Přeskočit na obsah

Jan Pieterszoon Sweelinck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Pietrszoon Sweelinck
Základní informace
Narozeníkvěten 1562
Deventer
Úmrtí16. října 1621 (ve věku 59 let)
Amsterdam
Místo pohřbeníOude Kerk
Žánryrenesanční hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, učitel, muzikolog, hudební teoretik a cembalista
Nástrojevarhany
DětiDirk Janszoon Sweelinck
RodičePieter Sywertszoon
PříbuzníGerrit Pietersz Sweelink (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Pieterszoon Sweelinck (1562, Deventer, Nizozemsko - 16. října 1621, Amsterdam, Nizozemsko) byl nizozemský hudební skladatel a varhaník, jeden z největších virtuózů na klávesové nástroje 16. a 17. století. Jako skladatel tvoří spojnici mezi vrcholnou renesancí (poslední velká osobnost nizozemské vokální polyfonie) a počínajícím barokem.

Narodil se na jaře roku 1562 do rodiny varhaníka Petera Swybbertszoona Sweelincka. Jeho otec se brzy odstěhoval do Amsterdamu, aby se stal varhaníkem v Oude Kerk, kde potom bude celý život působit i Jan Pietrszoon. První hudební vzdělání dostal patrně od otce, který však zemřel roku 1573, o jeho dalších studiích nejsou známy žádné věrohodné informace.

Od roku 1580 (doloženo, možná snad už o tři roky dříve) až do své smrti působil jako varhaník v Amsterdamském kostele Oude Kerk. Roku 1590 se oženil s Claesgen Puynerovou, zplodil s ní šest dětí. Zemřel 16. října 1621.

Většinu svého života strávil v Amsterdamu, zřídka vyjížděl do sousedních měst. Jeho vliv šířili především jeho žáci, kteří za ním přijížděli z celého Nizozemí, Holandska a severního pobřeží Německa. Jeho vliv se projevuje v tzv. severoněmecké škole, která zahrnovala skladatele klávesových nástrojů severoněmecké oblasti: Heinrich Scheidemann, Matthias Weckmann, Nicolaus Bruhns, Dietrich Buxtehude.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Ve svých skladbách se inspiruje italskými vlivy - renesanční polyfonie, benátská technika dvousborovosti, kterou kombinuje s vlivy anglických virginalistů - melodické ozdoby a diminuce.

Klávesové skladby

[editovat | editovat zdroj]

Dochovaly se pouze v opisech Sweelinckových žáků:

  • 10 Fantasií
  • 4 Echo-fantasie
  • 15 Toccat
  • 13 Chorálních variací
  • 4 Variace na světské písně (Inspirace Johnem Bullem)

Vokální skladby

[editovat | editovat zdroj]

(více než 250):

  • 3 knihy chansonů (vydány 1592 - 94)
  • Žalmy (ve čtyřech dílech, 1604, 1613, 1614 a 1621)
  • madrigaly
  • moteta

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]