Josef Schmiderer
| Dr. Josef Schmiderer | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1880 – 1885 | |
| Poslanec Štýrského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub pokroku - mladoněmci) |
| Narození | 1845 Maribor  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. března 1927 Štýrský Hradec  Rakousko |
| Rodiče | Josef Schmiderer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Schmiderer (1845 Maribor[1] – 16. března 1927 Štýrský Hradec[1][2]) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Působil jako politik.[1] Byl členem obecní rady i okresního zastupitelstva v Mariboru. Byl rovněž zvolen na Štýrský zemský sněm, kde po osmnáct let zasedal i v zemském výboru.[2]
Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1880 za kurii městskou ve Štýrsku, obvod Maribor, Slovenska Bistrica atd.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Dr. Josef Schmiderer, statkář, bytem Maribor.[4]
Na Říšské radě vstoupil koncem listopadu 1880 do mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[5]
Zemřel v březnu 1927.[2]
Jeho bratr Johann Schmiderer byl v letech 1902–1919 starostou Mariboru.[6] Další člen tohoto rodu, Josef Schmiderer starší, zasedal v roce 1848 v Ústavodárném Říšském sněmu za Maribor.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Dr . Josef Schmiderer [online]. STMK. Landesbibliothek: Steir. Bibliographie [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Wien. Neue Freie Presse. Březen 1927, čís. 22451, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=434&size=45
- ↑ Parlamentarisches. Das Vaterland. Prosinec 1880, čís. 331, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Marburg. Neue Freie Presse. Duben 1902, čís. 13508, s. 3. Dostupné online.