Josef Řehulka
genmjr. v. v. Ing. Josef Řehulka | |
---|---|
Josef Řehulka | |
Narození | 16. října 1915 Smolkov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. února 2002 (ve věku 86 let) Ostrava Česko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Řehulka (16. říjen 1915 Smolkov – 8. února 2002 Ostrava) byl československý a český voják, účastník bojů druhé světové války, politický vězeň komunistů a činovník obnovené Československé obce legionářské na Ostravsku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 16. října 1915 ve Smolkově, dnes části Háje ve Slezsku, do rodiny železničního zřízence. V rodné obci vychodil obecnou školu, poté studoval v nedaleké Opavě Státní reálné gymnázium a nakonec Vyšší hospodářskou školu, kterou ukončil maturitou. Později absolvoval také první ročník abiturientského kurzu při Obchodní akademii v Českých Budějovicích.[1]
V roce 1937 nastoupil vojenskou službu a po vyřazení z Vojenské akademie v Hranicích sloužil v hodnosti poručíka u Pěšího pluku 37 v Levoči coby velitel čety. Po rozbití a okupaci Československa v březnu 1939 byl nucen nejprve opustit Slovensko a následně také řady likvidované československé armády. Krátce předával zpravodajské informace polskému konzulátu v Moravské Ostravě. V létě 1939 pak opustil ilegálně Protektorát a 13. srpna 1939 vstoupil v polských Malých Bronovicích u Krakova do československé vojenské skupiny pod vedením pplk. Ludvíka Svobody.[1]
Po porážce Polska byl od 17. září 1939 do května 1941 internován v Suzdalu na území SSSR. Teprve koncem léta 1941 se mu podařilo dostat na Střední východ, kde byl pověřen výcvikem rekrutů a redigováním Zpravodaje, periodika pro čs. vojáky v regionu. Po výcviku u protiletadlového dělostřelectva byl koncem roku 1942 přidělen k 200. čs. lehkému protiletadlovému pluku - východnímu, se kterým se zúčastnil obrany libyjského přístavu Tobruk, při kterém utrpěl zranění. V roce 1943 se již jako kapitán vrátil v čele skupiny důstojníků do SSSR s cílem posílit velitelský kádr zde působící československé jednotky. Postupně sloužil v různých funkcích u 1. československé samostatné brigády, 2. československé paradesantní brigády a 1. československého armádního sboru. Prošel funkcemi velitele roty, praporu a nakonec se stal přednostou 4. oddělení štábu (organizačního a osobního) sboru, se kterým prodělal těžký postup přes Dukelský průsmyk do vlasti. Jeho posledním válečným působištěm byla škola pro záložní důstojníky v Popradu. V době druhé světové války používal krycí jméno Řeka.[2]
Po válce Josef Řehulka setrval v armádě a postupně sloužil v Olomouci, Bruntále a nakonec v Praze při Hlavním štábu československé branné moci. V letech 1945–1947 absolvoval Vysokou školu válečnou a dosáhl hodnosti majora generálního štábu. Únor 1948 jej zastihl jako důstojníka 2. oddělení (zpravodajského) Hlavního štábu. Po nástupu komunistů k moci byl přeložen na nevýznamný post velitele pěšího praporu Pěšího pluku 31 Arco v Dačicích. V listopadu byl 1949 byl pod smyšlenou záminkou zatčen a následně bez soudu vězněn nejprve na samotce v Mladé Boleslavi a poté v táboře nucených prací na Mírově, kde byl podroben brutálnímu mučení a šikaně ze strany dozorců.[3] Zároveň byl degradován na vojína a zbaven všech vyznamenání. Propuštěn byl až v červenci 1951. Jako režimu nepohodlná osoba mohl pracovat pouze v dělnických profesích, kvůli věznění se mu rovněž rozpadlo manželství, které za války uzavřel s rodačkou z podkarpatskoruského Rachova a příslušnicí 1. československého armádního sboru ppor. Annou Hriňovou.[1]
V roce 1965 mu bylo navrácena hodnost, skutečné rehabilitace se však dočkal až po pádu komunistického režimu. Dnem 30. září 1993 byl prezidentem Václavem Havlem jmenován generálmajorem ve výslužbě.[4] Roku 1995 se stal četným občanem Háje ve Slezsku.[5] O dvě léta později mu pak byl vrácen také titul inženýra. V 90. letech se podílel na obnově Československé obce legionářské na Ostravsku, kam se po odchodu do důchodu vrátil. Roku 2000 se pak stal prvním předsedou a krátce před svou smrtí čestným předsedou Jednoty Ostrava I. Až do pokročilého věku aktivně přednášel o svých válečných zkušenostech vojákům, školní mládeži a široké veřejnosti. Zároveň se aktivně zapojoval do realizace pietních aktů a vzpomínkových setkání, jejichž prostřednictvím usiloval o očištění a zachování památky svých někdejších spolubojovníků.
