Přeskočit na obsah

Jaroslav Pleskot

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. PhDr. Jaroslav Pleskot
Narození30. března 1924
Veselí nad Moravou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. září 2009 (ve věku 85 let)
Jistebník
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníhřbitov Jistebník
Povolánípedagog, spisovatel, literární historik, literární teoretik a literární kritik
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Pleskot (30. března 1924 Veselí nad Moravou – 23. září 2009 Jistebník) byl český literární historik a kritik, bohemista, editor literárních textů a vysokoškolský pedagog.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici (1943) a následném totálním nasazení (1943–1945), kdy pracoval jako pomocný železniční dělník v místě svého narození, vystudoval na brněnské Filozofické fakultě Masarykovy univerzity obory čeština a historie (absolutorium 1949). Následně krátce učil na základních školách v Krásném Poli a Jistebníku. Po absolvování vojenské základní služby působil na Střední průmyslové škole strojnické v Opavě (1955–1956 zástupce ředitele).[1]

Roku 1956 se stal odborným asistentem na katedře filologie pro obor český jazyk opavské Vyšší pedagogické školy (externě zde vyučoval již od 1954).[2] Když v roce 1959 VPŠ ukončila svou činnost, přešel do jejího nástupnického vysokoškolského ústavu, ostravského Pedagogického institutu (pozdější samostatné Pedagogické fakulty v Ostravě, od 1991 součást Ostravské univerzity), kde měl výrazný podíl na vědecké i pedagogické profilaci její katedry českého jazyka a literatury.[1]

Doktorát filozofie získal v roce 1970,[3] ale vzhledem k jeho kritickým postojům k předlistopadovým poměrům v Československu mu byla umožněna habilitace až v devadesátých letech.[4] Docentem pro teorii a dějiny české literatury byl jmenován v roce 1992.[3] Od roku 1993 do svého penzionování (2000) se podílel na výuce bohemistiky také na Filozofické fakultě OU.[5] Vedle rozsáhlé badatelské, pedagogické, organizátorské, přednáškové i publicistické činnosti byl jako dlouholetý občan Jistebníku aktivně činný v místní Osvětové besedě, divadelním ochotnickém souboru a více než čtvrt století též jistebnickým kronikářem. Redigoval také obecní zpravodaj a napsal stručné dějiny obce.[6]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Badatelsky se soustředil na českou literaturu 17. a 18. století, zejména na tvůrčí aktivity Jana Amose Komenského v jeho tzv. fulneckém období, s přihlédnutím k širšímu kontextu života, kultury i osobnostem národní společnosti v pobělohorské době. Druhým širokým okruhem jeho vědecké činnosti bylo studium lidových divadelních her z oblasti Kravařska a problematiky barokního divadla v jezuitských a piaristických školách v Příboru, které představovaly významný přínos ke zkoumání dějin českého divadla na Moravě. Patřil k uznávaným znalcům literatury pro děti a mládež,[7] spolupracoval s ostravskými studii Čs. rozhlasu,[8] a Čs. televize.[9] Autorsky se podílel na zpracování hesel Biografického slovníku Slezska a severní Moravy[3] i dvoudílné Kulturně-historické encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy, vydané Ústavem pro regionální studia FF Ostravské univerzity v roce 2005 (2. vydání 2013).[10] Jeho články, glosy, zprávy a recenze vycházely jak v odborných časopisech, tak v regionálních i celostátních tiskových médiích.[11] V průběhu své profesní kariéry byl mj. dlouholetým vědeckým tajemníkem ostravské pobočky Literárněvědné společnosti ČSAV, předsedou knihovní rady na PedF (později i na OU), předsedou ostravské pobočky Společnosti přátel knihy pro mládež,[5] v letech 1993–1995 členem Akademického senátu FF OU.[12] Záslužná byla také jeho práce pedagogická. Patřil k zakladatelské generaci ostravské bohemistiky, která připravila pro výkon povolání stovky učitelů českého jazyka a literatury moravskoslezského regionu.[13]  

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Monografie a skripta

[editovat | editovat zdroj]
  • Úvod do literatury pro mládež (Ostrava 1964, 1971, 1977)
  • Fulnecké intermezzo Jana Amosa Komenského (Ostrava 1970)
  • Dvacetpět let české literatury pro děti : pohled z ptačí perspektivy (Ostrava 1970)
  • Jan Amos Komenský's Years in Fulnek (anglicky, Praha 1972)
  • Jan Amos Komenský (Ostrava 1992)
  • Baroko v české literatuře (Ostrava 1992)
  • Život a dílo Jana Husa v kontextu jeho doby (Ostrava 1993)
  • Literatura doby husitské (Ostrava 1993)
  • České baroko lidové (Praha 1994)
  • České obrozenecké divadlo (Ostrava 1995)
  • Prozatímní divadlo (Ostrava 1996)
  • Jan Amos Komenský – básník (Ostrava 1996)
  • Slezská barokní kultura (Ostrava 1998)

Edice

[editovat | editovat zdroj]
  • Laskavec a rváč : Výbor z povídek a črt Čeňka Kramoliše (s N. Bayerovou, Ostrava 1963)
  • Jan Amos Komenský: Listové do nebe (Ostrava 1969)
  • Lidové divadelní hry z Kravařska (in Otázky divadla a filmu III, UJEP, Brno 1973)

