Johann Caspar Joseph de Barger
Johann Caspar Joseph de Barger | |
---|---|
Narození | 1686 |
Úmrtí | 1771 (ve věku 84–85 let) Jihlava |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Johann Caspar Joseph de Barger (*1686, ? – †1771, Jihlava), byl jihlavský vysoký městský úředník a vlivný patricij. Jeho náhrobní deska byla umístěna do jihlavského minoritního kostela Nanebevzetí Panny Marie v dnešní ulici Matky Boží.
Mládí, Johann Caspar Joseph odchází do města Jihlavy
[editovat | editovat zdroj]Otec Johanna Caspara Josepha de Barger byl Friedrich Sigmund de Barger (1650–1706). Děd Johanna Caspara Josepha – Karel Sigmund de Barger (1607–1681) byl zakladatelem české rodové linie tohoto starého francouzsko-anglicko-německého šlechtického rodu. Sloužil jako důstojník u císařských vojsk za třicetileté války. Karel Sigmund byl tak první ze šlechtického rodu de Barger, kdo se trvale usadil na území koruny české.[1][pozn. 1]
Matka Johanna Caspara Josepha de Bargera byla Caroline de Bonneval. Johann Caspar byl nejmladším synem svých rodičů a po dokončení studií byl nespokojen s dědickým podílem, který na něj připadl. Z tohoto důvodu v roce 1708 odchází do královského krajského města Jihlavy, aby zde nabídl své služby.[1] Tím se stává zakladatelem jihlavské rodové linie Bargerů.
Za svůj dědický podíl kupuje ve městě domy číslo 24, 25 a 28 nedaleko náměstí a hradební věže, Věže Matky Boží (dnes ulice Matky Boží) a velký panský dvůr zvaný „Panenský dvůr“ číslo 30 na jihlavském Panenském předměstí. Obytné a hospodářské budovy této zemědělské usedlosti sousedily s městským sirotčincem. Členem správní rady tohoto sirotčince byl i jeden z potomků J. C. J. de Bargera. Panenský dvůr pak zůstal v majetku potomků J. C. J. de Bargera do konce 30. let 19. století. Protože se následně nenašel kupec pro tak rozsáhlé polnosti, byl Panenský dvůr rozparcelován a rozprodán.[1] Johann Kaspar Josef Barger se narodil 21. září 1685 ve Všebořicích u Ústí nad Labem /Hanela,rodokmen/
Dospělost
[editovat | editovat zdroj]Johann Caspar Joseph de Barger byl vzdělán v ekonomii, právech, zemědělství i lesnictví. To mu dopomohlo v roce 1726 k přijetí do městských služeb, kde získal po velmi krátké době dobré postavení. Do roku 1733 byl pověřen vedením úřadu hospodářského poradce města Jihlava.[1] Od roku 1733 byl jmenován do funkce oberamtmann (česky vrchní úředník) královského krajského města Jihlavy.[1]
Město mělo jak na moravském tak i českém území rozsáhlé pozemky. Toto hospodářství bylo však v poměrně špatném stavu. J. C. J. de Barger vyslechl četné stížnosti občanů a začal se problému věnovat. Na pozemcích zavedl chov ovcí, který se osvědčil a s ekonomickým rozhledem dokázal toto hospodářství dovést k výnosnému postavení a rozkvětu.[1]
31. ledna 1738 získává městské občanství. Funkci vrchního úředníka zastával do roku 1769.[1]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší syn Johanna Caspara Josepha Bargera Johann de Barger (1740–1816) byl od roku 1782 jmenován do funkce vrchního úředníka krajského královského města Jihlava.[1] Johann de Barger byl jedním z přímluvců za status městyse pro obec Úsobí.[2] Doklad o této přímluvě byl uložen do Bargerova rodového archivu, který se nalézal v sídle Antona de Barger, který byl pánem na Bladimirevcích ve Slovinsku. Anton de Barger byl bratrancem výše uvedeného Johanna de Bargera.
Vnuk Johanna de Bargera (1740–1816) a jeho manželky, kterou byla italská šlechtična Maria de Venti – Leopold Ludvik de Barger (1804–1871) opouští Jihlavu. Byl prvním členem rodu, který se hlásí k české národnosti Leopoldův vnuk inženýr Ludvík Barger (1884–1974) byl v době První republiky ve funkci vládního rady. Syn Ludvíka Bargera Milan Barger (1928-1976) se oženil s dcerou františkodolského olympionika Zdeňka Hynka Bárty.
Jako jednoho z dalších významných přímluvců za získání statutu městyse pro Úsobí lze jmenovat i zemského poslance a pána na Mirošově Josefa Nepomuka Richlého, který byl švagrem majitele úsobského panství Martina Leopolda Benedikta Jana Adama Fučíkovského von Grünhof.[2] Úsobí získalo status městys od císaře Josefa II. roku 1789. V té době oba švagři nemohli tušit, že se jejich rody po několika generacích opět příbuzensky propojí.[2] Dalším sňatkem s prapotomkem princezny Juliany Bory, která byla dcerou Františka I. knížete Rákócziho a Heleny Zrinské, a sestrou knížete Františka II. Rákócziho, se rody propojily i s potomky starého význačného uhersko-sedmihradského panovnického knížecího rodu Rákóczi a tím i s kurfiřtským hesenským rodem.
Josef Nepomuk Richlý byl praděd malířky Berty Schmidtové, provdané za františkodolského továrníka Vojtěcha Bártu.
Stáří a úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Johann Caspar Joseph de Barger se po odchodu ze svého úřadu věnoval správě svých nemovitých majetků. O jeho postavení v tehdejší společnosti svědčí že patřil k nejpřednějším patricijům Jihlavy.[1]
Johann Caspar Joseph de Barger zemřel 30. srpna 1771. v Jihlavě Náhrobní deska Johanna Caspara Josepha de Bargera byla umístěna do hřbitovního kostela sv. Ducha v Jihlavě.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Z americké linie tohoto rodu též pocházela pozdější americká tenistka Maud Barger-Wallach. V roce 1958 byla Maud uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j BARGER, Emanuel. Genealogie der Iglaner Familie Barger. Jihlava: Theodor Illing, Iglau, 1918. Kapitola Daten aus dem Leben der vorstehend verzeichneten Familienmitglieder. (německy)
- ↑ a b c PLEVA, František. Vrchovina neznámá. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov s. r. o., 2008. ISBN 978-80-86559-91-9. Kapitola Úsobí.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARGER, Emanuel. Genealogie der Iglaner Familie Barger. Jihlava: Theodor Illing, Iglau, 1918. Kapitola Daten aus dem Leben der vorstehend verzeichneten Familienmitglieder. (německy)
- PLEVA, František. Vrchovina neznámá. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov s. r. o., 2008. ISBN 978-80-86559-91-9. Kapitola Úsobí.
- SVĚTELSKO - Vlastivědný sborník, II.díl, Kapitola: Zdeněk Hynek Bárta - vydalo město Světlá nad Sázavou v roce 2009