Přeskočit na obsah

Jicchak Levy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jicchak Levi)
Jicchak Levy
יצחק לוי
Jicchak Levy
Jicchak Levy
22. ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
18. června 1996 – 25. února 1998
PředchůdceJisra'el Kesar
NástupceŠa'ul Jahalom
Stranická příslušnost
ČlenstvíAchi (2005–2009)
Národní náboženská strana (1988–2005)

Narození6. července 1947 (77 let)
Maroko Casablanca, Maroko
Kneset12., 13., 14., 15., 16., 17.
Profesepolitik a rabín
Náboženstvíjudaismus
CommonsYitzhak Levy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jicchak Levy (hebrejsky: יצחק לוי, narozen 6. července 1947) je izraelský rabín a bývalý politik. V letech 1988 až 2009 byl poslancem Knesetu za Národní náboženskou stranu a Achi (frakci někdejší strany Národní jednota). V letech 1998 až 2002 byl předsedou Národní náboženské strany a během své politické kariéry zastával řadu ministerských funkcí v izraelské vládě. Šlo o post ministra dopravy, školství, energetiky a infrastruktury, bydlení a výstavby, náboženských záležitostí, turismu a ministra bez portfeje.

Levy se narodil v marocké Casablance, jako syn Daniela Jicchaka Levyho, někdejšího poslance Knesetu za Národní náboženskou stranu. Jeho rodina imigrovala do Izraele v roce 1957. Jicchal Levy studoval v ješivě Kerem v Kvucat Javne a v ješivě Západní zdi (ha-Kotel) a poté byl ustanoven rabínem. Následně sloužil jako důstojník v Izraelských obranných silách, kde dosáhl hodnosti majora (Rav Seren). Byl členem výkonného výboru Bnej Akiva, světového sekretariátu Bnej Akiva a v letech 1986 až 1995 zastával post generálního tajemníka Národního náboženského nutí. Jicchak Levy byl rabínem na talmudické škole Bnej Akiva v Kfar Majmonu a patřil mezi zakladatele izraelské osady Elon More na Západním břehu Jordánu.[1]

Poprvé byl zvolen poslancem Knesetu ve volbách v roce 1988 za Národní náboženskou stranu. V letech 1988 až 1996 byl členem parlamentního výboru pro bydlení a v letech 1988 až 1992 výboru pro práci a sociální věci. Rovněž tak byl předsedou etického výboru a lobby pro péči o děti, stejně tak jako parlamentní ligy pro izraelsko-argentinské přátelství. Od roku 1988 byl členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost.[1]

V červnu 1996 byl jmenován ministrem dopravy ve vládě Benjamina Netanjahua. V únoru 1998 se po smrti Zevuluna Hammera stal předsedou Národní náboženské strany a až do července 1999 působil jako ministr školství. Rovněž tak působil jako ministr pro náboženské záležitosti (šlo o rotační post).[1]

V červenci 1999 byl jmenován ministrem bydlení a výstavby.[1] Po svém jmenování rezignoval na svůj poslanecký mandát, aby tak umožnil jinému politikovi Národní náboženské strany, Nachumu Langentalovi, se dostat do Knesetu. V červenci 2000, po summitu v Camp Davidu, rezignoval na svou ministerskou funkci.[2]

V dubnu 2002 rezignoval během protiteroristické operace Obranný štít na funkci předsedy Národní náboženské strany, aby uvolnil místo Effimu Ejtamovi, a byl jmenován ministrem bez portfeje. Od září 2002 do února 2003 působil jako ministr turismu. V březnu 2003 byl jmenován náměstkem při úřadu premiéra. V červnu 2004 však společně s Ejtamem rezignovali na protest proti plánu premiéra Ariela Šarona na jednostranný odchod Izraele z Pásma Gazy.[2] Společně s Ejtamem následně opustili stranu a založili novou nábožensky-sionistickou stranu Achi, jež vstoupila do aliance Národní jednota.

V prosinci 2008 Levy oznámil odchod z politiky. Své rozhodnutí zdůvodnil skutečností, že nová strana Židovský domov nepořádá tradiční stranické primárky, ale namísto toho spoléhá na internetové hlasování, jež určí kandidátní listiny pro volby do Knesetu.[3]

Levy je ženatý, má pět dětí a žije v mošavu Kfar Majmon.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yitzhak Levy na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Yitzhak Levy [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2003-03-31 [cit. 2008-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Levi Yitzhak [online]. NFC, 2008-02-14 [cit. 2008-06-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. NRP's Yitzhak Levy retiring from politics [online]. Ynetnews, 2008-03-12 [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]