Sborníky

[editovat | editovat zdroj]
  • Vlastivěda Ostravského kraje – Bílovecko (s M. Myškou, Bílovec 1960)
  • Dialog o moderní pohádce : sborník materiálů ze semináře o moderní pohádce, který uspořádal Krajský dům dětí a mládeže v Ostravě pro pedagogické a knihovnické pracovníky (Ostrava 1969)
  • Jan Amos Komenský : projektant nápravy věcí lidských : Ostravská univerzita k poctě J. A. Komenského u příležitosti 400. výročí jeho narození (s V. Krejčím, Ostrava 1993)
  • Sborník k nedožitým 90. narozeninám univ. prof. PaedDr. Vlastimila Uhra (s V. Krejčím, Ostrava 1995)

Odborné studie a statě

[editovat | editovat zdroj]
  • K dějinám města Bílovce (Slezský sborník 54, Opava 1956)
  • Petr Bezruč a Moravské Slovácko (Slezský sborník 55, Opava 1957)
  • Kořeny tvorby Bohumíra Četyny (Sborník prací Pedagogického institutu v Ostravě, Ostrava 1960)
  • Domnělé dopisy Komenského a fulnecký osvícenec na začátku 19. století (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philologica XXV, Olomouc 1968)
  • Jugendliteratur in einer geteilten Welt : Analysen und Aufgaben (Bericht über die XV. Internationale Jugendbuch-Tagung in Bayreuth 1969)
  • K literárnímu dílu Martina Polona Opavského (Sborník prací PedF v Ostravě 16, Praha 1970)
  • Místo a postavení literatury pro mládež na pedagogických fakultách (Sborník prací PedF v Ostravě 53, Praha 1977)
  • Synopse školních divadelních her příborských piaristů (Sborník prací PedF v Ostravě 59, Praha 1978)
  • Literatura pro děti a mládež na Ostravsku v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století (Časopis Slezského muzea, série B, 29, Opava 1980)
  • Tvorba pro děti a mládež z nakladatelství Profil (Zlatý máj 26, Praha 1980)
  • Die Namen in Werken von Otfried Preussler in tschechischen und deutschen Übersetzungen (in Resümees der Vorträge und Mitteilungen des XV. Internationalen Kongres für Namenforschung, Leipzig 1984)
  • Baroko v nás? (Sborník prací FF OU, Historica 1, Ostrava 1993)
  • Matěj Bartys – polozapomenutý barokní kazatel z Ostravy (Sborník prací FF OU, Historica 2, Ostrava 1994)
  • Kacíři českého baroka (Česká literatura 42, Praha 1994)
  • Osvícený biskup Jan Leopold Hay – církevní a náboženský reformátor? (Sborník prací FF OU, Historica 3, Ostrava 1995)
  • Disputace Br. Lukáše Helice s augustiniánským mnichem ve Fulneku 1589 : K počátkům protireformace na severní Moravě (Sborník prací FF OU, Litterarum studia 3, Ostrava 1995)
  • Stopy Bohuslava Balbína ve Slezsku (Sborník prací FF OU, Historica 5, Ostrava 1997)

Jubilejní tisky

[editovat | editovat zdroj]
  • V běhu času : 120 let výtopny – lokomotivního depa Veselí nad Moravou 1885–2005 (Veselí nad Moravou 2005)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Biografický slovník Slezska a severní Moravy 24, s. 51.
  2. ↑ Padesáté výročí založení Vyšší pedagogické školy v Opavě [online]. Listy Ostravské univerzity (příloha) [cit. 2014-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  3. ↑ a b c Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2, s. 205.
  4. ↑ Zdeněk Kuchta. Významní rodáci a osobnosti Bílovecka, s. 71 [dále Kuchta].
  5. ↑ a b Svatava Urbanová. Jaromír Pleskot. In Jaroslav Pleskot : Bibliografie 1956–1998, s. 3 [dále Urbanová].
  6. ↑ Kuchta, s. 72.
  7. ↑ Urbanová, s. 5.
  8. ↑ Urbanová, s. 4.
  9. ↑ Jaroslav Pleskot : Bibliografie 1956–1998, s. 20 [dále Bibliografie 1956–1998].
  10. ↑ Biografický slovník Slezska a severní Moravy 24, s. 52.
  11. ↑ Bibliografie 1956–1998, s. 12–17.
  12. ↑ Bibliografie 1956–1998, s. 21–22.
  13. ↑ JSV. Za Jaroslavem Pleskotem. Moravskoslezský deník. 2009, čís. 1. 10. 2009, s. 19. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jaroslav Pleskot : Bibliografie 1956–1998 / s životopisným medailonem Svatavy Urbanové. Ostrava : Ostravská univerzita, Filozofická fakulta ; Ústav pro regionální studia, 1997. 24 s. ISBN 80-7042-509-1.
  • Jaroslav Pleskot. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 24. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, 2009. 144 s. ISBN 978-80-7368-704-5. S. 51–53.
  • Jaroslav Pleskot. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 205.
  • Jaroslav Pleskot. In Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000) / Iva Málková, Svatava Urbanová a kol. Olomouc : Votobia ; Ostrava : Ústav pro regionální studia OU, 2001. 367 s. ISBN 80-7198-515-5. S. 224–225.
  • KUCHTA, Zdeněk: Významní rodáci a osobnosti Bílovecka. Bílovec : Město Bílovec, 2009. 216 s. ISBN 978-80-254-6373-4. S. 71–72.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Pleskot&oldid=23911406“