Zemřel 8. února 2002 v Ostravě ve věku 86 let. Po posledním rozloučení s vojenskými poctami byly jeho zpopelněné ostatky uloženy do kolumbária na hřbitově ve Smolkově.[1][6]
Posmrtné připomínky
[editovat | editovat zdroj]Předměty z pozůstalosti Josefa Řehulky byly po jeho smrti vystaveny v Národním památníku II. světové války v Hrabyni, kde v 80. letech sám působil coby průvodce. V dubnu 2022 jej u příležitosti dvacátého výročí úmrtí připomenula rodina dočasnou výstavou v prostorách Dohnálkovy vily v Háji ve Slezsku.[7][8]
Trvalé připomínky se Řehulkovi dostalo dne 15. října 2022, kdy mu byla s vojenskými poctami slavnostně odhalena v jeho rodném Smolkově pamětní deska. Stalo se tak péčí Jednoty Československé obce legionářské Ostrava I, rodiny a obce Háj ve Slezsku. Deska je umístěna na zazděném okně mateřské školy, dříve školy obecné, kterou Josef Řehulka v mládí navštěvoval, a která stojí na dohled kolumbáriu smolkovského hřbitova, kde spočívají jeho ostatky.[9][10][11]
Pamětní deska v současnosti slouží jako místo vzpomínkových setkání ve dnech výročí Řehulkova narození. Poprvé se takto zástupci Jednoty Československé obce legionářské Ostrava I, Sokola a obce sešli s veřejností dne 15. října 2023.[12]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Blízký východ a SSSR
- Československý válečný kříž 1939 (udělen čtyřikrát)
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
- Hvězda 1939–1945
- Africká hvězda se štítkem 8. armády
- Medaile Za vítězství nad Německem
- Dukelská pamětní medaile
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d MARTIN, Lokaj. Dvacet let od smrti Josefa Řehulky. www.csol-ostrava1.cz [online]. ČsOL Ostrava 1, 2022-04-24. Dostupné online.
- ↑ BROŽ, Miroslav. Československé vojenské jednotky na východě : svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 494 s. ISBN 978-80-87919-59-0, ISBN 80-87919-59-9. OCLC 1128991433
- ↑ ZDENĚK, Vališ. Vojenské rozhledy - Bez rozsudku. www.vojenskerozhledy.cz [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Armáda České republiky symbol demokracie a státní suverenity : 1993-2012. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2013. 205 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-614-5. S. 181.
- ↑ Čestní občané obce [online]. Háj ve Slezsku, 2022-04-25. Dostupné online.
- ↑ Urna Josef Řehulka | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Výstava k 20. výročí úmrtí Ing. Josefa Řehulky v hájecké knihovně do 15. 5. 2022 [online]. Městská knihovna a informační centrum Hradec nad Moravicí, 2022-04-25 [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-26.
- ↑ LOKAJ, Martin. V Háji ve Slezsku se vzpomínalo na generála Josefa Řehulku. Opavský a hlučínský deník. 2022-05-06. Dostupné online [cit. 2022-05-07].
- ↑ Slavnostní odhalení pamětní desky genmjr. Josefu Řehulkovi :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, POLAR televize Ostrava. Ve Smolkově odhalili pamětní desku generálovi Josefu Řehulkovi | Celý MS kraj | Zprávy | POLAR TV. polar.cz [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Josef Řehulka | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Vzpomínka na bratra generála Řehulku :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2023-10-16 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BROŽ, Miroslav - KOPECKÝ, Milan. Československé vojenské jednotky na východě. Svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR. Praha: Československá obec legionářská, 2019. 496 s. ISBN 978-80-87919-59-0
- MOTÝL, Ivan. Veterán, který se nedočkal své knihy. Čestné salvy dnes ukončí životní pouť generálmajora Josefa Řehulky, hrdiny od Tobrúku i od Dukly. MF Dnes. 2002-02-22, s. B/6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Řehulka na Wikimedia Commons
- Naši členové [online]. ČsOL Ostrava 1, 2022-02-17 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
- O nás [online]. ČsOL Ostrava 1, 2020-10-30 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
- Vzpominej generálmajora ing. JOSEFA ŘEHULKY. Moravskoslezský deník [online]. 2022-02-08. Dostupné online.
- KUBECZEK, Josef. Zprávy čtvrtek, 3. července 1997. Radio Prague International [online]. 1997-07-03. Dostupné online.
- Čeští generálové
- Absolventi Vojenské akademie v Hranicích
- Absolventi Vysoké školy válečné
- Příslušníci 1. československého armádního sboru
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Hvězdy 1939–1945
- Nositelé Africké hvězdy
- Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Dukelské pamětní medaile
- Narození 16. října
- Narození v roce 1915
- Narození v Háji ve Slezsku
- Úmrtí 8. února
- Úmrtí v roce 2002
- Úmrtí v Ostravě
- Pohřbení v okrese Opava