Přeskočit na obsah

Jan Rudolf Demel

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Rudolf Demel
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1878
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)
Narození7. dubna 1833
Prostějov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. října 1905 (ve věku 72 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov Neředín
PříbuzníFrantišek Kramář (švagr)
Alma materVídeňská univerzita
Karlo-Ferdinandova univ.
Profeseučitel, vydavatel, politik a redaktor
CommonsJan Rudolf Demel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rudolf Demel (7. dubna 1833 Prostějov[1] – 1. října 1905 Praha-Nové Město[2][3]) byl rakouský pedagog, propagátor rolnického školství a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.[4][5][6]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Působil jako pedagog na reálných školách a zabýval se organizováním moravského rolnictva. Pocházel z rodiny krejčího.[6] Vystudoval německé gymnázium v Olomouci.[3] Maturoval roku 1849. Pak studoval na technice, na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.[3] Jiné zdroje uvádějí, že navštěvoval polytechniku v Praze a ve Vídni.[6]

Jan Rudolf Demel v mládí

Nastoupil jako profesor chemie a přírodopisu na německou reálnou školu v Olomouci. Zde se zapojil do veřejného a politického dění. Založil Hospodářskou jednotu olomouckou a po dlouhé období zastával funkci jejího předsedy. Jeho švagrem byl starosta Přerova František Kramář. Díky spolupráci mezi Kramářem a Demelovou Hospodářskou jednotou vznikla roku 1864 v Přerově rolnická škola, později převzata pod zemský rozpočet a proměněna na střední zemědělskou školu. Podobně roku 1876 inicioval Demel vznik rolnické školy v Klášterním Hradisku.[3] Jiné zdroje uvádějí, že rolnická škola v Přerově byla přestěhována do Klášterního Hradiska.[6] Roku 1866 se v Praze oženil[7] s Boženou Kramářovou.

Stál také za založením řady dalších rolnických záložen, sladoven (např. První rolnické akciové sladovny v Prostějově) a cukrovarů,[3] například rolnického cukrovaru ve Vrbátkách.[6] Spoluzaložil Ústřední rolnickou záložnu v Olomouci. V 80. letech 19. století založil Selský spolek pro Moravu se sídlem v Olomouci, organizovaný po vzoru německorakouských Bauernbundů.[3]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Olomouc, Prostějov, Plumlov. Zvolen zde byl i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867, zemských volbách 1870, zemských volbách v září 1871 a zemských volbách v prosinci 1871.[8] Pak byl zbaven mandátu, ale v doplňovacích volbách v listopadu 1873 mandát opět získal.[9]

Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[10] Během svého působení spolupodepsal coby zemský poslanec moravskou verzi státoprávní deklarace českých poslanců.[11] V roce 1871 byl oficiálním kandidátem Moravské národní strany (staročeské).[12] Stejně tak ve volbách roku 1873 je uváděn coby staročech.[9] Jako zemský poslanec napomohl zřízení české reálné školy v Telči.[3]

V posledních patnácti letech života (podle jiného zdroje až od roku 1901[6]) bydlel v Praze, kde se dále zabýval zemědělskou osvětou a až do své smrti byl předsedou Zemského ovocnického spolku. Vydal řadu agronomických spisů a často vystupoval na veřejných přednáškách na venkově.[3] Vydával též časopis Hospodář moravský.[5]

Zemřel v říjnu 1905.[3] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně.[13]

Od roku 1865 byl čestným občanem Přerova.[5] V Brně-Černých Polích byla po něm roku 1925 pojmenována Demlova ulice.[14] V Olomouci, v níž studoval, je po něm pojmenována ulice i sousedící základní a mateřská škola.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Kříže v Prostějově
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
  3. ↑ a b c d e f g h i Úmrtí. Národní politika. Říjen 1905, roč. 23, čís. 272, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ Noviny Těšínské, 11. 4. 1903, s. 5.
  5. ↑ a b c Demel, Jan Rudolf, 1833-1905 [online]. katalog.knihovnaprerov.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b c d e f Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. prostejov.eu [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matriční záznam o sňatku Jana Demla s Boženou Kramářovou farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  8. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  9. ↑ a b Neue Freie Presse, 23. 11. 1873, s. 8.
  10. ↑ Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  11. ↑ Wiener Zeitung, 25. 6. 1870, s. 10.
  12. ↑ Našinec, 6. 12. 1871, s. 1.
  13. ↑ Jan Rudolf Demel | Encyklopedie Olomoucka. encyklopedie.olomouce.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ Demlova [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ PŘICHYSTAL, Antonín. Významné postavy v názvech ulic a náměstí města Olomouce. Olomouc: Městský národní výbor v Olomouci, 28. 7. 1979. 48 s. S. 14. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Rudolf_Demel&oldid=23736957“