Josef Šapira
| Josef Šapira | |
|---|---|
| ministr bez portfeje | |
| Ve funkci: 13. září 1984 – 20. října 1986 | |
| Prezident | Chajim Herzog |
| Předseda vlády | Šimon Peres |
| ministr bez portfeje | |
| Ve funkci: 20. října 1986 – 22. prosince 1988 | |
| Prezident | Chajim Herzog |
| Předseda vlády | Jicchak Šamir |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní náboženská strana |
| Narození | 20. prosince 1926 Jeruzalém, Britský mandát Palestina |
| Úmrtí | 28. prosince 2013 Ramat Gan, Izrael |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Sgule |
| Profese | vychovatel a politik |
| Náboženství | judaismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Šapira, hebrejsky יוסף שפירא (20. prosince 1926 Jeruzalém, Britský mandát Palestina – 28. prosince 2013 Ramat Gan, Izrael)[1] byl izraelský politik a pedagog, který v letech 1984–1988 zastával funkci ministra bez portfeje.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Josef Šapira se narodil 20. prosince 1926 v Jeruzalémě. Jeho otec, rabín Ješajahu Šapira, známý jako „Admor he-Chaluc“, byl jedním ze zakladatelů náboženského sionistického hnutí ha-Po'el ha-Mizrachi. Sám Josef od mládí sdílel náboženskou sionistickou ideologii, účastnil se aktivit pořádaných organizací Bnej Akiva a po určitou dobu byl členem náboženského kibucu Ejn Curim. V Ejn Curim se oženil s Brachou Arigur, dcerou pedagoga a spisovatele Jicchaka Arigura. Josef a Bracha se později přestěhovali do náboženského mošavu Chemed a nakonec se usadili v Bnej Brak.[3]
V roce 1954 byl Josef Šapira jedním ze zakladatelů mezinárodní Bnej Akivy a až do roku 1976 byl jejím stálým generálním tajemníkem. V letech 1976–1983 byl vedoucím oddělení alije a mládeže Židovské agentury. Koncem 70. let se připojil ke skupině rabína Chajima Drukmana, která byla součástí Národní náboženské strany.[3] V roce 1983 Drukmanova skupina opustila Národní náboženskou stranu a Šapira se stal předsedou nového politického hnutí Macad (hebrejsky מצ"ד).[4] Později se Macad spojil se stranou Moraša, která ve volbách v roce 1984 získala dva mandáty, do kterých nebyl Šapira obsazen. Přesto byl součástí vlády národní jednoty, kterou vytvořili Šimon Peres a Jicchak Šamir, jako ministr bez portfeje a zůstal členem kabinetu až do roku 1988. Spolu s dalšími členy Moraši se později vrátil do Národní náboženské strany.[5]
Po odchodu z vlády se Šapira nadále aktivně účastnil veřejného života. Patřil k zakladatelům řady sdružení a organizací, jejichž činnost se zaměřovala na vzdělávání (včetně náboženského a vlasteneckého) židovské mládeže a na podporu alije do Izraele.[6] Mezi jeho projekty patřil program NAALE (hebrejsky נעל"ה), který organizoval přesun židovské mládeže z bývalých sovětských republik do Izraele.[2]
Josef Šapira zemřel 28. prosince 2013 v nemocnici Tel ha-Šomer a byl pohřben v Petach Tikvě. Zanechal po sobě vdovu a čtyři děti.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Шапира, Йосеф na ruské Wikipedii a יוסף (יוסקה) שפירא na hebrejské Wikipedii.
- ↑ Yosef Shapira [online]. Kneset [cit. 2022-07-09]. Dostupné online.
- ↑ a b חולמים לגור בבירה אירופית? איך למצוא דירה בפאריס ב-750 אלף שקל. TheMarker [online]. 2010-04-23 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c Умер бывший министр Йосеф (Йоске) Шапира. TheMarker [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (hebrejsky)
- ↑ עובדי קופ"ח יילכד עד השבתה M לא יאיישו המרפאות [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Former Minister Yosef Shapira Dies at 87. Aruc ševa [online]. 2013-12-29 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online.
- ↑ הלך לעולמו: יוסף שפירא מראשי הציונות הדתית [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Josef Šapira na stránkách Knesetu (anglicky)
